Syfilis a kapavku nezarazily ani lockdowny, v Česku strmě rostou
POHLAVNĚ PŘENOSNÉ CHOROBY
Pohlavní choroby mají v posledních letech žně a Česko v tom není výjimkou. Jak potvrzují data ÚZIS, která deník Echo24 získal od Státního zdravotního ústavu, případy syfilidy i kapavky v poslední dekádě strmě rostly a zarazit se to nepodařilo ani tvrdým protipandemickým opatřením. Podle odborníků totiž došlo k „poklesu“ v celoevropských datech jen kvůli výpadku kapacit diagnostické péče. Důvody jsou přitom nasnadě: intenzivní rizikové sexuální chování, nechráněný sex s neznámými partnery i vysoká četnost takových kontaktů v krátkém čase.
Panická atmosféra 80. let je pryč a lidé podle odborníků začínají pohlavní choroby brát často až na příliš lehkou váhu. Celý rozvinutý svět se tak od počátku milénia potýká s nárůstem sexuálně přenosných infekcí (STI). Nedávno zveřejněná finální data amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) opět přinesla varování, že se situace nelepší, ale zhoršuje. A stejné varování vyplývá i z dat v Česku.
„S drobným kolísáním našich národních dat v prvním desetiletí dochází od roku 2011 ke zvyšování počtu zachycených případů nejvýznamnějších infekcí ze skupiny STI – syfilis a kapavky. Zároveň se vzestupem celkového počtu případů, roste i zastoupení mužů, zastoupení MSM (mužů majících sex s muži) a počet případů čerstvé (infekční) syfilis,“ uvedla pro deník Echo24 Hana Zákoucká, která ve Státním zdravotním ústavu vede oddělení sexuálně přenosných nemocí.
Například počet případů zmiňované čerstvé syfilis u mužů vzrostl z hodnot kolem 300 v počátku desátých let na dvojnásobek v roce 2021, čímž se i zvýšil podíl mužů na celkovém počtu případů. V případě žen se však od roku 2014 také objevuje trend nárůstu, ačkoliv v nižších číslech. V případě kapavky pak počet případů poskočil u mužů dokonce prakticky trojnásobně mezi lety 2011 a 2021 na více než 1400 záchytů.
Situaci podle Hany Zákoucké dobře ilustruje také vzestup počtu reinfekcí, tedy opětovných nákaz u stejného pacienta v průběhu jeho života, ale často i v průběhu jednoho roku, a také počet vícečetných infekcí několika různých patogenů sexuálně přenosných infekcí. V případě syfilidy u mužů tak například případy reinfekcí vzrostly z jednotek případů před rokem 2010 na hodnoty poměrně vysoko nad sto reinfekcí, kde se čísla drží od roku 2018. Ještě strměji pak u mužů rostly reinfekce v případě kapavky.
„V ČR nedošlo, i přes lockdownová opatření, k poklesu počtu hlášených infekcí ani v letech covidové pandemie (2020 a 2021). Je to nepochybně dáno intenzivním rizikovým sexuálním chování nejpostiženější části populace. Jde zejména o nechráněný sexuální kontakt s náhodnými, často neznámými, sexuálními partnery. Významná je také velká četnost takovýchto kontaktů v krátkém časovém úseku, která ještě více usnadňuje přenos infekcí v době jejich akutního průběhu u nemocných osob,“ dodala Hana Zákoucká s tím, že nejrizikovějším je nechráněný anální sex s náhodným partnerem. Z hlediska přenosu bakteriálních infekcí, jako je syfilis, kapavka či chlamydie je pak rizikový i orální sex.
Před nárůstem případů syfilidy v Evropě v minulém desetiletí varovalo také Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), podle zprávy mezi lety 2010 a 2019 v téměř třicítce evropských zemí kontinuálně přibývalo případů syfilidy. A ačkoliv evropská databáze ECDC ukazovala v roce 2020 jasný pokles v souvislosti s pandemií covidu, podle odborníků za tím není skutečný pokles, ale výpadek diagnostických kapacit.
„Na základě odborných diskuzí v rámci odborných skupin ECDC se jednoznačně jedná o výpadek dostupnosti diagnostické péče a kvality hlášení v souvislosti s přetížením zdravotního systému covidovou pandemií. V ČR není tento fenomén patrný pouze díky mimořádnému nasazení klinických lékařů (dostupnost vyšetření a léčby, dodržení hlášení) i laboratorních pracovišť (zvládnutí potřebného počtu vyšetření i přes enormní zátěž vzorky určenými pro diagnostiku SARS-CoV-2 viru),“ dodala Hana Zákoucká.
Syfilis je specifické chronické onemocnění. Neléčená syfilis může po čase vážně poškodit prakticky všechny orgány, nejčastěji kůži, kosti, srdce, mozek a míchu. V pozdějších stadiích může vést k duševním poruchám a smrti. V době těhotenství pak může dojít také k nákaze plodu. Kapavka může postihovat močopohlavní ústrojí, u mužů jde například o zánět prostaty, u žen je pak rizikem i to, že nebudou moci otěhotnět. Léčba probíhá za pomoci antibiotik, lékaři se však také stále více setkávají s narůstající rezistencí.