Test zřícením

KOMENTÁŘ

Test zřícením
Stojí za to sledovat vývoj kolem železničního mostu na Smíchov. Každý, kdo sebere tu odvahu a přejde jej pěšky, uvidí velmi zblízka, v jak neradostném stavu se stará železná konstrukce nachází. (První úvahy o nahrazení mostu novým zazněly už za T. G. Masaryka!) Mezi železničáři probíhají tiché přípravy na to, že jej bude nutno zcela vyřadit z provozu... Foto: jnk
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Kvalita vládnutí, ono anglické „governance“, se notoricky špatně měří. Málokde je statistický úřad tak nezávislý, aby odolával všem pokusům vládních politiků o pozitivní přiohnutí čísel před volbami. Navíc leckdy není jasné, co přesně měřit; ono slavné premiérovo šermování nutellou bylo sice trochu bizarní, ale leckterá střízlivá, úředně vyhlížející statistika je ve skutečnosti ještě méně vypovídající než ty ceny pomazánek v supermarketu.

 

Je ovšem jedna věc, která odhalí kvalitu vaší vlády zcela nemilosrdně, a tou je zemská gravitace. Moderní civilizace nemůže fungovat v zemljankách a dřevěnicích, potřebuje velké stavby. Ona už to vlastně byla pravda i v antice, ale tehdy ještě vzhledem k neexistenci pokročilé matematiky museli architekti stavět robustně – raději přidat nějaké kamení a cihly navíc než riskovat problémy. Současná architektura naopak optimalizuje a staví vše tak, aby se použilo nezbytné množství materiálu plus předepsaná bezpečnostní rezerva, ale ne více. Výsledné stavby jsou štíhlejší, elegantnější, relativně levnější, ale také vyžadují více péče. Římské Koloseum přežilo více než tisíc let a několik menších zemětřesení bez jakékoliv údržby. Žádný moderní dům by to nedokázal.

Pročež ten opravdu upřímný, až nemilosrdný test kvality vlády zní: „Spadla u vás poslední dobou nějaká velká stavba kvůli zanedbané údržbě?“ Pokud ne, dysfunkčnost dané společnosti se pořád drží v přijatelných mezích. Pokud ano, je to významná „červená vlajka“ – a hodně záleží na tom, jak se k takové události veřejnost postaví. Pokud takových kolapsů bylo dokonce několik, hledejte co nejrychleji cestovní pas. To už je opravdu těžká korupce.

(Extrémním případem bylo velké zemětřesení v Turecku před dvěma lety. Při tak velkých otřesech budou vždycky nějaké oběti a zřícené budovy, ale rozdíl mezi poctivě postavenými stavbami, jako byla třeba městská nemocnice v Adaně, a odbytými levnými činžáky, v nichž zahynuly tisíce lidí, byl tehdy drastický. Lépe spravované Japonsko trpí podobně těžkými zemětřeseními, ale kolapsů budov je tam daleko míň.)

Právě nyní probíhají v Srbsku velké nepokoje, jejichž původní rozbuškou bylo zřícení betonového přístřešku na nádraží ve městě Novi Sad, které si vyžádalo 14 obětí. Přístřešek pocházel ze 60. let, ale nádražní budova byla čerstvě renovovaná a na tento druh problému se při její renovaci vlastně mělo přijít. Podobným případem bylo zřícení dálničního mostu v italském Janově roku 2018 (43 mrtvých) nebo o dost milosrdnější kolaps Carolina mostu v Drážďanech loni v září, který naštěstí nastal ve tři hodiny ráno, a nevyžádal si tedy žádné životy.

Současný vyspělý svět nastavěl v minulých letech hodně infrastruktury a její údržba váže čím dál větší množství peněz. Pod tlakem stárnoucích společností a nárůstu dluhů se ale ta údržba bude místy zanedbávat. Kde nejvíc, tam se to časem projeví – testem zřícení, který se nedá ošidit žádnými pozlátky, prezentacemi ani excelovými tabulkami plnými krásných čísel.

Zřícení Trojské lávky v roce 2017 nebylo tak tragické jako podobné události jinde ve světě, došlo jen ke zranění čtyř osob a žádnému úmrtí. Stojí ale za to sledovat vývoj kolem železničního mostu na Smíchov. Každý, kdo sebere tu odvahu a přejde jej pěšky, uvidí velmi zblízka, v jak neradostném stavu se stará železná konstrukce nachází. (První úvahy o nahrazení mostu novým zazněly už za T. G. Masaryka!) Mezi železničáři probíhají tiché přípravy na to, že jej bude nutno zcela vyřadit z provozu. Řešení situace se však nezaseklo ani tak na penězích jako spíše na zuřivém sporu mezi zastánci poměrně drahé a složité rekonstrukce a těmi, kdo by rádi most nahradili novostavbou. Debata je adekvátně vyhrocená a některé argumenty přímo hysterické, jak to už v éře sociálních sítí bývá.

„Vyřadit z provozu“ je o dost lepší než „nechat zřítit“, ale jde o podobnou kategorii dysfunkčnosti. Kvalita vládnutí čili governance není koneckonců dána jen strukturou rozpočtu a pravidelností odborných kontrol. Patří k ní i schopnost dělat rozhodnutí. A to pokud možno včas.

A to je schopnost, která má u nás poslední dobou namále.

×

Podobné články