K zemědělcům máme ještě dluhy, s Patrioty můžeme tlačit na změny, říká Vrecionová

Zemědělcům se od jarních protestů částečně ulevilo, stále jim ale dlužíme revize některých opatření či zcela nové změny. V rozhovoru pro Echo24 to řekla předsedkyně vlivného zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS) z frakce Evropských reformistů a konzervativců (ECR). Dále hovořila také o zemědělských prioritách v tomto volebním období, o procesu ustavování nové Evropské komise či o kontroverzní dohodě se společenstvím MERCOSUR.

Jaká je vaše dosavadní zkušenost z prvních pár měsíců vedení jednoho z vlivných výborů EP?

Já jsem se stala předsedkyní zemědělského výboru letos v létě. Částečně jsem věděla, o co jde, protože jsem v minulém funkčním období fungovala jako koordinátor za naši frakci ECR v tomto výboru. Koordinátoři jsou v EP důležití, jedná se o člověka, který ve výboru za danou frakci vyjednává klíčové věci. Koordinátoři mívají pravidelné schůzky s předsedy výborů, řeší třeba, koho na výbor pozvou a tak dále. A díky této funkci jsem věděla, do čeho jdu. Dosud jsme neměli Evropskou komisi a neprojednávali jsme žádnou legislativu.

PODCAST: Jordan Peterson: Ženy jsou na současný svět lépe vybavené

A co jste tedy dosud měla za úkoly?

V minulém období byl EP hodně levicový, hodně zelený. A velkou část pravomocí sebral zemědělskému výboru výbor pro životní prostředí (ENVI). Ten následně pak projednával řadu legislativ bez ohledu na dopad na zemědělce, což byla velká chyba. Taky jsme viděli na konci minulého volebního období velké protesty, které vycházely právě proto, že ta legislativa ochrany životního prostředí – kterou samozřejmě všichni chceme – zemědělce neúměrně zatěžovala. Já jsem jako předsedkyně výboru součástí konference předsedů výborů a tam jsem intenzivně vyjednávala co nejvíce kompetencí pro zemědělský výbor. A také to, abychom se mohli účastnit tzv. grilování co nejvíce kandidátů na eurokomisaře, což se podařilo a je to dobře, protože to svým způsobem nastavuje pravidla do budoucna.

Vámi zmíněné grilování bylo letos ostře sledované. Jak tento proces zpětně hodnotíte? Jak na vás zapůsobil komisař pro zemědělství Hansen?

Christoph Hansen jako kandidát na komisaře pro zemědělství mě příjemně překvapil, protože jeho grilování proběhlo velmi dobře. Myslím si, že těm problémům v zemědělství rozumí. Proběhla už neformální setkání, kde jsme si dali kafe a řešili jsme, co zemědělce trápí. Doufám, že to bude z pohledu zemědělství posun k lepšímu. Na řadě věcí jsme se shodli. Teď bude důležité období, kdy bude řešit Společnou zemědělskou politiku, kde je potřeba promítnout priority a změny, které zemědělství skutečně pomohou.

A co další komisaři?

Dále jsme měli společné slyšení s maďarským kandidátem na komisaře pro zdraví a welfare zvířat, panem Várhelyim. I v tomto případě jsem byla spokojená. Věcně odpovídal správně, mluvil dobře. Ale proběhly tam politické problémy, jelikož jde o kandidáta Viktora Orbána. Do toho jsme se ale my jako zemědělský výbor nijak nemontovali a nakonec schválen byl.

A vymohla jsem si, abychom mohli být u slyšení paní Jessiky Roswallové, která bude mít mimo jiné i ochranu vod, což je pro zemědělství důležité. Její výkon byl slabší, ale nějaký zásadní problém jsme taky neměli. A v neposlední řadě jsme byli také u slyšení kandidáta Bratrů Itálie a tedy i naší frakce Rafaelle Fitta. Ten bude mít na starost kohezní politiku, to je klíčové pro rozvoj venkova. S ním měla velký problém levice, mně naopak jako pravicový politik vyhovoval.

ECHO PORADA: Češi v Evropě jako provozní vyčůránci? S Tomášem Pojarem o naší taktice v EU. A jak se vším zamíchá Trump?

A co propíraná komisařka pro zelenou tranzici Teresa Riberaová?

To bylo nejproblematičtější slyšení. Ta je zase červeným hadrem pro nás, musím říci, že i to slyšení bylo tragické, vlastně pořádně na nic neodpověděla. Já jsem kvůli tomu váhala, jestli Komisi jako celek podpořit, protože ta paní bude asi hodně problematická. Ale došlo k určité dohodě. Když se sestavuje Komise, tak to jsou kandidáti národních vlád a když ve Španělsku vládnou socialisté, tak nepošlou pravicového kandidáta. I kdyby paní Ribera nebyla schválená, tak by poslali někoho jiného. V té dohodě sehrála roli i Evropská lidová strana a nakonec jsme zavřeli oči a v balíku jsme to podpořili jak my, tak socialisté. V každé frakci pro to ale někdo nehlasoval.

Bude podle vás nová Evropská komise posun k lepšímu v té vaší agendě?

