Kouzlo neviditelné ruky trhu. Co by dnes prosazoval Adam Smith

Historici sice nemají jasno v tom, kdy se Adam Smith přesně narodil, ale nejčastěji se uvádí datum 5. června. O roku 1723 naštěstí žádných pochyb není. Připomeňme si tedy v těchto dnech kulaté třísté výročí jeho narození. Spor není a nemůže být o tom, že Adam Smith svým dílem, zejména svou knihou Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (zkráceně se často mluví jen o Bohatství národů), založil ekonomii jako akademickou vědní disciplínu. Existovali samozřejmě ekonomové už před ním, určitě za zmínku stojí zejména merkantilisté a francouzští fyziokraté, ale jeho objemná kniha z roku 1776 znamenala zásadní zlom.

Mám pocit, že je to už tak dávno, že tehdy ještě žádné vymoženosti dnešního světa neexistovaly. Zejména se mi zdá, že bez aut, letadel a internetu byly vzdálenosti velmi těžko překonatelné a že o sobě lidé z cizích zemí nevěděli. V 18. století tomu ale tak v určitých částech Evropy už nebylo. Adam Smith, který se narodil ve skotském městě Kirkcaldy nedaleko Edinburghu, v roce 1764 vyjel se svým tehdejším chlebodárcem, vévodou z Buccleuchu, u kterého pracoval jako soukromý učitel, na dvouletou cestu do Francie, kde se setkal nejenom se slavnými filozofy Voltairem, Diderotem, Holbachem a Helvetiem, ale i s neméně slavnými ekonomy Quesnayem a Turgotem, nejvýznamnějšími představiteli francouzské školy fyziokratů.

Nejen to. Jeho slavná kniha z roku 1776 byla prakticky okamžitě přeložena například do němčiny. Vydána v Německu byla již v roce 1778, tedy dva roky po anglickém vydání. To ukazuje velmi specifickou, ale určitě efektivní formu tehdejší internacionalizace lidských životů.

Neviditelná ruka trhu

Adam Smith v této své knize vysvětloval čtenářům obrovskou sílu fungování trhu a kouzlo tzv. neviditelné ruky trhu. Odmítal omezování a narušování trhu, kritizoval státní zásahy, které trh poškozují, vysvětloval, že lidé mají přirozený sklon k obchodu a směně (a že je k tomu není třeba nutit nebo je to učit), a byl asi první, kdo si uvědomil mimořádný přínos dělby práce. Nikoli náhodou je v jedné ze známých Readings in Economics mezi 73 pečlivě vybranými originálními příspěvky různých ekonomů od Adama Smithe vybrán právě úryvek z jeho Bohatství národů s názvem Of the Division of Labour – pojednávající o tom, že dělba práce, specializace a směna jsou důležitější než jakékoli množství zdrojů, které má ekonomika díky přírodním podmínkám k dispozici. To byly v té době revoluční věty. Dělba práce vytváří a rozšiřuje trhy.

V tomto krátkém vystoupení u příležitosti kulatého výročí jeho narození mi nejde o náhražku pečlivého studování Adama Smithe a dalších klasických ekonomů v kurzu dějin ekonomických teorií. Proto nezdůrazňuji jeho neméně slavnou knihu Teorie mravních citů (jestli je to správný překlad anglického The Theory of Moral Sentiments), která byla vydána již v roce 1759, tedy o sedmnáct let dřív než Bohatství národů.

Jde mi o Adama Smithe a dnešek, jde mi o připomenutí obrovské inspirace, kterou pro nás v komunistické éře a zejména po ní, při vytváření a obhajobě tržní ekonomiky, Adam Smith byl. Náš radikální příklon k trhu byl oprávněně interpretován – doma i v cizině – jako příklon k Adamu Smithovi.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.