Zeman přiznal, že se pokoušel nastolit prezidentský systém, pro Fialu je to nepřijatelné

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Poprvé tak Zeman přiznal tyto své snahy. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu. Premiér Petr Fiala (ODS) se v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce vůči této snaze ohradil a snahu o zavést prezidentský systém odmítl.

Na dotaz, zda za jmenováním Rusnokovy vlády v roce 2013 byla snaha nastolit v Česku prezidentský systém nebo ho k němu alespoň přiblížit, Zeman odpověděl "samozřejmě, že ano". "Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech," poznamenal.

Prezident má podle něj opět dostat právo zákonodárné iniciativy. Zeman by také zavedl to, aby prezidentské veto muselo být přehlasováno 120 členy dolní komory. V současné době k tomu stačí 101 z 200 poslanců. "Jestliže volíte prezidenta, který má za sebou hlasy dejme tomu dvou nebo tří milionů (voličů), tak je to silnější mandát, silnější legitimita, nikoli legalita, než když vás zvolí 281 poslanců a senátorů," uvedl.

Zákonodárná iniciativa prezidenta byla dříve v ústavě zakotvena za doby Václava Havla.

Podle Zemana jeho snaha s posílením moci prezidenta nevylučuje s Ústavou. "Ve Francii máte také parlamentní demokracii, ostatně mluvme o kompromisu. Někdy se mluví o prezidentském systému, jako je třeba ve Spojených státech, někdy se mluví o poloprezidentském systému, jako je třeba právě ve Francii, ale já upozorňuji a opakuji jednu prostou věc. V okamžiku, kdy byla přijata změna Ústavy tím, že byla zavedena přímá volba, tak došlo k napětí mezi dosavadním zněním Ústavy, včetně prezidentských kompetencí, protože toto dosavadní znění tu přímou volbu nepředpokládalo, a napětím na druhé straně," uvedl.

V roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Stalo se tak po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet tehdy ustanovil rekord vládnutí v demisi - 169 dní.

Premiér Petr Fiala v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce na ČT řekl, že je překvapen, že Zeman otevřeně přiznal, že se pokoušel nastolit prezidentský systém a vůči Zemanově snaze se jasně ohradil. "Pro mě jsou tyto věci naprosto nepřijatelné," prohlásil s tím, že se mu nelíbí, když si prezident osobuje právo, které nemá nebo které neodpovídá české ústavní tradici.

Fiala současně sdělil, že už jako nestraník byl prý osloven, aby do úřednické vlády Jiřího Rusnoka vstoupil. Byl si však tohoto problému vědom a proto nabídku tehdy jasně odmítl.