Černochová: Naší vládě jsou bližší republikáni. 5 % HDP na obranu je teď 420 miliard, to nedáme

Vládě Petra Fialy (ODS) jsou myšlenkově blíže republikáni, takže věřím, že s Donaldem Trumpem navážeme dobrou spolupráci. Pět procent HDP na obranu se ale nedá splnit. Pro Echo24 to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s tím, že pět procent by znamenalo v letošním roce zhruba 420 miliard. Cílem by podle ní mohla být dříve zmiňovaná tři procenta, ale počítat by se mohla i jiná kritéria.

Pět procent HDP na obranu by podle prognóz pro letošní rok znamenalo výdaj 420 miliard korun, což je například o 130 miliard více, než s jakým rozpočtem počítá pro letošek školství nebo více než polovina výdajů, které dá stát letos za důchody. „To je samozřejmě pro české daňové poplatníky obrovská suma a já stojím nohama na zemi a myslím si, že dostat se na pět procent je jako startovat auto z nuly na 500. To se nedá splnit. Ale pokud bychom se chtěli přiblížit k nějakým reálným cílům, tak to jsou podle mě ta tři procenta, o kterých mluvil pan premiér Fiala,“ řekla v rozhovoru pro Echo24 Černochová.

Nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se však Česko podle ní nemusí bát. „Česká republika má historicky jedny z nejlepších vztahů s USA, přestože tam teď vládli demokraté. Naše vláda má myšlenkově blíže k republikánům. Když jsme se dokázali domluvit s Joe Bidenem a vztahy na úrovni administrativy a naší vlády se dostaly do nejlepší fáze možná od éry Václava Havla, tak by byla škoda, kdyby teď, kdy se k moci dostávají republikáni, se to nějakým způsobem změnilo. Vztahy s USA můžeme mít nadále dobré, kupujeme od nich techniku, třeba letouny páté generace, které se zkrátka v Evropě nevyrábí. A já jsem se snažila zajistit, aby se alespoň český průmysl i do těch F-35 mohl zapojit. To si myslím, že je pro Donalda Trumpa významné,“ řekla Černochová s tím, že zapomínat se nesmí ani na rodinné vazby Trumpa k Česku.

ECHO PORADA: Komická sebechvála vlády, hazardní hra s rozpočtem a Okamura na cestě k stíhání

Česká republika splnila v roce 2024 dvouprocentní závazek poprvé po dvaceti letech. Růst na tři procenta by podle Černochové neměl trvat znovu dvě dekády. „Pokud se nám podaří uspět ve volbách, obhájit naše mandáty, tak udělám všechno proto, abychom ke třem procentům směřovali co nejdříve. My k tomu ale vedle vynakládání peněz do vlastní obrany musíme zajistit, aby tady v Česku byl co nejvíce funkční obranný průmysl. Protože jestli na něco jsou občané České republiky citliví, tak je to to, když velká část těch finančních prostředků míří do zahraničí. To je naprostý pragmatismus, když chceme investovat do obrany, tak ale ať ty prostředky zůstávají v naší ekonomice.“ řekla Černochová.

Část zemí přitom stále neplní ani nynější závazek dvou procent HDP, mezi nimi třeba tak velká země jako je Španělsko. „Těžko mohu kritizovat Španělsko, že neplní dvě procenta, když my jsme je ještě nedávno také neplnili. Myslím si, že každý ministr obrany NATO by chtěl plnit dvě procenta, ale jednání s kolegy ve vládě bývá velmi senzitivní, i v té naší. Já bych byla pro a myslím si, že by tak mohl uvažovat i Donald Trump, že ta dvě nebo tři procenta nebudou jediným kritériem,“ dodala Černochová.

ROZHOVOR: Řehka mě lidsky zklamal, říká Černochová

„Třeba ČR sice dlouhodobě neplnila dvě procenta, ale měla vysoké procento vojáků, které posílala na zahraniční operace. To je obrovský příspěvek do kolektivní obrany a může to být významným kritériem. Nebo třeba to, že přes ČR budou jezdit, létat a procházet různá vojska NATO a my musíme zabezpečit logistiku, zásobování, zdravotní personál a tak dále. To se sice nepropisuje do toho HDP, ale je to výrazná pomoc. Podle mě by to byla spravedlivější cesta,“ míní ministryně.

O třech procentech jako schůdné variantě hovořil v minulém týdnu i premiér Petr Fiala (ODS). Ten na dotaz deníku Echo24 řekl, že připravenost USA kompletně zajišťovat ochranu Evropy výrazně klesá. „Ta debata (o navýšení) se vede a povede. Dvě procenta je dneska minimum, ale zase si řekněme, že ne všechny státy ta dvě procenta plní. Ale je to minimum. A teď se můžeme bavit o tom, že máme dávat víc a v jakém časovém horizontu. Řekněme, že to budou tři procenta, tak já nepředpokládám, že by to bylo během jednoho roku, ale byla by to nějaká dlouhodobější cesta, po které bychom jako státy NATO šli. My se té debatě nebráníme, je možné ji vést a je potřeba se starat více o svou obranu. Ale jestli ten závazek takový bude, to je ještě předčasné,“ míní premiér.

Bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš pro Echo24 potvrdil, že Trump může o zvýšení výdajů bez problému usilovat. „Myslím si, že Trump toto je schopen vymáhat, ale většina členských států tomu nebude chtít dostát. Proto nelze vyloučit vážné problémy v NATO a snahu Francie a Německa výrazněji aktivovat evropskou obranu na bázi EU,“ řekl Mareš.

Existují podle něj i alternativní možnosti. „Je však možné i vytvoření autonomního baltsko-severského bloku (Polsko, Pobaltské a severské státy) s novými úzkými vazbami na USA a spíše ‚eurasijského‘ (tedy provýchodního) bloku v podunajské oblasti,“ vysvětlil Mareš.