Kandidát na ústavního soudce Simon nabádá ke správné ejakulaci a pěstování vnitřní síly

Historie se opakuje. Nejnovější kandidát na ústavního soudce Pavel Simon způsobil poprask poté, co vyšlo najevo jeho propojení s kauzou H-System, odmítnutím odškodnit signatáře Charty 77 Petra Hanzlíka. Vede také semináře čchi-kung Orel v hnízdě. Čchi-kung se vyučuje v 15 tuzemských městech a věnuje se „práci s energií“ a „pěstování vnitřní síly“. Na tuto Simonovu činnost upozornil server Česká justice a nyní i historik Pavel Blažek. „Klientům například radí, aby po čtyřicítce méně ejakuovali, neboť tím ztrácí zbytečné množství energie. Jen doufám, že mezi metodami guru Pavla není také odháčkování,“ upozorňuje historik Petr Blažek s tím, že Simon skupinu založil už v roce 1997.

Prezident Petr Pavel navrhl Senátu na ústavního soudce Pavla Simona, soudce a předsedu senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Pavel je přesvědčen, že Simon splňuje odborné i morální požadavky kladené na soudce Ústavního soudu (ÚS). Senát má na posouzení nominace 60 dnů.

Zřejmě bude přihlížet i k minulosti kandidáta. „Kandidát prezidenta na ústavního soudce Pavel Simon odmítl jako soudce odškodnit signatáře Charty 77 Petra Hanzlíka za nucené vystěhování z Československa v rámci akce Asanace,“ napsal Blažek na Facebooku. Soudní náprava v případu Petra Hanzlíka byla zjednána až po signatářově smrti Ústavním soudem ČR. „Tahle kauza už sama o sobě by měla stačit na to, aby v senátu další pochybný prezidentský kandidát na ústavního soudce neuspěl,“ podotkl Blažek v příspěvku. Historik o Simonovi píše jako o „Soudci v hnízdě“ a odkazuje na facebookovou stránku Orel v hnízdě, kde „budete mít možnost o jeho předpokladech k výkonu této funkce přemýšlet v nečekaných souvislostech.“

Blažek upozorňuje na Simonovu zálibu a „podnikání“ v tradičním čínském cvičení čchi-kung, které pěstuje „vitální energii.“ V posledních desetiletích byl čchi-kung značně populární hlavně v Číně a teď se dostává i do západních zemí. Původ čchi-kungu se datuje do doby čínské kulturní revoluce, kdy tehdejším čínským režimem pronásledované náboženské a duchovní směry buddhismu a taoismu, převzaly moderní názvy a přejmenovaly se na různé druhy čchi-kungu, aby unikly politické persekuci komunistického režimu. Soudce Simon nepatří k pouhým příznivcům čchi-kungu. „Klientům například radí, aby po čtyřicítce méně ejakuovali, neboť tím ztrácejí zbytečné množství energie.

Podle serveru Česká justice nepovažuje soudce Simon svoji lektorskou činnost za problematickou z pohledu zákona o soudech a soudcích, který soudcům zapovídá výdělečnou činnost, s výjimkou správy majetku či sportovních a pedagogických aktivit. „Výuku čchi-kung chápu jako pedagogickou činnost, která je pro soudce povolená. Nadto jsem vždy dělal vše pro to, abych udržel světy justice a čchi-kungu od sebe oddělené pro případ, že by v tom někdo viděl problém, zpravidla z důvodu nedostatku informací, o čem to vlastně je. Nikdy jsem ve světě čchi-kungu neuváděl, že pracuji jako soudce a většina z mých studentů o mé profesi nemá tušení,“ napsal České justici soudce Simon. A dodal, že jeho role v těchto kurzech byla pouze epizodní a dnes je natáčí již jen jeho manželka.

Simon na webu Orel v hnízdě uvádí, že se praxi a výuce čchi-kungu věnuje od roku 1997 a učil už tisíce studentů "práci s energií" a "pěstování vnitřní síly".

Simon píše, že během každé ejakulace přijde muž o polovinu své čchi, životní síly, kterou má aktuálně k dispozici. „To je příčina toho, proč bývají muži po sexu unavení, nebo někdy podráždění. Děje se to z následujícího důvodu – tělo nedokáže rozlišit, která ejakulace má za cíl zplodit nový život a která je jen následkem rekreační aktivity,“ domnívá se kandidát na soudce Ústavního soudu.

