Spořte na důchod, vyzývá Čechy stát. Začít je potřeba brzy, stovky tisíc lidí na to nemají

Vláda Petra Fialy (ODS) i ekonomičtí experti opakovaně uvádí, že pokud chtějí mít lidé důstojný důchod, musí začít spořit a investovat co nejdříve. Zvláště v době, kdy se skloňuje postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Podle analýzy Asociace pro kapitálový trh (AKAT) přitom někdy investovalo jen asi 35 procent Čechů, naopak 37 procent lidí se nikdy své peníze zhodnotit nepokusilo ani to neplánují. Podle odborníků je to často dáno tím, že jednoduše nemají, jaké peníze by si odkládali. Nejvíce se zlepšují mladí lidé a generace současných čtyřicátníků.

Lidé by si měli spořit na penzi, shodují se jak zástupci vlády Petra Fialy (ODS) tak ekonomové. Produktů, které jsou uživatelsky přívětivé je mnoho, ať už se jedná o penzijní spoření nebo třeba pravidelné investování, které nabízí banky. Velmi výrazně se ale liší jejich výnosnost. Právě zajištění na stáří je podle analýzy AKAT nejčastějším motivátorem k tomu, aby lidé začali investovat. Zhruba 37 procent lidí podle průzkumu AKAT nevěří, že se o ně stát postará. Jaký důchod podle nynějších pravidel čeká vás se můžete podívat zde.

Zdražování dokonce dosáhlo takového tempa, že pro 58 % Čechů nyní představuje největší obavu ze všech. Ukazuje to kontinuální kvartální výzkum Ipsos Consumer Sentiment Tracker, který sleduje, jak lidé vnímají ekonomickou situaci a jak jí přizpůsobují své spotřebitelské chování. Strach z válečného konfliktu, který je v žebříčku obav na druhém místě, vyjádřilo „jen“ 38 % lidí.

Na důchod je zároveň podle odborníků potřeba začít spořit co nejdříve. Obecně je podle nich potřeba si uvědomit, že v návaznosti na současnou naději na dožití v České republice mohou lidé v důchodu žít i patnáct a více let. Pandemie koronaviru sice naději na dožití mírně snížila, ale stále se pohybuje na úrovní 80,5 let u žen, u mužů na 74,1 roku. I proto se experti shodují, že je potřeba investovat různými způsoby, nejen si odkládat třeba tisíc korun na penzijní spoření.

Nejlepší je podle expertů vždy namixovat různé, především dlouhodobé produkty. Potřeba je nicméně začít brzy, pokud si to člověk může alespoň trochu dovolit, měl by co nejdříve začít měsíčně odkládat aspoň pár stovek. Skoro polovina (47 %) obyvatel Česka zvládne podle loňského průzkumu agentury Ipsos měsíčně odložit stranou maximálně dva tisíce korun. I to ale může stačit, pokud člověk začne spořit včas, banky obvykle nabízí možnost pravidelného investování od 300 korun měsíčně.

Investiční portfolio by mělo obsahovat jak rizikové, tak stabilní investice, peníze by se rozhodně neměly odkládat jen do jednoho typu fondu. Samotné penzijní spoření se v kombinaci s dalšími produkty může vyplatit, protože díky němu lze od státu získat až 2760 korun ročně nebo si z daní odečíst za rok až 24 tisíc korun, na spoření může zároveň přispívat zaměstnavatel. Dalšími možnostmi jsou akcie, státní či firemní dluhopisy či zlato. Tím nejjednodušším způsobem, jak alespoň částečně zhodnocovat své peníze, je spořící účet, který podle průzkumu agentury Ipsos využívá asi 50 procent dotázaných a jedná se nejčastější „investiční“ aktivitu. Dlouhodobou a velmi účinnou investicí jsou nemovitosti, které velmi dobře uchovávají, případně zhodnocují vloženou částku, ale jsou velmi náročné na vstupní objem financí.

Investování je nicméně, i přes rostoucí zájem nových investorů v posledních letech, stále okrajovou záležitostí. Do akcií má zainvestováno devět procent respondentů. Osm procent sází na kryptoměny, sedm procent na nemovitosti, pět procent na zlato, čtyři a půl procenta na státní nebo firemní dluhopisy. „Investice jako jediné nabízejí šanci na slušné zhodnocení, které dokáže alespoň částečně pokrýt aktuální inflaci. V rámci diverzifikace je spořící účet vhodnou volbou pro část disponibilních úspor, nadpoloviční část úspor by ale měla pracovat a vydělávat v efektivnějších nástrojích,“ říká Radim Krejčí, šéf online investiční platformy Portu.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka deníku Echo24 řekl, že je nutné, aby obyvatelé ČR výrazně více spořili, a to nejenom na stáří. „Je to primárně zodpovědnost každého jednotlivce. Stát by mohl pomoci navýšením daňových úlev a příspěvků na produkty penzijního spoření, kam je potřeba zařadit dnes už běžné investiční nástroje. Zde ale opět narážíme na limity veřejných rozpočtů,“ míní Peterka. „Tento typ podpory je problematický, protože pomáhá primárně střední až vysokopříjmovým domácnostem. Nízkopříjmové domácnosti, které si nemohou dovolit tolik spořit, nedosáhnout na stejnou úroveň podpory,“ dodal ekonom.

Češi se podle jiného průzkumu agentury Ipsos ve znalostech v oblasti investic stále zlepšují a jejich investiční gramotnost se meziročně zvýšila o 5,5 %. Navzdory lepším výsledkům si ale v investování stále lidé nevěří. Téměř polovina Čechů se považuje za nepříliš zkušené a znalé. V investiční gramotnosti se podle průzkumu v ČR nejvíce zlepšují mladí lidé a a generace nynějších čtyřicátníků. Ti reagují právě na problémy, které způsobují vysoká inflace a úrokové sazby. Mladí lidé se tématu investic více věnují a informace si aktivně vyhledávají například prostřednictvím médií či podcastů.

Stovky tisíc domácností bez peněz na investice

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je třeba vysvětlovat, že investování je nedílnou součástí osobních financí a že existuje mnoho způsobů, jak investovat jednoduše bez toho, aby byl člověk expert. V komentáři zaslaném deníku Echo24 nicméně dodal, že v Česku je zhruba 480 tisíc domácností, které nejsou v současnosti s to vytvářet jakoukoli finanční rezervu. Takové situaci tedy nyní čelí až zhruba milion lidí v České republice. Vyplývá to z průzkumu Index finančního zdraví Čechů, který začátkem února představila Česká spořitelna se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR, a také z výsledků Sčítání 2021, které zveřejnil ČSÚ.

Přitom zhruba 320 tisíc domácností, jež nyní žádnou rezervu nevytváří, tak dříve činilo. Až bezmála 700 tisíc lidí tedy nyní žije v domácnosti, která si dříve mohla spořit „na horší časy“, zatímco nyní se musí spokojit s životem „z ruky do pusy“, případně sahat do úspor nebo si půjčovat, leckdy poměrně rizikově.

„Zatímco tedy dříve, před nástupem drahoty, si rezervu nevytvářelo zhruba 300 tisíc lidí, nyní je to zmíněný milion,“ uvedl Kovanda s tím, že příjmy domácností se loni ve třetím čtvrtletí, tedy podle nejnovějších dostupných údajů, snížily meziročně o tři procenta. Toto oslabení kupní síly se tak projevilo poklesem spotřeby, která meziročně klesla o 5,6 procenta. „To koresponduje právě se zjištěním, že se výrazně rozrůstá okruh lidí, kteří nejsou s to vytvářet jakékoli úspory,“ dodal ekonom.