Bolístky dvouprocentních lidovců: úmrtnost, nevoliči i přeběhlíci v koalici

Páteční volební model agentury Median ledaskoho překvapil nízkou podporou vládní KDU-ČSL, která by si podle něj v červnu sáhla jen na dvě procenta voličů. I když je podpora lidovců podle autorů průzkumu hodně kolísavá, dá se pojmenovat jeden jasný trend – dochází k přesunu zklamaných voličů v rámci předvolebních koalic. Do podoby preferencí také výrazně promlouvají nevoliči, kteří výsledky modelu ovlivňují více, než by se zdálo.

Sněmovní volby by podle aktuálního volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,5 procenta hlasů. V dolní parlamentní komoře by tak obsadilo 87 křesel. Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 procenta lidí. Součet zahrnuje právě i lidovce, jejichž podpora v průzkumu klesla na dlouhodobé minimum dvou procent a kteří by se v případě samostatné kandidatury do dolní parlamentní komory nedostali. Ve sněmovně by zasedli zástupci šesti politických stran a hnutí. I bez lidovců by strany nynější vládní koalice měly 92 poslaneckých mandátů.

Preferencemi mávají i nevoliči

Podle tvůrce průzkumu Ivana Cukera z Medianu voliči KDU-ČSL odcházejí primárně k jiným stranám pětikoalice. „Trend je takový, že od slabších stran v předvolebních koalicích přecházejí voliči k silnějším, tedy na úkor KDU-ČSL posiluje ODS a možná trochu TOP 09 a pak zejména Piráti na úkor STAN,“ sdělil deníku Echo24.

Do nízkých preferencí lidovců mohou promlouvat i další fenomény. „Nejsilnější skupinou jsou pořád nevoliči. Někdy se rozhodnou k volbám jít, někdy ne a nám se to projeví v průzkumech,“ uvádí sociolog. „Další je přirozená úmrtnost. Lidovci mají typicky starší voliče podobně jako komunisti,“ dodává. Podle dat společnosti má také typický volič KDU-ČSL středoškolské vzdělání s maturitou a žije v sídlech střední velikosti mezi 20 a 100 tisíci obyvateli.

Cuker nicméně upozorňuje na to, že údaje nelze brát úplně jednoznačně, protože něco se pohybuje na hranici statistické chyby a dochází k pravidelným přelivům. „Mezi podporovateli lidovců je patrná vysoká volatilita a preference této strany se dlouhodobě pohybují mezi dvěma až šesti procenty,“ uvádí také Median.

Přeběhlíci k ANO

Dalším trendem posledních měsíců je odchod některých voličů vládních stran, a především ODS k hnutí ANO. Podle Pavla Ranochy ze společnosti Kantar jsou lidé, kteří přešli od vládních stran k ANO, spíše ze starších generací. Konkrétně jich je 36 procent starších 60 let, v případě vládních stran to je pouze 22 procent. Výrazný rozdíl nastává i u vzdělání. Konkrétně 42 procent z nich má základní vzdělání, což je více než dvojnásobek proti těm, kteří u vládních stran zůstávají. Přeběhlíci také žijí spíše v menších městech nebo obcích. Celkem 53 procent z nich bydlí v sídlech do 5 tisíc obyvatel, u voličů věrných vládě to je jen 39 procent.

„Čili jde o voliče, kteří demograficky spadají na pomezí mezi vládním a opozičním táborem, a tedy je u nich evidentně větší riziko, respektive potenciál, že se přesunou, či se již přesunuli,“ uvedl už dříve Ranocha.

Červnový průzkum Medianu se konal mezi 12. a 30. červnem. Zapojilo se do něj 1007 respondentů ve věku 18 let a více. Preference hnutí ANO oproti předchozímu šetření vzrostly o jeden procentní bod. Preference druhé ODS naopak mírně klesly, aktuálně by občanští demokraté získali 14 procent hlasů, o procentní bod méně než v květnu. Třetí by ve volbách skončili Piráti, kterým průzkum přisuzuje zisk 11 procent. Patrný je nárůst preferencí hnutí SPD, které by získalo podporu desetiny voličů, zatímco dva předchozí průzkumy mu přisuzovaly o 1,5 procentního bodu méně.

Ostatní strany se pohybují na hranici zvolitelnosti do Sněmovny či pod ní. jde o STAN, TOP 09, ale také právě lidovce, které by teoreticky přeskočila i sociální demokracie, Trikolóra nebo Přísaha.

Autory výzkumu zajímal i voličský potenciál jednotlivých politických subjektů. Pokud by hnutí ANO získalo hlasy od všech voličů, kteří ho plánují volit a nevylučují účast ve volbách, získalo by 40 procent hlasů. Volební potenciál občanských demokratů činí 21 procent a v případě Pirátů 19,5 procenta. Následují Starostové s potenciálem získat 16 procent hlasů, SPD s 15 procenty a TOP 09 s 12,5 procenta. Sociální demokraté mají potenciál oslovit desetinu voličů.