Stát se obává rizik dopadů umělého oplodnění a zavádí omezení

V České republice se uskuteční ročně přes 50 tisíc umělých oplodnění a jejich počet každoročně stoupá, v roce 2010 jich bylo o více než polovinu méně. Stát chce problematiku umělého oplodnění více regulovat. Ministerstvo zdravotnictví chystá do konce léta předložit vládě novelu, ve které bude regulovat dárcovství vajíček. Bojí se byznysu s reprodukcí i dopadů odebírání vajíček na ženy i celou populaci.

Ministerstvo zdravotnictví nedávno představilo novelu o specifických zdravotních službách, jejíž součástí má být právě i omezení jak finanční náhrady za darování vajíček, tak i samotné darování na šest vajíček za život.

Čtěte také esej o bezdětnosti: Rodinám chybí jedno dítě

„V literatuře nejsou popsány případy, že by někdo zemřel při dárcovství semene, ale mohou nastat smrtelné komplikace při odběru vajíček,“ upozornil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Podle ministerstva mohou některé ženy na náhradách vydělat až 70 000 korun za jedno darované vajíčko, a neuvědomují si možná zdravotní rizika. Už v současnosti mohou požádat o náhradu a proplacení nákladů, které mají s celým procesem. Ten vyžaduje i zákrok v celkové narkóze. Nově bude náhrada zastropována.

„Hlavním cílem navrhovaných změn je ochrana zdraví jednotlivých dárkyň i celé populace, tak aby finanční motivace nevedla ke zdravotnímu hazardu,“ uvedl mluvčí ministerstva Jan Řežábek. Ministerstvo pak také uvádí, že kromě zdraví dárkyň chce omezit i riziko nechtěného pokrevního příbuzenství, které s vyšším počtem darovaných vajíček stoupá.

Již v polovině července prezident Petr Pavel podepsal zákon, který do Národního registru asistované reprodukce zavádí i metriku počtu darovaných gamet. To by mělo pomoci s kontrolou toho, že žena za život více jak šest vajíček nedaruje. Pokud by přesto nějaké zařízení odebralo vajíčko ženě, která už šest vajíček darovala či pokud by takové centrum dalo ženě větší kompenzaci, než stanoví vyhláška, hrozí takovému centru pokuta až 500 000 korun.

Podle lékařů však dárkyně centra asistované reprodukce na řadu dědičných chorob už nyní testují. „Dárci spermií a dárkyně vajíček jsou vyšetřeni na nosičství nejčastějších dědičných chorob, které nastávají, pokud oba biologičtí rodiče jsou skrytí nosiči zodpovědné mutace (autosomálně recesívní dědičnost). Povinně se testují cystická fibróza, spinální muskulární atrofie, dědičná hluchota, další choroby navíc dle postupů jednotlivých pracovišť nebo individuálně. Riziko těchto onemocnění tedy u těchto dětí je snížené,“ uvedla Monika Koudová, odborná ředitelka laboratoří GNTlabs by GENNET.

Podle ní je zároveň riziko genetických poruch i jinak malé. "Toto riziko je ale ve skutečnosti malé a zároveň existuje i bez darování (non-paternita, adopce apod.). Pro jeho snížení by měli rodiče být zodpovědní a svým potomkům sdělit, jak byli počati. Potomci se pak v dospělosti mohou nechat na tato nosičství vyšetřit. Na nejčastější nosičství jsou ale dárci již vyšetřeni, takže se to týká vzácnějších chorob," uvedla Koudová.

Podrobnou statistiku darovaných vajíček dlouhodobě vede i Ústav zdravotnických informací a statistiky. Z něj vyplývá, že podobně jako u asistované reprodukce se počet darovaných vajíček přibližně zdvojnásobil. V roce 2010 se jednalo o více jak 2300 darovaných vajíček, v roce 2019 už v Česku došlo k darovaní více jak 5300. „Zatímco dárkyněmi jsou téměř vždy ženy se současným pobytem v ČR (99 %), příjemkyněmi vajíček jsou naopak v naprosté většině cyklů cizinky (85 %). Trend odpovídá všeobecně známé skutečnosti, že Česko je cizinkami vyhledáváno jako zdroj darovaných vajíček, což je spojeno s tím, že uvedená léčba je v ČR zákonem povolena, s dostupností dárkyň v systému anonymního darování, s kvalitou léčby v ČR a intenzivním marketingem pracovišť asistované reprodukce,“ uvádí ke statistice úřad.