K německým mzdám chybí inovace. Nový zákon o vědě povede k růstu ekonomiky, věří Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně mluví o své ambici, aby se výše mezd v Česku dostala na úroveň Německa, respektive nejúspěšnějších evropských zemí. Jedním z klíčů k tomuto cíli mají být inovace a vyšší přidaná hodnota s nimi spojená. K tomu by měl podle jeho vyjádření pro Echo24 pomoci úplně nový zákon o vědě, který má nyní na stole sněmovna. Ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09) pro Echo24 popsal stěžejní změny, které vědecké prostředí v Česku čekají.

Premiér Fiala opakovaně mluví o tom, že inovace jsou klíčem ke zlepšení ekonomiky a růstu mezd na úroveň nejúspěšnějších evropských zemí, respektive na úroveň Německa. Pro Echo24 Fiala uvedl, že právě nový zákon o vědě může být jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout.

„Cílem zákona je vytvořit efektivní systém pro podporu výzkumu, vývoje, inovací, a pro lepší přesunu znalostí z výzkumu do praxe. Původní zákon je zastaralý a neodpovídá aktuálním potřebám vědy, proto jsme se už v programovém prohlášení zavázali ke změně této praxe, a zákon 18. prosince schválili,“ řekl Fiala.

ECHO PORADA: Rakušan si brousí zuby na Fialu. Kousne si? Když BBC mlčí. Brutální zločiny v Británii

„Dlouhodobě usiluji o to, aby česká ekonomika byla mezi nejlepšími ekonomikami Evropy a bez kvalitního prostředí pro vědu a výzkum to prostě nepůjde. Proto věřím, že tento zákon jde správným směrem a přispěje ve svém důsledku také k tomu, že naše ekonomika poroste a s ní i reálné mzdy občanů,“ dodal premiér.

Současný zákon o podpoře výzkumu byl za posledních 20 let 22x novelizován a nějakou dobu už podle Ženíška neodpovídá potřebám systému. „Hned po mém nástupu jsem si nový zákon stanovil jako jednu z hlavních priorit. V té době k němu bylo z pochopitelných důvodů, protože je to složitá oblast, asi 1500 připomínek, se kterými jsme se museli popasovat. Jsem ale rád, že se mi ho podařilo předložit v prosinci na vládě bez rozporu s jakýmkoliv resortem. Teď ho čeká proces v Poslanecké sněmovně,“ řekl pro Echo24 Ženíšek s tím, že platnost je plánována od roku 2026.

Zákon podle něj představuje největší legislativní změnu českého systému vědy za posledních 20 let. „Celkově zpřehledňuje systém a kodifikuje best practices systému, dbá na transfer znalostí, tedy přenos znalostí z výzkumu do praxe, zavádí ho jako způsobilý náklad. Také upravuje pravidla pro nakládání s výsledky výzkumných organizací tak, aby byly pružnější. Ukládá výzkumným organizacím povinnost zahrnout ve svých koncepcích, jakým způsobem plánují dosáhnout výsledků uplatnitelných v praxi,“ vysvětlil Ženíšek.

Zákon podle něj myslí také na zlepšení podmínek vědců a výzkumných pracovníků. „Nyní bude muset být podpora pracovníků součástí koncepce výzkumné organizace. Nově je tak možné přispívat na péči o dítě či hlídání dětí v době výjezdu. Zavádí se pojem výzkumník v rané fázi kariéry. Pro tyto pracovnice a pracovníky budou umožněny speciální programy. Nově se zavádí také např. přenositelnost projektů, možnost prodloužení projektu, případně umožnění způsobilosti nákladů spojených s rozvojem pracovníků,“ řekl Ženíšek.

Králíčková: Části zákona si žádají pozornost a případnou úpravu

Zákon dále zpřehledňuje členění výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí a zároveň zajišťuje větší flexibilitu při poskytování účelové podpory. Zavádí systematické hodnocení programů účelové podpory včetně hodnocení jejich dopadů, což posiluje efektivitu vynakládaných prostředků.

„Důraz zákon klade i na propojení strategií a koncepcí napříč celým systémem, čímž zlepšuje jeho strategické řízení. Usnadnění procesů a snižování administrativní zátěže je také dalším významným krokem vpřed,“ dodal pro Echo24 Ženíšek.

Rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková pro Echo24 řekla, že poslední textaci zákona ještě neměla možnost pročíst, počítá však s tím, že řadu oblastí ještě bude třeba ve spolupráci s odbornou veřejností dotáhnout. „Na rektorátu Univerzity Karlovy tomu pozornost věnujeme a jednotlivé odbory, které se věnují právě vědě a transferu technologií, se analýze toho současného znění budou věnovat. Předpokládám, že tam bude ještě celá řada podnětů, které budeme chtít připomínkovat,“ řekla Králíčková.

„Obecně to, aby v zákoně byla věnována větší pozornost transferu technologií, protivlivu – tedy aby náš výzkum byl chráněn před vlivem cizích mocností – a podobně, to určitě dobrý krok je. Některé pasáže toho zákona nicméně ještě zaslouží pozornost a případnou úpravu,“ dodala rektorka UK, která zároveň předseda České konferenci rektorů.

Na tom, že inovace jsou jedním z oblastí, ve kterých by se Česko mělo posouvat, se shodují i ekonomové. Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že k urychlení konvergence českých a německých mezd by bylo třeba výrazně zlepšit byznysové prostředí a deregulovat ekonomiku a výrazně zvýšit právě investice do vzdělávání, vědy, výzkumu a inovací.

„Zásadní bude také modernizace dopravní a další infrastruktury, podpora digitálních technologií a z toho vycházející změna koncepce české ekonomiky, která je v současné době nadprůměrné závislá na průmyslu a subdodávkách pro německé firmy, kde přidaná hodnota je podstatně nižší, než například ve zmíněném technologickém sektoru. Řešit bychom měli také dlouhodobý nedostatek na trhu práce, kde dává smysl zjednodušit například zaměstnávání cizinců,” řekl Echu Peterka.