Státní dluh se za první pololetí zvýšil o skoro 100 miliard. Dosáhl 41,3 % HDP

Český státní dluh v letošním prvním pololetí vzrostl o 96,2 miliardy korun na 3,207 bilionu korun. V samotném druhém čtvrtletí se státní dluh snížil o 13,8 miliardy korun. Uvádí to čtvrtletní zpráva o řízení státního dluhu, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 295 326 korun. Míra zadlužení byla 41,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP), od začátku roku se zvýšila o 0,5 procentního bodu.

Za nárůstem dluhu je podle ministerstva zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu. Na konci června byl rozpočtový schodek 178,6 miliardy korun, na celý rok stát plánuje hospodařit s deficitem 252 miliard korun.

Míra zadlužení mírně překonala úroveň roku 2022, kdy byla 41,1 procenta HDP. Hodnoty zadlužení se proti předchozím údajům snížily, protože Český statistický úřad (ČSÚ) v červnu revidoval hodnoty HDP za posledních 30 let s ohledem na úpravy metodiky v celé Evropské unii. Nominální HDP se ve většině let po revizi zvýšil, což se projevilo snížením míry zadlužení.

Ministerstvo financí v prvním pololetí prodal korunové dluhopisy s dobou splatnosti delší než jeden rok ve jmenovité hodnotě 161,4 miliardy korun. Zároveň stát na konci května řádně splatil dříve vydané dluhopisy za 69,8 miliardy korun. K financování státu sloužily také korunové pokladniční poukázky, tedy obligace se splatností kratší než jeden rok. Jejich čistá emise, tedy prodej očištěný o objem splacených poukázek, dosáhla za první pololetí 25 miliard korun. Čistá emise eurových pokladničních poukázek byla v pololetí 0,5 miliardy eur (12,6 miliardy korun).

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.