„Palestince rozdrtit na prach jako nacisty,“ napsal na síti muž z Brna. Od soudu odešel s pokutou

Velké pozdvižení vyvolal v uplynulých dnech na sociálních sítích výrok na adresu Palestinců a hnutí Hamás, který nakonec skončil až u soudu. Muž z Brna v něm na síti X vyjadřoval podporu tvrdým zásahům Izraele proti Palestincům v reakci na aktivity hnutí Hamás, které je obecně považováno za teroristickou organizaci. Městský soud v Brně ale jeho výroky posoudil jako podněcující k nenávisti a uložil mu pokutu. Na případu je kontroverzní také to, že se začal odvíjet na základě trestního oznámení. Deník Echo24 má nepravomocný rozsudek k dispozici, anonymitu muže, který se proti němu odvolal k vyšší instanci, ale zachovává.

Muž v lednu tohoto roku reagoval na komentář jiného uživatele, který kritizoval izraelský přístup v pásmu Gazy, zejména vzhledem k civilním ztrátám. V rámci této diskuze napsal: „Je to naprosto správný přístup. S Palestinci se nedá pracovat jinak, než prostředky, kterým rozumí. Je třeba je rozdrtit na prach jako nacisty za 2. světové a mlátit je po hlavě tak dlouho, než konečně pochopí, že terorismem si nic nedobudou.“

🇨🇿 Hodně z vás se ptalo na detaily mého soudního případu, kdy jsem stíhán za příspěvek tady na Twitteru týkající se 🇮🇱 x 🇵🇸. Máme státní svátek, takže kdy jindy rozepsat tuhle absurdní aplikaci zákonů k potlačování svobody slova. Bude to delší 🧵, tak si držte klobouky. /1

— Victor ✌️🇺🇦🇮🇱 (@V1ct0r_024) October 28, 2024

Myslel jsem Hamás, ne Palestince

Kvůli výroku se na muže rozhodl podat trestní oznámení pirátský ústecký zastupitel Lukáš Blažej. „Netuším, neznám Vás, ale pro bezpečnost své rodiny nechci, aby lidé jako Vy mohli beztrestně vyzývat k vraždění (ať už židů, lékařů za covidu, nebo kterékoliv jiné skupiny). Pokud nechcete stres, nepáchejte trestné činy, za lajky to normálním lidem nestojí,“ napsal Blažej na téže síti.

Případ si převzala policie a muž byl nakonec obžalován. Později se u soudu hájil tím, že jeho výroky nebyly zaměřeny na Palestince obecně, ale na teroristické hnutí Hamás. Uvedl, že použil termín „Palestinci“ jako zkratku a že mu šlo o kritiku těch, kteří podporují Hamás.

„Obžalovaný nepodněcoval nenávist vůči Palestincům, odmítá, že by podporoval etnické čištění, genocidu nebo násilí proti civilistům,“ citoval ho soud. Muž také přirovnal situaci ke kritice nacistického režimu, kdy se za druhé světové války také někdy obecně hovořilo o „Němcích“, ačkoliv tím nebyli myšleni všichni Němci, ale ti, kdo podporovali nacismus. Podobné je to s Rusy a Putinovým režimem, argumentoval. Zdůraznil, že „lidé, co ho sledují, ví, jak ty věci myslí“ a že jeho příspěvek měl vyjádřit názor na aktuální situaci na Blízkém východě. Dodal také, že soud by podle jeho názoru neměl klást lidem za vinu, že pokaždé v diskuzi jednoznačně nerozliší mezi jednotlivými aktéry.

Soud však obhajobu neakceptoval. V rozsudku uvedl, že výroky jasně směřovaly k nenávisti vůči Palestincům jako celku, nikoliv pouze vůči Hamásu. „Obžalovaný ve svém příspěvku píše, že Palestince je třeba rozdrtit na prach a tím naznačuje, že je potřeba je fyzicky zlikvidovat,“ uvedl soud. Soudce zdůraznil, že nelze zaměňovat hnutí Hamás a palestinský národ, neboť „Palestinci jsou národ arabských obyvatel Palestiny“ a „Hamás je palestinská nacionalistická a islamistická politická organizace, která je označována jako teroristická“.

