Může Ukrajina vyhnat Rusy? Jak přežít dobu vymývání mozků. Moralizací k nenávisti

NOVÉ VYDÁNÍ TÝDENÍKU ECHO

Může Ukrajina vyhnat Rusy? Jak přežít dobu vymývání mozků. Moralizací k nenávisti 2
Týdeník
Týdeník ECHO
Sdílet:

V jaké fázi je po roce války rusko-ukrajinský konflikt? Jaké jsou šance na konečné ukrajinské vítězství? A nakolik má cenu bojovat o Bachmut? V novém vydání Týdeníku Echo o tom debatují bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, bezpečnostní analytik z Institutu politologických studií na FSV UK Jan Ludvík a vedoucí vydání televize Prima CNN, který byl na Ukrajině jako válečný reportér, Matyáš Zrno.

Jiří Šedivý mj. kritizuje evropské sebeuspokojení z pomoci Ukrajině. „Když se bavíme o rozhodování politických špiček, kdy, co a jak pošlou na Ukrajinu, tak si myslím, že to má obrovské zpoždění. Poslat tanky neexistovalo. Dneska už většina řekla, že tanky ano, ale jenom nějaké nezbytné množství, které jim nebude zas tak úplně chybět. A teď se debatuje o nadzvukových letadlech. Někteří říkají: Ne, nadzvuková letadla tam nepošleme. Ale Ukrajina se dostane do situace, kdy skutečně vyčerpá všechno to, co měla z dřívější doby. A bude to zase stát hodně lidských životů. Nakonec k tomu bude Evropa donucena. A když vezmeme dobu výcviku, tak to je nejméně rok... Jestliže se Aliance rozhodne, že poskytne Ukrajincům nadzvuková letadla v červnu, tak to už je pozdě,“ domnívá se generál Šedivý, podle něhož budou klíčové následující měsíce. Salon vedl Ondřej Šmigol. Přečíst si jej můžete zde.

„Nejistota a sociální sítě rozkládají mozky.“ Rozhovor s neurovědcem Horáčkem. Jak a proč nejistoty zhoršují v posledních letech duševní zdraví a polarizují společnost? A jak se tomu můžeme bránit? V rozhovoru pro Týdeníku Echo na to dává odpovědi přední český psychiatr a hlubiny mozku zkoumající neurovědec, profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a vedoucí Centra pokročilých studií vědomí Národního ústavu duševního zdraví. Rozhovor vedla Lenka Zlámalová.

Dramatický propad porodnosti. Od loňského ledna se rodí méně dětí. Proč? Rok 2022 je pro řadu zemí vyspělého světa ve znamení dramatického propadu porodnosti. V České republice se počínaje lednem 2022 rodilo každý měsíc zhruba o deset procent dětí méně než v předchozích čtyřech letech. Do září 2022, kam sahají čísla zveřejněná Českým statistickým úřadem, to dělá dohromady úbytek devíti tisíc novorozenců, po promítnutí trendu do konce roku by to mohlo být 12 tisíc nepočatých dětí. Což je při porodnosti přes 110 tisíc několik posledních roků hodně a žádá si vysvětlení, domnívá se Daniel Kaiser.

Moralizací k nenávisti. Když už i Habermas je putinovec… I na nenávist je dobré se podívat z odstupu. Začněme proto u debaty dvou gigantů světového myšlení, Jürgena Habermase a Niklase Luhmanna. V druhé polovině dvacátého století vedli mnohaletou debatu o povaze veřejnosti. Vůbec spolu nesouhlasili, ale z pozoruhodnosti této debaty žijí, respektive myslí mnozí dodnes. Nenechte si ujít esej Terezy Matějčkové o vztahu morálky a nenávisti.

Co bude s Alešem Michlem. Bezpečnostní prověrka guvernéra ČNB Aleše Michla trvá dlouho. Jeho předchůdce Jiří Rusnok ji dostal za čtyři měsíce. Ani ne za polovinu řádné lhůty. Otázka je, co se bude dít, pokud Aleš Michl prověrku nedostane. Tématem se zabývá Lenka Zlámalová.

„S Věrou Chytilovou jsme si moc rozuměli.“ Filmový střihač Alois Fišárek vystudoval FAMU, kde po sametové revoluci vedl katedru střihové skladby. Je držitelem Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii (2018). Často spolupracoval s kameramany Ivanem Vojnárem a Jaroslavem Kučerou a s režiséry Ivanem Balaďou, Věrou Chytilovou, Helenou Třeštíkovou, Jaromilem Jirešem, Radúzem Činčerou, Janem Svěrákem, Viktorem Taušem a dalšími. Rozhovor s ním vedl Lukáš Novosad.

Kimův nový arzenál. Vojenská technika nevyzpytatelné KLDDR opět vzbudila zájem světových médií. V říjnu 2021 se konala výstava produktů tamního zbrojního průmyslu a během roku 2022 se odehrál mimořádný počet zkoušek nových zbraní, neboť odstartovalo přibližně sto raket mnoha typů. Proběhlo také několik přehlídek, na kterých se Pchjongjang chlubil svým arzenálem. V některých případech jde o překvapivě moderní konstrukce, které napovídají, že Severní Korea zaznamenala dramatický pokrok, píše Lukáš Visingr.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články