„Proto jde do každé z nich naplno tak, aby zajistil nově počatému člověku co nejlepší energetický základ. Ten se skládá z esence od muže, kterou dodává jeho semeno a od ženy, která jí dodává ve svém vajíčku. Na její kvalitě a množství závisí zdraví a délka života dítěte,“ píše Simon s tím, že čím častěji muž ejakuluje, tak tím více energie ztrácí.

Podle Simona to v mládí nevadí, jelikož tělo má energie dostatek a s úbytkem při sexu se přirozeně počítá. „S přibývajícím věkem, když už muž tolik energie nemá a po její ztrátě dlouho trvá, než ji zase obnoví, to ale může být potíž,“ doplňuje s tím, že podle čínské medicíny je mezníkem 40 let. Poté by každý muž měl se „svou esencí“ zacházet s rozmyslem.

Když má člověk málo čchi, nemohou životně důležité orgány správně fungovat, což se projeví onemocněním a leckdy i předčasnou smrtí. „Bez čchi prostě nemůže tělo fungovat, a proto je třeba ji chránit a nevydávat jí víc, než je nezbytné. Je třeba udržet v životě rovnováhu a všímat si varovných signálů, které k nám tělo vysílá,“ doplňuje soudce na blogu.

Vstup na jednu lekci čchi-kung v Brně v prvním pololetí 2023 a 2024 stojí 260 korun a půlroční předplatné 3 780 korun, uvádí web Orel v hnízdě.

Signatář Petr Hanzlík, H-System a další případy soudce Simona

Životní příběh Petra Hanzlíka, který musel v roce 1982 opustit Československou socialistickou republiku a emigrovat do Rakouska, přibližuje deník Lidové noviny: „Jakožto režimu ‚nepohodlný‘ občan pouštěl na diskotékách v Prostějově západní hudbu, organizoval petici proti cenzuře a v roce 1981 podepsal Chartu 77. V rámci akce Asanace ho Státní bezpečnost následně vydírala a tlačila k odchodu ze země. Jeho děti byly vykázány ze základní školy.“

Do Československa se Hanzlík vrátil až po pádu komunistického režimu. „Věřil, že se domůže odškodnění za minulé křivdy. Jenže narazil na českou justici, která nechtěla kauzu řešit kvůli promlčení. Až zásahem Ústavního soudu se podařilo zvrátit nezákonné rozhodnutí nižších instancí. Jedním z těch, kdo se na nezákonném rozhodnutí podíleli, byl i Pavel Simon, nynější kandidát na ústavního soudce,“ píše deník s tím, že náprava přišla až měsíc po Hanzlíkově smrti v březnu 2020.

Kromě toho bude Simon v Senátu vysvětlovat svou roli při odškodnění poškozených klientů v kauze H-System a dalších případech, které řešil jako soudce Nejvyššího soudu. Některé rozsudky, pod nimiž je podepsán, podle médií posléze kritizoval a zrušil Ústavní soud, což vadí některým senátorům. I předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) vnímá Simona jako problematického kandidáta.

Simon si však myslí, že ho role v kauze H-System z působení na Ústavním soudu nediskvalifikuje. Na dotaz Lidových novin (LN) v úterý uvedl, že rozhodoval vždy nestranně a objektivně. Kvůli rozhodování Simona ve věci odškodnění za H-System má s jeho kandidaturou problém senátorka Hana Marvanová (za Spolu), která na některé verdikty upozornila. „Nemůžu ho kvůli tomu podpořit,“ řekla LN právnička, která zastupovala oběti zkrachovalé firmy slibující dostupné bydlení.

Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun. Několik desítek poškozených se léta pokoušelo u soudů získat od státu odškodné. Část těchto případů dospěla k Nejvyššímu soudu, který však podle Ústavního soudu kompenzoval způsobené škody nedostatečně. Simon byl už v té době předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu.

Pavel už jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. Nominace se v srpnu vzdal místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr kvůli mediálnímu tlaku ohledně předlistopadového působení v justici. Ústavních soudců je tak nyní 14 z předpokládaných 15.