ECB nechala sazby beze změny

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu na 4,25 procenta. Depozitní sazba zůstala na 3,75 procenta, uvedla banka ve svém čtvrtečním sdělení. Po červnovém snížení o čtvrt procentního bodu, které bylo první od roku 2019, se ECB rozhodla vyčkat na další data. Nenaznačila žádný další krok s odůvodněním, že cenové tlaky v zemích, které používají euro, zůstávají vysoké a že inflace bude nad cílem ECB i v příštím roce.

"Dnešní rozhodnutí ECB o úrokových sazbách trhy nepřekvapilo. Firmy v průmyslovém sektoru aktuálně vyhlíží pokračování snižování sazeb ECB, protože utažené měnové podmínky jsou pro ně velký problém. K tomu by mohlo dojít již na zářijovém zasedání," řekl ČTK analytik XTB Tomáš Cverna.

Předloni v červenci ECB zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta až do letošního června, kdy ji snížila na 4,25 procenta.

Někteří zástupci ECB považovali červnové snížení sazeb za unáhlený krok. Zdůvodňovali to tím, že se pokrok ve snižování inflace na dvouprocentní cíl zastavil. Prezidentka ECB Christine Lagardeová pak vyjádřila opatrnost, pokud jde o další snižování úrokových sazeb.

Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že možnost případného dalšího snížení sazeb v září je "zcela otevřená". V radě se podle ní všichni shodují na tom, že při dalším postupu budou přihlížet k vývoji dat. Šéfka ECB varovala před ochlazením tempa hospodářského růstu. Poznamenala, že růst mezd je nadále silný, ale je v souladu s hodnocením ECB. Růst podle ní dohání ztráty po období vysoké inflace.

"Silný trh práce znamená, že si můžeme dát na čas se shromažďováním nových informací,“ řekla Lagardeová na nedávném fóru ECB v portugalské Sintře s odkazem na nezaměstnanost v eurozóně. Ta byla v květnu na rekordně nízké úrovni 6,4 procenta. Šéfka ECB ale dodala, že je třeba si také uvědomit, že vyhlídky růstu zůstávají nejisté. V prvním čtvrtletí ekonomika eurozóny proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,3 procenta.

Míra inflace v eurozóně byla v červnu na 2,5 procenta. Zpomalila tak z květnových 2,6 procenta, v dubnu a v březnu činila shodně 2,4 procenta. Problematická ale zůstává jádrová inflace, která nezahrnuje energie a potraviny. Ta v červnu zůstala na úrovni 2,9 procenta.

"Představitelé centrální banky budou doufat, že inflace nabere přesvědčivější klesající trend, který by mohl podpořit její rozhodnutí dále snížit úrokové sazby, a uvolnit tak měnovou politiku," řekl ČTK analytik Portu Marek Malina.

Trhy nyní podle agentury Reuters odhadují, že ECB do konce roku sníží sazby ještě dvakrát a do konce příštího roku je změní více než pětkrát. Euro po dnešním rozhodnutí ECB oslabovalo, vůči dolaru krátce po 16:00 SELČ ztrácelo čtvrt procenta na 1,0911 USD.