Fiala v oblacích
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
Stárnutí má svoje výhody. Například člověka přivádí k tomu, aby nacházel vzory a inspirace ve zdrojích dříve nečekaných. Tím se dostávám k Mikeu Tysonovi, plus ...
Předseda vlády Petr Fiala strávil tři dny cestou do Indie a vysloužil si za to posměch na sociálních sítích. Soudě podle jejich namátkového průzkumu, největší posměch vzbudil záběr, na němž český premiér vsedě navíjí na kolovrátku vlákno, aby kolovrátek mohl začít příst. Objevily se nejapné vtipy o vyřešení energetické krize a náhradách za uhelné elektrárny, které (podle klimaticko-energetického plánu, schváleného vládou ČR před čtvrt rokem) pomalu směřují k odstavení.
To je trochu nespravedlivé, podřep u kolovrátku je zdvořilost vůči hostiteli, připomínka otce moderní Indie Mahátmy Gándhího, který byl, jak známo, fanatikem předení.
Ale jinak návštěva skutečně potvrzuje dojem o stavu, v němž se premiér Fiala už nějakou dobu nachází. Ze shrnutí na jeho twitterovém účtu se dozvídáme, že během svého nabitého programu měl „možnost vystoupit na globálním summitu v Gudžarátu“, jednat s indickým premiérem Naréndrou Módím, s prezidentem Mosambiku a převzít čestný doktorát na místní univerzitě.
Módí je bezpochyby světový státník a posmívat se Indii při jejím rozvoji a bohatnutí snad u nás už nikoho nenapadne. Gudžarát sám o sobě je sice „jen“ svazový stát, i tak v něm ale žije 60 milionů lidí. Potud dobře. Nicméně: ten globální summit v Gudžarátu nebyl akcí, jakou si pod souslovím globální summit člověk představí, je to akce na lákání investorů ze zahraničí do svazového státu Gudžarát. Nějaké hmatatelné výsledky Fialovy cesty bychom časem chtěli vidět.
Ta pochybnost, proč musel premiér vážit cestu na sympozium indických lovců investic ze zahraničí, vzniká proto, že zřejmě vystihuje auru mimoběžnosti, která se kolem našeho premiéra vytvořila. Před týdnem Český statistický úřad zveřejnil čísla za třetí čtvrtletí loňského roku a podle nich byla česká ekonomika o 0,8 procenta menší než ve stejném kvartále o rok dřív. Jsme v recesi. Loni u nás klesla spotřeba elektřiny o deset procent – a nebylo to technickými úsporami, bylo to hospodářským útlumem.
Dobrá zpráva posledních dní je, že v listopadu konečně rostly tržby v maloobchodě. Ale za prosinec máme také data o důvěře spotřebitelů v ekonomický vývoj – a ta se oproti listopadu naopak dále zhoršila, takže vyhlídky pořád nejsou valné. Inflace teď sice klesá, ale v prosinci dosažených 6,9 procenta bychom před třemi lety považovali za atentát na českou ekonomiku. Elektřinu máme dvakrát dražší než před energetickou krizí, a ještě se od nás očekává, že se teď budeme radovat ze stabilizace cen proudu.
Vláda, a tohle by byla parketa pro premiéra, ani nedává najevo, že si uvědomuje, v jaké pasti se česká ekonomika s vysokým podílem průmyslu ocitá. Že jsme akutně ohroženi klimatickou politikou EU a doprovodnými vynálezy typu ESG více než zbytek Unie, že naši ekonomiku dusí zoufalá cenotvorba elektřiny doma, s čímž se za ty dva roky také nic neudělalo. O těchto trendech Fiala zásadně mlčí.
Jeho koalice se mezitím zabývá: korespondenční volbou v cizině; možností nahrát si řidičský průkaz do mobilu; povinným zálohováním PET lahví; částečnou liberalizací pro pěstitele konopí; ofenzivou v osazování střech fotovoltaikou. Až na tu poslední položku jsou to aspoň ptákoviny, které českou ekonomiku přinejmenším dál nepodkopávají.
Po většinu svého vládnutí tato sestava působí jako skupina přátel, která si pobyt ve vládě představuje jako zájezd nebo vyhlídkový let s pilotem, během nějž se fotíte a bavíte o věcech, jimiž jste se bavili předtím a budete se bavit i poté, co zase přistanete. A z tohoto pohledu byla cesta premiéra do Gudžarátu v řádu věcí.