Vybudovat nový most na Výtoni chce většina Pražanů. Šetření napadli zastánci stavby

Opravu železničního mostu na Výtoni podporuje pětina lidí z Prahy a středních Čech, pro stavbu nového mostu se vyslovily téměř dvě třetiny, ukázal průzkum vypracovaný pro Správu železnic (SŽ) s využitím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Výsledky poskytl mluvčí SŽ Dušan Gavenda. Proti záměru správy nahradit most se vzedmula vlna odporu mezi obyvateli, komunálními politiky či památkáři. Podle zástupců spolku Nebourat, který proti nahrazení mostu protestuje, se nejedná o objektivní průzkum veřejného mínění.

Z 1544 respondentů průzkumu podpořilo opravu mostu na Výtoni 20,1 procenta, stavbu nového mostu preferuje 65,7 procenta dotázaných a 14,2 procenta nemá na věc názor. Ředitel odboru přípravy staveb SŽ Pavel Paidar uvedl, že motivací k zadání průzkumu bylo zjistit, jaký je názor veřejnosti mimo sociální sítě.

Průzkum se podle informací SŽ vedle konkrétního případu výtoňského mostu zabýval i obecnou otázkou památkové ochrany. Mírná většina veřejnosti by se v obecné rovině přiklonila k upřednostnění památkové ochrany, v případě historických železničních mostů však 66,1 procenta respondentů podpořilo názor, že prioritou má být funkčnost a bezpečnost. SŽ také uvedla, že 67,9 procenta dotázaných se vyslovilo pro názor, že o osudu mostu by měli rozhodovat odborníci s přihlédnutím k názoru veřejnosti.

Průzkum kritizoval spolek Nebourat. SŽ uvedla, že ke sběru dat použila aplikaci Instant Research, která je podle stránek agentury Ipsos "s oblibou využívána PR a komunikačními agenturami". "Podle všeho se jednalo o takzvaný PR průzkum, který si přes on-line platformy může zadat prakticky kdokoli," uvedl politolog a zastupitel Prahy 4 Petr Kutílek (Zelení). "Prezentace tohoto 'průzkumu' a jeho samotné otázky zapadají přesně do manipulativních praktik, kterých jsme svědky od samotného počátku přípravy této významné veřejné zakázky," uvedla mluvčí iniciativy Nebourat Ina Koldová. Dodala, že mediální výstupy Správy železnic a její PR agentury prověřují relevantní etické a kontrolní orgány.

Správa železnic dříve na řešení špatného stavu mostu vypsala mezinárodní architektonickou soutěž, jejíž výsledky představila loni. Vítězný projekt počítá s tím, že zůstane zachována jen spodní část s pilíři a nynější nýtovanou konstrukci nahradí nová. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) dříve uvedl, že chce o dalším postupu rozhodnout do konce roku.

Podle Paidara ocelové mostní konstrukce jsou obecně problematické, protože bývají zeslabené korozí i na místech, kam se při opravě nelze dostat a neúměrně drahá rekonstrukce prodlouží životnost jen o několik desítek let. "Dlouhodobě proto upozorňujeme, že jejich (mostů) památková ochrana je sporná a komplikuje modernizaci železnic, nejen v případě železničního mostu na Výtoni," dodal.

Zachování současné podoby mostu požaduje Národní památkový ústav, hlavní město, městské části Praha 5 a Praha 2 či Centrum světového dědictví UNESCO. Spolek Nebourat vyhlásil on-line petici, kterou dosud podpořilo téměř 20.000 lidí.

Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. SŽ má most ve správě od roku 2008, v roce 2004 byl prohlášen kulturní památkou. Status památky se SŽ od roku 2010 pokusila dvakrát neúspěšně sejmout.