Muž tak podle soudu naplnil skutkovou podstatu přečinu podněcování k nenávisti vůči skupině osob, a to jak po objektivní, tak subjektivní stránce. Soud upozornil, že „podněcováním se rozumí projev, kterým pachatel zamýšlí vzbudit u jiných osob nenávist k národu“ a že trestný čin je dokonán samotným projevem, „aniž by k vyvolání nenávisti nebo k navazujícímu jednání jiných osob fakticky muselo dojít“. Muž si také musel být vědom možných důsledků svého vyjádření, konstatoval soudce.

Při rozhodování o výši trestu nicméně přihlédl k tomu, že obžalovaný nemá trestní záznam a vedl před činem spořádaný život. Uložil mu peněžitý trest ve výši 10 tisíc korun, který má podle soudce fungovat jako varování. „Jde o mírný trest, který má obžalovaného varovat, aby si příště důkladně promyslel, co píše na internet,“ uvedl soudce.

Pohled právníka

Podle advokáta Jakuba Siřínka podobných případů týkajících se svobody projevu a jejího rozsahu přibývá a je na místě se jim více věnovat. „Toto je do jisté míry slabý odvar toho, jak se lidé vyjadřují obecně. Víme z průzkumů, že společnost je agresivnější a reaguje podrážděněji,“ míní.

V daném případu by se přiklonil spíše na stranu soudu. „Z právního pohledu je naplnění skutkové podstaty zřejmé. Zákon hovoří jasně o tom, že člověk nemá veřejně podněcovat k nenávisti vůči žádnému etniku nebo skupině lidí, což dle předkládaného textu naplněno je s tím, že s ohledem na naše právní předpisy se zde nezohledňuje geopolitický názor pachatele, nýbrž především projev vedoucí k omezení práv druhých“ uvedl.

Podle něj ale také není možné posuzovat podobné výroky bez kontextu. „Nestačí jen samotná jedna věta. Bez kontextu by to mohlo působit tvrději, než to reálně je,“ říká k tomu, jak se muž obhajoval.

Siřínek ale také upozornil na to, že v současné společnosti by bylo dobré nakládat s podobnými výroky opatrněji.

„Dnes už jsme vyspělejší společnost žijící v demokratickém státu a každé právo na vyjádření má však i své meze, tedy i ve vztahu k extrémistické skupině osob musíme přistupovat dle platných právních předpisů,“ myslí si. Člověk naší společnosti by podle něj mě být schopen se kontrolovat a umět se vyjadřovat i v mantinelech toho, jaká má práva a současně i povinnosti.

Podobných případů přibývá

Není to z poslední doby jediný případ, kdy se řešila šíře svobody slova. Nejvíce zřejmě zarezonoval několik let starý případ schvalování teroristického čin z března roku 2019 na Novém Zélandu, kde ve městě Christchurch při útoku ve dvou mešitách zemřelo asi 50 lidí. Záběry ze střelby se vysílaly na internetu.

Benedikt Čermák ze Znojemska k tomu o rok později v diskuzi pod videem napsal: „Jak jim chutná jejich medicína! Dobrá práce! ????” Původně muž dostal šestiletý trest vězení, Vrchní soud v Olomouci později rozsudek zmírnil na tři roky vězení s čtyřletým podmínečným odkladem. Následné dovolání Nejvyšší soud odmítl.

V posledních dnech se také rozebíral případ ženy z Prostějova, která kritizovala vládu na Facebooku. Kvůli tomu musela jít podat vysvětlení na úřad. Případ byl ale nakonec odložen s tím, že se nejedná o přestupek. Více jsme psali zde.