Architekti proti bourání železničního mostu pod Vyšehradem. Požadují jeho opravu

Desítky architektů žádají politiky o zachování a opravu železničního mostu pod Vyšehradem. Jako kulturní památka je podle nich neodstranitelný. Pod dopisem, který je adresovaný například vládě, prezidentovi nebo primátorovi, je více než 80 podpisů. Za architekty o tom informoval Jakub Havlas. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v pondělí uvedl, že rozhodnutí o budoucnosti mostu přes Vltavu mezi pražským Podskalím a Smíchovem by mělo padnout do konce letošního roku.

Most je dlouhodobě ve špatném stavu. Správa železnic (SŽ) představila projekt, podle kterého má z mostu zůstat zachována jen spodní část s pilíři a nynější nýtovanou konstrukci má nahradit nová. Proti tomu se postavila veřejnost i odborníci, vznikla petice na záchranu mostu. S postupem SŽ nesouhlasí ani Praha 5 či bývalé vedení města.

Nyní se připojili také architekti. "Jsme přesvědčeni, že most zachovat lze. Naše doba má k dispozici technické a technologické zázemí, specialisty, znalosti i peníze. To, co postrádáme, je dostatek vůle a širšího pohledu na věc. Obracíme se proto na veřejnost, na odborníky, na instituce - přestaňte přešlapovat, vyčkávat a začněte s údržbou a opravou této autentické stavby," uvedli v dopise.

Pro obraz Prahy je most podle architektů svým syrovým industriálním výrazem podobně důležitý jako obraz kamenného Karlova mostu pod Pražským hradem. Upozorňují, že konstrukci mostu lze rozebírat a opravovat postupně, jeho zachování tak nic nebrání. "Postupy údržby jsou známy, jelikož podobné konstrukce jsou po celém světě zapojovány do potřeb moderního města," podotýkají. Odstranění mostu považují za neakceptovatelné.

O dalším osudu mostu se v metropoli diskutuje dlouhou dobu. SŽ na další postup vypsala soutěž, ve které loni uspěl návrh studia 2T engineering počítající se zachováním pouze pilířů mostu a nahrazením nynější nosné konstrukce novostavbou. Autoři návrhu také uvedli, že původní konstrukce by se mohla přesunout mezi nový železniční most a Palackého most a sloužit jako lávka pro pěší a cyklisty.

Architekti se proti pojetí soutěže vymezují. Podle nich nebyla soutěží "o nejlepší nápad", ale soutěží o akceptovatelnost nevratného odstranění památkově chráněného objektu. "Tím pozbyla již v okamžiku svého zadání svoji oprávněnost, tj. nemělo a nesmělo k ní nikdy dojít," uvedli.

Upozorňují, že jedním z hlavních argumentů pro demolici mostu je "domnělá" nutnost přidání třetí koleje. "Tento fakt nejenže je zpochybňován mnohými dopravními odborníky, ale ignoruje fakt, že vjezd do Prahy jako celku není tvořen hlavně či pouze touto trasou. Pokud by tomu tak bylo, pak naopak oblasti Výtoně hrozí přehlcení," uvedli v dopise architekti. Vést trasu přes historické centrum podle nich nemůže a nemá být jediným řešením.

Kvůli posouzení stavu a budoucnosti stavby bylo ustaveno kolokvium tvořené odborníky. Kolokvium má na dnešek a úterý plánováno společné jednání. Cílem kolokvia je zachytit všechny věcné argumenty vzhledem k co možná nejkratšímu omezení provozu na mostě.

Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud.