OBRAZEM: Bachmut byl dobyt. Nejdelší a nejtvrdší bitva od začátku války na Ukrajině

Moskva a šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin ohlásili dobytí města Bachmut. Kyjev v sobotu označil situaci za kritickou, Volodymyr Zelenskyj v neděli v Hirošimě na dotaz novinářů řekl, že Bachmut "už není v ukrajinských rukou, dnes už je jen v našich srdcích," I když o chvíli později ukrajinská prezidentská kancelář Zelenského výrok dementovala. Zde přinášíme základní údaje o bitvě o toto ukrajinské město.

Bachmut leží ve východoukrajinské Doněcké oblasti asi 70 kilometrů severně od Doněcka a je správním střediskem Bachmutského rajónu, což je správní jednotka zhruba na úrovni českého okresu. V roce 2021 zde žilo téměř 75.000 obyvatel. Podle ukrajinského sčítání lidu z roku 2001 tvořili zhruba 70 procent ruskojazyční Ukrajinci a 27 procent Rusové, žily zde i malé skupiny Bělorusů, Arménů, Romů a Židů. Podle různých zdrojů nyní ve městě, o které se vedly jedny z nejtvrdších bojů od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, zůstávalo v poslední době bez vody a bez elektřiny 1000 až 5000 civilistů.

Původní osada na území donských kozáků se ve druhé polovině 16. století změnila v pevnost, která měla za cara Ivana Hrozného chránit území, jež byla silou připojená k ruské říši. Nejprve vyrostlo menší opevnění s hliněnými valy, počátkem 18. století dal car Petr Veliký vybudovat kamennou pevnost. Bachmut dostal stálou vojenskou posádku, krátce se vrátil do správy kozáků, jinak byl začleněn do různých správních útvarů carské říše. Rozvoji oblasti pomohl objev ložisek kamenné soli, později i kaolinu a sádrovce. V okolí je řada převážně solných dolů.

V roce 1917 byl Bachmut součástí nově vyhlášené Ukrajinské lidové republiky, poté se zde vystřídala vojska bolševiků, ukrajinské i německé armády a nakonec město obsadila sovětská armáda. Několik let byl Bachmut správním střediskem Doněcké gubernie. V té době byl také přejmenován na Artemivsk (rusky Arťomovsk) podle jednoho z bolševických vůdců; původní jméno se krátce vrátilo během druhé světové války a pak až v roce 2016. Ve 30. letech 20. století bylo město místem tvrdých represí, sovětský režim vyvraždil většinu ukrajinské inteligence a nechal spálit většinu ukrajinských knih z místní knihovny.

Během druhé světové války bylo město okupováno Němci, kteří povraždili tisíce obyvatel, převážně Židů - na 3000 z nich nechali udusit se v zazděném tunelu bývalého dolu.

V době sovětské Ukrajiny zde fungovala řada dolů, vzniklo několik strojírenských firem či třeba závod na výrobu šumivých vín a sektu, který zpracovával krymskou úrodu.

Ve městě postupně vzniklo několik škol včetně konzervatoře a pedagogické vysoké školy. K místním památkám před válkou patřily pravoslavný chrám, vlastivědné muzeum či budova bývalé zemské správy, kde byla v listopadu 1917 vyhlášena Ukrajinská lidová republika a vztyčena ukrajinská vlajka.

Bachmut a válka na Ukrajině

Během nepokojů na Ukrajině v roce 2014 si proruští separatisté nárokovali město jako součást svého území a pokusili se ho obsadit a začlenit do samozvané Doněcké lidové republiky (DNR). Ukrajinské síly město udržely pod správou Kyjeva. Místní radnice poté požádala o návrat k historickému jménu Bachmut, což kyjevský parlament schválil v únoru 2016.

Během současné ruské agrese proti Ukrajině se o Bachmut vedly nejkrvavější střety za celou válku. Rusové se snaží město intenzivně dobýt už od počátku srpna loňského roku, předtím od května na Bachmut útočili raketami. Boje kolem Bachmutu zintenzivněly poté, co ukrajinská armáda v listopadu znovu získala kontrolu nad městem Cherson a jeho okolím a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni 10. prosince oznámil, že ruské síly město zcela zničily.

