„Významný zásah do svobody podnikání.“ Ministerstvo vnitra má dostat novou pravomoc

Ministerstvo vnitra by mělo disponovat novou pravomocí, která mu umožní zasáhnout a případně i zakázat soukromým firmám spolupráci s konkrétními dodavateli. Má se jednat o případy, kdy bude ze situace vyplývat pro Česko bezpečnostní riziko. Nový zákon, který má ve středu projednat vláda, má přinést změnu v určování provozovatelů budov či zařízení kritické infrastruktury a posílení jejich bezpečnosti. Ministerstvo vnitra argumentuje tím, že dosud v případě podobné hrozby chybí funkční nástroje. Podnikatelé to však rozporují i se obávají zásadního zásahu do svobody podnikání.

Česko v roce 2010 určilo devět odvětví kritické infrastruktury. Patří mezi ně energetika, doprava, vodní hospodářství, potravinářství a zemědělství, zdravotnictví, komunikační a informační systémy, finanční trh a měna, nouzové služby a veřejná správy. Je to více, než definuje evropská směrnice. Paralelně nyní ve sněmovně leží také zákon o kybernetické bezpečnosti, který řeší podobnou pravomoc kontrolní činnosti dodavatelského řetězce pro Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost.

Vnitro navrhuje, aby subjekty kritické infrastruktury byly upraveny samostatným právním předpisem a byly vyjmuty ze zákona o kritické infrastruktuře. Úprava vznikla podle resortu zejména kvůli požadavkům Evropské unie. Současné problémy vidí ministerstvo například v tom, jak se určují stavby, zařízení a prostředky, které do kritické infrastruktury patří. Existují jiné postupy pro prvky patřící státu a pro ty, které jsou nestátní. Oba jsou podle vnitra zdlouhavé. Ministerstvo chce zavést portál, který bude spravovat a kde budou potřebné informace.

Zároveň s tím má však ministerstvo dostat novou zásadní pravomoc vstoupit do obchodních vztahů. „Pokud z vlastní činnosti Ministerstva vnitra nebo z informace orgánu veřejné moci vyplývá, že dodavatel plnění subjektu kritické infrastruktury představuje významné ohrožení bezpečnosti České republiky, Ministerstvo vnitra vydá varování, nebo rozhodne o stanovení podmínek, omezení, případně zákazu činnosti ve prospěch subjektu kritické infrastruktury,“ stojí v připravovaném zákoně.

V důvodové zprávě ministerstvo vnitra mluví o tom, že má nová pravomoc sloužit k posílení bezpečnosti dodavatelského řetězce a tvrdí, že má jít o zcela mimořádný nástroj, který chce využívat jen v závažných případech. „Dává pravomoc ministerstvu vnitra vydat varování nebo ve správním řízení stanovit podmínky činnosti např. pro dodávky a poskytování služeb, nebo zakázat např. dodavateli činnost spočívající v poskytování plnění ve prospěch subjektu kritické infrastruktury (zejména dodávky zboží a služeb),“ uvádí důvodová zpráva.

Nad novinkou se však pozastavila například i Hospodářská komora či Svaz průmyslu. Kritici se obávají rizika značného zásahu do svobody podnikání i podmínek, za kterých bude moct ministerstvo samo rozhodnout o podobném radikálním kroku. „Je třeba zdůraznit, že zákazem či omezením plnění dodavatele dochází k významnému zásahu do svobody podnikání mnoha subjektů na trhu a případný zákaz či omezení představuje nejen zásadní zásah do ústavně zaručených práv a svobod subjektů, ale může mít i významné ekonomické a geopolitické dopady – oblast hospodaření ani zahraniční politiky však nespadá do kompetencí ministerstva vnitra,“ uvedl Svaz průmyslu v připomínkách.

Svaz průmyslu například v připomínkách upozorňoval na to, že jde návrh nad rámec evropské směrnice či že se zároveň stejná problematika řeší ve zmiňovaném kyberbezpečnostním zákonu. „Nelze souhlasit s takovou státní ingerencí do soukromoprávních dodavatelských vztahů bez jasně stanovených mezí. Může potenciálně jít o zásah do svobody podnikání a je proto nezbytné zajistit, že jeho nastavení v zákoně bude takové, aby byla konkrétními opatřeními, podmínkami a kritérii zajištěna přiměřenost takového zásahu. Obecná formulace tohoto ustanovení připouští velmi širokou interpretaci, a tedy poskytuje i velmi široké možnosti zásahů do dodavatelských vztahů – jakékoliv mantinely pro aplikaci tohoto ustanovení chybí,“ kritizoval také Svaz průmyslu.

Zákon také definuje finanční sankce za porušení předpisů o kritické infrastruktuře. Přestupků se mohou dopustit lidé, kteří úmyslně použijí chystaný portál k jinému účelu, než k jakému je určen. Poskytovatelé prvků kritické infrastruktury pak mohou dostat pokuty například za to, že neposkytují dostatečné informace, nezpracují rizika, nenahlásí incident, neumožní kontrolu či nesdělí údaje o dodavatelích. Při opakovaných přestupcích se mohou sankce vyšplhat k částce 50 milionů korun či 1,5 procenta ročního obratu firmy nebo instituce.