Moldavané hlasují o vstupu země do EU

V Moldavsku se dnes koná první kolo prezidentských voleb a zároveň referendum, v němž občané rozhodují o tom, zda v ústavě má být bod označující vstup do Evropské unie za cíl země. Předvolební průzkumy naznačovaly, že současná prozápadní prezidentka Maia Sanduová má pohodlný náskok před svými deseti soupeři, napsala agentura Reuters. Sondáže veřejného mínění také ukazují, že většina Moldavanů podporuje vstup do evropské sedmadvacítky. Moldavsko se stalo kandidátem na členství v EU v roce 2022 společně s Ukrajinou.

Volební místnosti se dnes uzavřou ve 20:00 SELČ a očekává se, že ústřední volební komise zveřejní předběžné výsledky asi o hodinu později. Podle agentury DPA je účast v prezidentských volbách výrazně vyšší než před čtyřmi lety.

Do 16:00 místního času (15:00 SELČ) odevzdalo hlas ve volbách 1,1 milionu voličů, tedy 39 procent oprávněných voličů, uvedla DPA s odvoláním na místní média. V roce 2020 přišlo k prvnímu kolu prezidentských voleb pouze 215.000 voličů.

Referendum rozhodne o tom, zda se součástí moldavské ústavy stane článek definující vstup do EU jako strategický cíl země. Moldavané mohou odpovídat ano nebo ne. „O našem osudu se rozhodne v neděli (dnes). Na hlasu každého záleží, ať už jsme kdekoliv,“ uvedla v pátek Sanduová, která je pro vstup země do unie. Jiných pět prezidentských kandidátů vyzvalo své příznivce, aby hlasovali proti nebo aby plebiscit bojkotovali, napsal Reuters.

Aby byly výsledky referenda platné, je zapotřebí účast nejméně třetiny lidí uvedených na volebních seznamech. Reuters přitom upozornil, že úřady soupisky už řadu let neaktualizovaly, ačkoliv řada lidí emigrovala.

V případě prezidentských voleb druhé kolo odpadne, pokud dnes některý z prezidentských kandidátů získá přes 50 procent hlasů. V opačném případě půjdou Moldavané k volebním urnám znovu 3. listopadu. Podle průzkumů by se v něm nejspíše utkala Sanduová a bývalý generální prokurátor Alexandr Stojanoglo, jehož podporují proruští socialisté.

Moldavsko, které sousedí s Rumunskem a Ukrajinou, se od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 střídavě orientuje prozápadně a prorusky. Od nástupu Sanduové k moci v prosinci 2020 se vztahy Kišiněva s Moskvou zhoršily. Její vláda odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2022, obvinila Moskvu ze zosnování pokusu o svržení moldavského režimu a diverzifikovala dodávky energie poté, co Rusko snížilo dodávky plynu, píše Reuters.

Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země ke vstupu do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva ale vměšování do dění v Moldavsku popírá a vládu viní z „rusofobie“.

Také před současnými volbami se objevila obvinění z ovlivňování voleb. Policie obvinila prokremelského podnikatele Ilana Šora, jenž žije v Rusku, ze snahy podplatit nejméně 130.000 voličů, aby hlasovali proti EU a aby podpořili určitého kandidáta, napsal Reuters. Šor pochybení odmítl. Policie dále tento týden uvedla, že odhalila program, v jehož rámci zamířily stovky lidí do Ruska, aby se podrobily výcviku v inscenování občanských nepokojů.

Moldavsko, kde žije kolem 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak nikým neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když tamní separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko od té doby v regionu udržuje vojenský sbor 1500 mužů, který označuje za mírovou misi.