V jednom 40 procent pro ANO, v druhém 30. Co se teď děje v předvolebních průzkumech

Po nedělním překvapivém průzkumu společnosti Kantar, který hnutí ANO přisoudil téměř 40 procent v preferencích, zase pozdvižení zklidnil model agentury Median. Ten hnutí Andreje Babiše ocenil „jen“ na 31 procent hlasů. Co stojí za takovým rozdílem a kde se berou voliči jednotlivých stran? Napovědět mohou zisky menších stran, nevoliči a nerozhodnutí nebo zdánlivé posílení Starostů a nezávislých.

Podle Kantaru by hnutí ANO dostalo 38,5 procenta hlasů. Je to nejvyšší zisk od roku 2014, kdy agentura Kantar s průzkumem začala. Druhá ODS by měla 14,5 procenta, Piráti by dostali 9,5 procenta hlasů a hnutí SPD by volilo devět procent lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí STAN se sedmi procenty a TOP 09 s pěti procenty. Pokud by vládní strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kandidovaly v koalici Spolu, volilo by je 20 procent lidí. ANO by v takovém případě získalo 39 procent hlasů.

Median v podstatě rekordní zisk ANO krotí. Volby by podle něj hnutí sice vyhrálo, ale jen s 31 procenty hlasů, druhá ODS by měla 12,5 procenta a třetí Piráty by volilo 11 procent lidí. Do Sněmovny by prošly ještě SPD s 9,5 procenta, hnutí STAN s devíti procenty a TOP 09 se ziskem 5,5 procenta. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci se třemi procenty hlasů.

Nevoliči

Na první pohled se rozdíl těžko vysvětluje, u obou agentur lze ale najít podobné trendy. Po Kantaru i Median potvrzuje, že voliči vládní pětikoalice nepřecházejí přes linii k opozici, ale k nevoličům a nerozhodnutým. „Nadále platí, že přibližně sedmina dřívějších voličů vládních stran neví, koho by nyní volili. Zhruba desetina jich k volbám přijít neplánuje,“ uvádí sociolog Medianu Ivan Cuker.

„Svou účastí ani volenou stranou si není jistých 11,5 procenta respondentů. 3 procenta dotázaných ví, koho by v případných volbách volili, ale nejsou si jistí, zda by k volbám dorazili,“ dodává.

Pokračuje také trend lidí odrazených špatnou politickou nabídkou. Median aktuální volební účast odhadl na 60 procent, což je asi o 5,5 procentního bodu méně než reálně přišlo k sněmovním volbám v říjnu roku 2021. Nejvíce odrazuje koalice Spolu, od níž voliči odcházejí do všech stran, především ale k znejistěným a zklamaným.

„Hnutí ANO nejlépe zvládá udržet si své voliče, další získává zejména z řad těch, kteří se minulé sněmovní volby nezúčastnili, včetně prvovoličů. Část voličů k němu také přešlo od stran mimo Poslaneckou sněmovnu, zejména od Přísahy. Přelivy voličů mezi vládními stranami a stranami sněmovní opozice jsou minimální,“ shrnuje Median.

Zisk malých stran i STANu

V čem jsou naopak průzkumy rozdílné a kde částečně leží odpověď na rozdílný zisk u ANO, jsou preference menších stran pod 5procentní hranicí. Podle Kantaru by totiž KSČM a Sociální demokracie měly shodně 2,5 procenta a vládní lidovci by získali dvě procenta hlasů. Všechny tři strany si od minulého průzkumu pohoršily. Nejvíce sociální demokraté, kteří ztratili 1,5 procentního bodu. Další strany a hnutí jako Přísaha či Svobodní jsou už pod dvěma procenty.

Median ale všem přisuzuje více. Pod hranicí by jako lidovci se 3 procenty zřejmě skončila Sociální demokracie (SOCDEM) se 4,5 procenta hlasů. Následují komunisté se čtyřmi procenty. O jeden procentní bod méně by stejně jako KDU-ČSL získala ještě Přísaha. Dvě procenta volební model přisuzuje Zeleným a PRO 2022.

Existuje tak vysoké riziko propadu velkého množství hlasů. „S ohledem na nezakotvenost poloviny voličů není vhodné predikovat, která ze stran se ziskem okolo 5 procent by se nyní dostala do Poslanecké sněmovny,“ uvádí Median.

V neposlední řadě pak Median zaznamenal růst u hnutí STAN. Oproti minulým 7 procentům získalo 9 procent, což lze teoreticky interpretovat úspěchem kampaně Debaty bez cenzury, s nimiž šéf hnutí a ministr vnitra Vít Rakušan objíždí regiony.

Do průzkumu agentury Kantar se mezi 12. únorem a 1. březnem zapojilo 1015 respondentů.. Median v průzkumu mezi 1. únorem a 4. březnem oslovil 1006 lidí ve věku 18 a více let.

Aktivace mladých

Další z uváděných tendencí je rostoucí podpora Babišova ANO u mladých voličů. U nich se preference dlouhodobě pohybovaly mezi 10 a 15 procenty, což je výrazně méně než u jiných věkových skupin. Během covidu se pak přijatelnost ANO u mladých na čas ještě více propadla. „Naopak zhruba od podzimu 2022 pozorujeme viditelné nárůsty a rok 2023 tento trend potvrdil, nebo dokonce zesílil. Nyní se ANO v této skupině pohybuje s podporou někde kolem 25 procent a nezdá se, že by se na tom mělo něco měnit,“ sdělil Ranocha redakci.

„Podpora vládních stran u nejmladších voličů naopak slábne a už se propadla pod 50 procent, přičemž dříve to bylo kolem 70 procent, na přelomu let 2020 a 2021 dokonce až 80 procent, ale to dnešní vládní strany ještě byly v opozici,“ dodal pro Echo24.

Důvodů, proč expremiérovi Babišovi roste podpora u mladých, může být podle odborníků více. Politolog Otto Eibl z brněnské Masarykovy univerzity soudí, že současná pětikoalice toho mladým jednoduše moc nenabízí. „Nabízí se odpověď, že současná vláda prostě politiku pro mladé nedělá a pro mladé toho tolik v tuto chvíli jednoduše nenabízí. Neřeší se vlastně žádná témata, která by mladé v krátkodobém horizontu nejspíš zajímala – ať už je to otázka manželství pro všechny, postoj k měkkým drogám či efektivní digitalizace státu nebo otázka dostupnosti bydlení,“ uvádí. Dalším důvodem pak může být i reprodukování nálad, které panují v rodinách.