„Ukrajině nepošleme už ani náboj.“ Kdo je to Robert Fico

Expremiéra Roberta Fica označuje slovenská opozice za populistu a demagoga, což on sám odmítá. V čele slovenské vlády stál celkem deset let a zdálo se, že jeho pozice je neotřesitelná. Jeho strana Směr-SD vyhrála čtvery parlamentní volby za sebou. V březnu 2018 však musel Fico opustit post předsedy vlády po vraždě novináře Jána Kuciaka, která vyvolala na Slovensku politickou krizi. Po rezignaci se vrátil do poslanecké lavice, zvolen byl už v roce 2016, během doby v úřadu premiéra ale mandát v souladu s ústavou nevykonával.

Před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami 30. září se v zemi on a jeho strana opět těší velké popularitě. Současně však vyvolává obavy ze změny politického kurzu země v případě jeho návratu k moci. Loni byl také obviněn z několika trestných činů včetně podpory zločinecké skupiny, jeho stíhání však bylo nakonec zrušeno.

Vítězství Ficovy strany ve volbách by podle komentátorů mohlo způsobit obrat v dosavadní proevropské zahraniční politice Slovenska a jeho podpoře Ukrajiny od začátku ruské invaze v únoru 2022. Fico, který vyzdvihoval přijetí eura Slováky jako „historické rozhodnutí“, podle médií v poslední době nešetří výpady proti NATO, EU a Ukrajině, ve snaze zaujmout voliče krajní levice a pravice.

„Válka na Ukrajině začala v roce 2014, když ukrajinští fašisté zabíjeli civilní ruské oběti,“ prohlásil v nedávné videonahrávce. „Naším klíčovým zájmem je mít dobré vztahy se všemi zeměmi ve světě, včetně Ruské federace,“ dodal s tím, že západní státy nazval „válečnými štváči“. Nedávno taky prohlásil, že by neschválil zatčení Vladimira Putina, na kterého byl vydán mezinárodní zatykač, pokud by přijel na Slovensko. A média rovněž citují jeho výrok, že pokud vyhraje jeho Směr-SD ve volbách, nepošle už Slovensko Ukrajině jediný náboj.

„Fico je technolog moci, který šikovně využívá ty nejspodnější proudy, které ve společnosti existují,“ domnívá se slovenský sociolog Michal Vašečka. Fico podle Vašečky také splňuje poptávku Slováků po silném lídrovi.

Fico, povoláním právník, narozený 15. září 1964 v Topoľčanech, začal svoji politickou kariéru v komunistické straně v roce 1987, krátce před sametovou revolucí, která nasměrovala tehdejší Československo k demokracii. Poté v letech 1994 až 2000 budoval evropskou reputaci Slovenska coby zástupce své země při Evropském soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V prosinci 1999 odešel z postkomunistické Strany demokratické levice (SDL), za kterou zasedal od roku 1992 v parlamentu, a založil si vlastní Směr. Ten postupně ovládl levicový prostor a od roku 2005 nese dnešní název Směr – sociální demokracie.

Suverénní vítězství ve volbách v roce 2006, dva roky po vstupu Slovenska do EU, zajistila Ficovi jeho kritika v zahraničí oceňovaných, ale doma nepopulárních hospodářských a sociálních reforem kabinetu Mikuláše Dzurindy. Směr-SD sestavil vládu spolu se Slovenskou národní stranou, se kterou sdílel protipřistěhovaleckou rétoriku, a s Hnutím za demokratické Slovensko, Fico se stal premiérem. Za své první vlády například zrušil nepopulární poplatky za návštěvu u lékaře. Pak využil globální finanční krize v letech 2008 a 2009 ke zvýšení své popularity tím, že odmítl zavést přísná úsporná opatření. Za jeho mandátu Slovensko v roce 2009 přijalo euro, ale po volbách v roce 2010, kde jeho Směr-SD opět s náskokem zvítězil, Fico musel přenechat moc koalici pravého středu.

Ta se po roce a čtvrt rozpadla kvůli obvinění z korupce a následující předčasné volby opět vyhrál Ficův Směr-SD s ještě větším náskokem, a pak i sestavil jednobarevný kabinet. Jeho vláda schvalovala sociální balíčky a kritizovala migrační politiku EU. Díky své popularitě platil Fico také za favorita prezidentských voleb na jaře 2014, nakonec ho však ve druhém kole porazil nestraník a politický nováček Andrej Kiska. Během evropské migrační krize v roce 2015 Fico zaujal tvrdý postoj vůči přistěhovalcům, když odmítl vytvořit na Slovensku muslimskou komunitu, a kritizoval programy evropských kvót a přerozdělení migrantů.

Ve volbách v březnu 2016 Směr-SD opět zvítězil, ale se ztrátami. Vládní koalici vytvořil opět se Slovenskou národní stranou a stranami Most-Híd a Síť. Ficova třetí vláda v létě 2017 ustála krizi s netransparentním rozdělováním evropských dotací, ale musela skončit o rok později po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky, která vyvolala v zemi ohromnou vlnu protivládních protestů, když Kuciak ve svém posledním článku, zveřejněném posmrtně, odhalil spojení mezi italskou mafií a Ficovou vládou.

V únoru 2019 se Fico pokoušel stát předsedou ústavního soudu, a policie se poté zabývala jeho údajným vydíráním bývalého prezidenta Andreje Kisky, podle kterého mu Fico vyhrožoval, když Kiska z pozice hlavy státu nesouhlasil s jeho jmenováním. Stíhání policisté v polovině září 2019 zastavili. V listopadu toho roku zase vyvolala pozornost nahrávka rozhovoru kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera s jiným podnikatelem, ze které vyplývá, že se Kočner čtyři roky předtím chlubil, že mu tehdejší premiér Fico slíbil „svatý klid“ před vyšetřováním jeho kauz. Fico k tomu uvedl, že se s Kočnerem potkával na společenských akcích.

Po posledních parlamentních volbách v únoru 2020 převzala moc koalice pod vedení strany OLaNO. Loni v dubnu byli Fico a bývalý ministr vnitra Robert Kaliňák obviněni z několika trestných činů, včetně založení, zosnování a podpory zločinecké skupiny a ohrožení daňového tajemství. Loni v listopadu ale slovenská prokuratura stíhání Fica, Kaliňáka i dalších dvou osob zrušila.

Během pandemie covidu-19 se Fico postavil do čela protestů proti pandemickým opatřením. Za porušení zákazu shromáždění organizováním protivládního protestu v Bratislavě jej zadržela policie. Po několika hodinách byl propuštěn a později policie zastavila celé stíhání. Média také psala o jeho snahách ovlivňovat stíhání nejzávažnějších kauz, zjištěném na základě policejních odposlechů.

Fico vystupuje proti současné slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Říká, že je agentkou Spojených států a že dostává pokyny od americké ambasády. Prezidentku také spojuje s aktivitami amerického finančníka maďarského původu George Sorose. Čaputová na něj nedávno podala žalobu na ochranu osobnosti. Fico chce naopak prezidentku žalovat po nynějších volbách.

Fico vystudoval právo na univerzitě v Bratislavě a od roku 1986 do poloviny 90. let působil v Právnickém ústavu ministerstva spravedlnosti. Mluví plynně anglicky, má rád rychlá auta, fotbal, a rád chodí do posilovny. S manželkou Svetlanou, která je také právnička, mají syna Michala. Podle slovenských médií žijí odděleně.