Bachmut leží na zásobovací trase mezi Doněckou a Luhanskou oblastí a jeho dobytí by Rusům mohlo poskytnout odrazový můstek k postupu na dvě větší města Kramatorsk a Slovjansk a zároveň by znamenalo pro Moskvu nový impuls po měsících neúspěchů na bojišti. Bojů o Bachmut se účastnila vedle ruských jednotek a povstalců i ruská Wagnerova (v přepisu z ruštiny Vagnerova) žoldnéřská skupina Jevgenije Prigožina.

Boje u Bachmutu jejich účastníci připodobňují k první světové válce. Agentura AFP napsala, že bitva je stejně jako boje na západní frontě ve Francii v roce 1916 "krvavá, dlouhá a marná". "Vypadá to jako u Verdunu v první světové válce. Každá strana se snaží nechat vykrvácet tu druhou," řekl generálporučík Frederick Hodges, který býval velitelem amerických sil v Evropě. Agentury boje označují za nejdelší bitvu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Podle některých zdrojů má ale Bachmut spíše symbolický než strategický význam.

Rusové se většího posunu za rozsáhlé pomoci žoldnéřů z Wagnerovy skupiny dočkali až v lednu, kdy obsadili Soledar ležící asi 16 kilometrů na sever od Bachmutu. Počátkem letošního března ukrajinská armáda oznámila, že bude pokračovat v obraně města. Zpravodajská televize CNN tehdy uvedla, že podle některých odhadů je poměr ztrát v bojích o Bachmut až 7:1 v neprospěch Ruska. Podle údajů NATO je tento poměr 5:1. Celkový počet obětí nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Už na začátku dubna Prigožin oznámil, že nad budovou správy Bachmutu vlaje ruská vlajka, Kyjev to ale popřel. Velení ukrajinské armády nicméně později připustilo, že Rusové ovládli většinu Bachmutu, kde se boje někdy odehrávaly na vzdálenost menší než 50 metrů. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ale označila obranu tohoto úseku fronty v Donbasu za součást připravované ukrajinské protiofenzívy.

Prigožin v březnu ve videu zveřejněném na youtube řekl, že pokud by se jeho jednotky musely od Bachmutu stáhnout, "rozsypala by se fronta až k ruské hranici, možná i dál". Stažení wagnerovců by podle něho také mohlo pro Rusko znamenat ztrátu Krymu a další nežádoucí následky. Prigožin 5. května pohrozil, že do pěti dnů stáhne své vojáky z Bachmutu, pokud nedostane dost munice. Na jednom z videí zveřejněném na sociální síti Telegram tvrdě kritizoval šéfa resortu obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, kterým kvůli nedostatku střeliva sprostě nadával.

"WAGNER" TOOK BAKHMUT - Yevgeniy Prigozhin

Follow: https://t.co/5HMsWKGscw pic.twitter.com/BbVKh3Nu0j

— Donbass Devushka (@PeImeniPusha) May 20, 2023levicového byznysmena

Žoldnéřská skupina nakonec po příslibu materiální podpory u Bachmutu zůstala. V sobotu pak Prigožin už poněkolikáté oznámil, že jeho jednotky město ovládly, večer zprávu o dobytí Bachmutu přineslo i ruské ministerstvo obrany. K úplnému ovládnutí města, které se stalo jedním ze symbolů války, posléze vojákům gratuloval ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev pád města ještě po Prigožinově prohlášení popíral, náměstkyně ministra obrany Maljarová ale přiznala, že situace ve městě je pro ukrajinské síly kritická. V neděli 21. května 2023 ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Hirošimě, kde se účastnil summitu G7, na dotaz novinářů řekl, že "Bachmut už není v ukrajinských rukou, dnes už je jen v našich srdcích".

⚡️#BREAKING Bakhmut has fallen — Prigozhin pic.twitter.com/ZYvEA5EYMY

— War Monitor (@WarMonitors) May 20, 2023

V poslední době se přitom objevovaly zprávy o ukrajinských protiútocích v oblasti Bachmutu, po kterých Rusové na několika místech ustoupili. V uplynulém týdnu nejprve velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj a později třeba i britské ministerstvo obrany informovali o postupu ukrajinských vojáků na křídlech u Bachmutu a zesíleném tlaku na ruské síly severně a jižně od města, spekulovalo se dokonce o možném obklíčení Rusů. Americký Institut pro studium války (ISW) v páteční analýze uvedl, že ukrajinští obránci převzali iniciativu a během čtvrtka dosáhli v útočných operacích v okolí Bachmutu takticky významných úspěchů.