Český policejní ráj. Výsluhy závratně rostou, stát stojí miliardy ročně

Pokud by stát hledal, kde ušetřit na výdajích, mohl by se zaměřit na výsluhy příslušníků takzvaných bezpečnostních sborů. Jen vloni na ně podle dat ministerstva vnitra šlo ze státní kasy 6 miliard korun, prakticky o miliardu více než v roce 2021. Deník Echo24 se ke statistikám resortu dostal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Stát nicméně na renty, na něž mají nárok všichni policisté, hasiči nebo zpravodajci po odsloužení 15 let, sahat odmítá – a to i přesto, že český systém výsluh je v porovnání s ostatními státy mimořádně štědrý a náklady na ně budou jen růst.

Ještě v roce 2018 stát na výsluhách vyplatil asi 3,8 miliardy korun. Částka se postupem let s odchody dalších pracovníků postupně navyšovala. V roce 2019 na 4 miliardy, roku 2021 vyšplhala na 5 miliard a vloni už na 6 miliard.

Příslušníci sborů, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu do civilu mají nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. Policista či hasič s hrubým platem 40 tisíc korun by tak hned po 15 letech služby začal pobírat rentu 8 763 korun měsíčně.

Stává se normou, že příslušníci odchází s rentou do civilu i v poměrně nízkém věku, velmi často brzy po dosažení potřebné 15leté hranice a pobírají tak výsluhy i dlouhá desetiletí, aniž by jejich nové zaměstnání mělo jakoukoliv souvislost se státní službou. Kritici výsluhového systému naznačují, že by renta měla být vyplácena až po dosažení určitého věku (například po padesátce), případně hranice pro její získání posunuta až na 25 let, jako je tomu například na Slovensku.

S každým dalším rokem ve službě pak příspěvek navíc narůstá, a to na maximálně 50 procent měsíční mzdy. I na tuhle metu ale dosáhnou tisícovky lidí. „Za posledních 10 let bylo z celkového počtu nově přiznaných výsluhových příspěvků 13 076 přiznáno celkem 3 180 výsluhových příspěvků za dobu služby 30 a více let, splňující maximální výměru 50 % měsíčního služebního příjmu,“ vypočítává vedoucí oddělení správy datové základny ministerstva vnitra Ladislav Jedlička.

Redakce se také ptala na obvyklou výši rent – ke konci roku 2022 činila průměrná renta 14 416 korun. A vůbec nejvyšší? 101 043 korun každý měsíc.

Vnitro na renty sahat odmítá

Zástupci ministerstva vnitra, které má výsluhové příspěvky na starost, v posledních měsících opakovaně sesekání výsluh nebo změnu jejich systému odmítli. „Ano, to mohu skutečně vyloučit a opakovaně jsem takovou informaci poslal mezi policisty a hasiče,“ řekl redakci nedávno ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Co se týče výsluhových příspěvků, stále platí, jak jsme již několikrát deklarovali, že výsluhy se měnit nebudou,“ dodává mluvčí resortu Hana Malá.

Češi jsou mimořádně štědří

Že je tuzemský systém výsluh nadstandardně velkorysý, ukazuje porovnání s jinými státy. Sousední Slovensko od roku 2013 renty počítá podobně, zásadní rozdíl ale je v tom, že je začíná vyplácet až po 25 letech služby. Od té doby má policista či voják nárok na 37,5 procenta mzdy a základ také stoupá.

Jinak pak důchodové renty fungují na Západě. Kupříkladu ve Velké Británii se systém naposledy v roce 2015 měnil tak, že se výsluha začíná pobírat až od 60 let věku, což je běžný věk odchodu do důchodu. Pokud by kupříkladu policista chtěl odejít do důchodu už v minimálním věku 55 let, bude mu renta snížena. A na kolik se policisté ve stáří přijdou?

„31. března se k vašemu důchodu připočte 1/55,3 % vašeho výdělku, na který se vztahuje důchod. Pokud tedy například váš započitatelný výdělek v daném roce činil 55 300 liber (1,46 milionu korun), bude vám v daném roce na penzijní účet přidán 1 tisíc liber (asi 26 400 korun),“ vysvětluje systém britské ministerstvo vnitra.

Naopak se má navyšovat

Jestli v České republice něco čeká minimálně platy policistů, pak je to naopak navyšování. Stát totiž podle všeho hodlá vyhovět nedávnému požadavku policejního prezidenta Martina Vondráška, který chce kvůli konkurenceschopnosti navýšit platy až na 140 procent průměrné mzdy.

„Aby byla policie konkurenceschopná na trhu práce, musíme nastavit takové platové podmínky, které zaručí, že se vyplatí nadále u policie pracovat. Policisté riskují své zdraví a životy. V letošním roce tak chceme nastavit systém jejich platového ohodnocení. Zaměříme se na to, aby ve sboru zůstávali a aby viděli, že si jejich práce a zkušeností vážíme,“ uvedla na dotazy redakce mluvčí Hana Malá.

Vloni brali policisté průměrný plat 51 969 korun, občanští zaměstnanci sboru pak 31 083 korun. Vondrášek chtěl, aby první dostávali 140 procent průměrně mzdy a druzí alespoň 90 procent. Průměrná mzda v roce 2023 vystoupala na 40 324 korun. Kdyby se tak mzdy skutečně navýšily podle Vondráška, stouply by policistům platy v průměru na 56 454 korun a v civilu alespoň na 36 292 korun. Každý by tak dostal přidáno asi 4 až 5 tisíc.

Ekonomové přitom politiky od přidávání zrazují a naopak volají po redukci počtu policistů nebo právě omezení výsluh. „Silně bych apelovala na to, aby se udělala základní revize takzvaného výslužného, protože jde o něco, co, možná skrytě, zatěžuje státní rozpočet,“ uvedla třeba hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

70 tisíc příslušníků chce přidat

Horská je také členkou Ekonomické rady vlády (NERV), která připravila pro vládu Petra Fialy sadu doporučení, které mají snížit výdaje nebo navýšit příjmy. Mezi návrhy NERVu se objevuje právě i redukce počtu policistů a obecné sesekání státní správy.

Pokud by se navíc mělo přidávat policistům, s nejvyšší pravděpobností by se musely navýšit i platy ostatních příslušníků bezpečnostních sborů. Všechny je totiž upravuje tentýž zákon. Jak jsme psali zde, diskuzi o vyšších platech podporují i hasiči, celníci nebo vězenští dozorci.

Policistů je v České republice necelých 40 tisíc, hasičský sbor čítá dalších 11 tisíc zaměstnanců. Vězeňská služba má asi 12 tisíc členů, zatímco celní správa zaměstnává asi 6 tisíc lidí. K tomu je ještě třeba připočítat stovky až tisíce zaměstnanců Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), Bezpečnostní informační služby (BIS) a Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Celkem jde tedy o zhruba 70 tisíc lidí, kterým by se případně mělo přidat.