Pokuta 22 tisíc eur za nepřijatého migranta. „Brusel z nás udělá zemi migrantů,“ reagoval Orbán

Státy Evropské unie se ve čtvrtek po řadě let marného snažení dohodly na migrační reformě počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl stejně jako s rychlejším vyřizováním neúspěšných žádostí. Proti bylo podle diplomatů pouze Maďarsko a Polsko, které odmítlo platit "pokutu" za každého odmítnutého migranta. Podle maďarského premiéra Viktora Orbána chce EU vnutit Maďarsku migranty silou. Návrhu dlouho vzdorovala i Itálie, ačkoli jde o jednu ze sedmi zemí, která se o jednání o dohodě zasadila, ale nakonec připojila svůj souhlas, píše deník The Guardian. Pro hlasovalo i Česko, Vít Rakušan to zdůvodnil výjimkou z povinných finančních příspěvků. Zdůvodnil ji přijetím statisíců ukrajinských migrantů.

Polsko vstoupilo do jednání o radikálních změnách migračních a azylových zákonů EU s tím, že by tyto návrhy mohly znamenat "krok zpět" do roku 2015, kdy do bloku proudil více než milion lidí.

Polský náměstek státního tajemníka pro vnitro Bartosz Grodecki zahájil summit ministrů vnitra v Lucemburku prohlášením, že Varšava odmítne platit navrhované "pokuty" za nepřijímání lidí. Výše poplatku je 22 000 eur za každou osobu, o níž členský stát prohlásí, že ji nemůže přijmout. "Z politického a pragmatického hlediska je pro nás tento mechanismus nepřijatelný," řekl Grodecki.

Polsko argumentovalo tím, že již hostí téměř milion ukrajinských uprchlíků, což je po Německu druhý největší počet v Evropě, a že již nemá žádný politický manévrovací prostor.

Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán v pátek obvinil Evropskou unii, že chce do jeho země umístit migranty silou. "Brusel zneužívá pravomoci. Chtějí umístit migranty do Maďarska silou. To je nepřijatelné, chtějí nuceně z Maďarska udělat zemi migrantů," řekl Orbán podle svého mluvčího Zoltána Kovácse. Maďarská vláda dlouhodobě prosazuje tvrdou politiku proti přistěhovalcům zejména z muslimských zemí.

Návrhy kritizoval také náměstek maďarského ministra vnitra Bence Rétvári, podle něhož by třetina kapacity EU pro zpracování migrantů skončila v jeho zemi, přestože nepatří mezi státy na hlavních migračních trasách. Na summitu uvedl, že Maďarsko již vynaložilo na ochranu svých hranic více než 1,5 miliardy eur a zabránilo 271 000 "nelegálních pokusů o vstup do EU".

Změny návrhů rovněž požadovala i Itálie, přestože byla součástí základní skupiny sedmi zemí včetně Německa a Francie, které se snažily dohodu před summitem vyjednat. Připomněla ostatním členským státům "škody způsobené místnímu sociálnímu rámci" v Itálii a rostoucí napětí v místech, jako je Lampedusa, protože počet lidí vyloďujících se u jejích břehů se zvýšil.

Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi řekl: "Nechci hned na začátku říci, že jsem proti, ale myslím si, že je třeba nejprve upravit určité aspekty."

Migrační reforma nenechala klidné ani západní sousedy. Němečtí Zelení jsou kvůli rozhodnutí EU o azylu rozhořčeni. Annalena Baerbocková se snaží uklidnit svou vlastní stranu omluvou. Pár hodin poté, co se evropští ministři vnitra dohodli na přísnějších azylových zákonech s centrálními tábory na vnější hranici EU, zaslala ministryně zahraničí členům ze strany Zelených pětistránkový omluvný dopis. V něm prosebným tónem zdůvodňuje, proč spolková vláda - a tedy i zelení ministři - souhlasila s azylovou dohodou. Hlasování pro bylo pro ni "osobně velmi těžké".

Podle Baerbockové jsou povinné hraniční procedury "hořkou součástí" nové uprchlické politiky EU. Píše: "Kompromis, kterého bylo nyní dosaženo, není vůbec jednoduchý. Částečná upřímnost spočívá v tom, že kdybychom jako spolková vláda mohli o reformě rozhodnout sami, vypadala by jinak."

Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci. Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Podle Rakušana se to však netýká Česka, Polska či pobaltských států, které mají dostatek starostí s uprchlíky z Ukrajiny.

"Jsem rád, že EU našla férové řešení pro zvládnutí migrace. Žádné kvóty, ale solidární finanční pomoc nejvíce zatíženým členským zemím. ČR bude na můj návrh z povinnosti přispívat nyní vyjmuta, a to s ohledem na velké množství uprchlíků z Ukrajiny, které jsme přijali," napsal Rakušan na Twitteru.

Jsem rád, že EU našla férové řešení pro zvládnutí migrace. Žádné kvóty, ale solidární finančni pomoc nejvíce zatíženým členským zemím. ČR bude na můj návrh z povinnosti přispívat nyní vyjmuta, a to s ohledem na velké množství uprchlíků z Ukrajiny, které jsme přijali.

— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) June 8, 2023

Schválený návrh počítá i s tím, že země, přes něž přistěhovalci do unie míří, budou mít nově odpovědnost za urychlenou azylovou proceduru, která má zrychlit vracení neúspěšných žadatelů do země původu. Během této procedury trvající nejvýše 12 týdnů budou lidé přicházející ze zemí považovaných za bezpečné drženi v detenčních centrech u hranic a úřady budou prověřovat jejich možnost získat azyl. Pokud ji zamítnou, zamíří žadatelé rovnou zpět. Proti této praxi se stavěly některé nevládní organizace a Německo z ní chtělo vyjmout rodiny s malými dětmi, po tlaku dalších států však ustoupilo.