My samozřejmě neschvalujeme Komisi jenom kvůli zemědělství. Je třeba se na ni dívat v tom širším měřítku. Pro minulou Komisi jsem nehlasovala, protože jsem tam nedokázala najít skoro nic pozitivního. Podle mě to je posun k lepšímu a i proto jsem ruku pro Komisi nakonec zvedla. Pozitivní změna ve srovnání s panem Borrellem je za mě třeba vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová. Hansen je určitě posun k lepšímu, Fitto je také posun k lepšímu. Také eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius z Litvy, což je tedy spíše pozice pro podporu obranného průmyslu. Není to na to, že by člověk byl blahem bez sebe, to v žádném případě. Bude potřeba velmi intenzivně jejich práci sledovat, s čím budou přicházet. Pokud někdo bude přicházet s dalšími nesmyslnými nápady, tak abychom to byli v EP schopni korigovat.

V tom vám může pomoci i to, že jste případně schopni dát dohromady většinu s EPP a s Patrioty pro Evropu, že?

Minulý parlament byl celý levicový, všechna hlasování jsme prohrávali. Byli jsme de facto v opozici a i my jako ECR jsme byli v takovém polovičním cordon sanitaire. K tomu bych ráda dodala, že i nyní je nastaven cordon sanitaire jenom doprava, ale třeba extrémní levice nevadí. To nechápu vůbec a je to naprosto nefér. Jsou témata, kde s Patrioty absolutně neshodneme, například Rusko a Ukrajina, tam asi žádné dohody probíhat nebudou. Ale třeba v zemědělství či přístupu ke spalovacím motorům dokážeme najít shodu. Myslím si, že budeme velmi dobře schopni postupovat společně s Patrioty v řadě těch věcí, které bychom chtěli revidovat a upravit. Nedělám si iluze, že něco zboříme a začneme stavět znovu, ale určitě chceme tlačit na úpravy.

„Dohodu s MERCOSUR vítám“

Zmínila jste tvorbu Společné zemědělské politiky. Jaké budou vaše priority?

Pan Hansen uvedl, že potřebuje čas a pak přijde s jasnou vizí, kam chce věci posunovat. A my pak nad tím budeme diskutovat. Bude velký tlak zvyšovat rozpočet do zemědělství. Na rovinu říkám, že je to nereálné bez ohledu na to, zda je to moje priorita, nebo ne. V současnosti jde třetina unijního rozpočtu do zemědělství. Máme tady nové výzvy, bezpečnostní situace, migrace, energie, podpora zbrojení. Myslím, že budeme rádi, když udržíme ten stávající.

Dále bude velký tlak na to, aby se dotace do zemědělství postupně proměňovaly v jakési kompenzace za dodržování toho, co po nich společnost chce a co je pro ně ekonomicky nevýhodné. To si částečně myslím, že je správně. Taková ta podpora na výrobu bude postupně klesat. Já bych osobně chtěla zastropovat celoevropské dotace. To je i dluh, který bychom měli splnit tady doma. Pokud se bavíme o tom, že se bude EU rozšiřovat o tak agrární země, jako je Ukrajina, tak bez zastropování by se ten rozpočet rozpadl. Hansen uvedl, že on minimálně bude chtít degresivitu, tedy snižování plateb podle určité velikosti podniků. Explicitně řekl, že by neměly být podporované velké agroholdingy.

ROZHOVOR: Automobilový „Avenger” by mohl být Čech, spalováky chceme otevřít co nejdřív, říká Nerudová

A nějaká vaše osobní největší priorita?

Téma, kterému se hodně věnuji, je zmíněný welfare zvířat. Já nechci jít cestou zdanění masa nebo umělého snižování živočišné výroby. Já sama nejsem vegetarián, ale je velmi důležité, pokud jsme civilizovaná země, abychom se snažili minimalizovat utrpení zvířat. Já jsem hrozně ráda, že by se měla zavést porážka na pastvě, což je pro zvířata vždycky daleko lepší. Sama se věnuji také problematice vývozu zvířat na porážku do třetích zemí. To je pro ta zvířata šílené utrpení a nikdo není schopen dohledat, co s nimi pak v těch třetích zemích dělají. Problém českého zemědělství je, že my nezpracováváme, ale vyvážíme surovinu. Na národní úrovni bychom měli motivovat k tomu, abychom nevyváželi živá zvířata, ale zpracované maso, což je i ekonomicky výhodnější – vyvážet výrobky s přidanou hodnotou.

A v této oblasti tedy budete spolupracovat s komisařem Várhelyim?

Ano, už jsem s ním o tom mluvila. Je to třeba i otázka zákazu klecových chovů. My máme jako Česká republika ekonomickou nevýhodu, protože jsme si je od roku 2027 zakázali. Ale bylo by dobré, abychom tedy i na evropské úrovni tento zákaz tlačili, aby naši zemědělci nebyli v nevýhodě. Je to otázka jak ekonomická, tak i welfare zvířat.

Jak se změnila atmosféra mezi zemědělci od jarních velkých protestů?

Ty celoevropské protesty měly jeden spojující faktor – tedy zvyšování povinností v souvislosti se všemi těmi zelenými opatřeními. Nicméně v každé zemi to mělo svou konkrétní podobu. Ve Španělsku to byl problém se suchem, v Německu řešili zelenou naftu, u nás to byl ještě boj proti redistribuci dotací mezi velkými podniky. Tato vláda přistoupila k redistribuci hned na začátku volebního období. My máme v Česku velké podniky, pak nějaké střední a čím dál více malých rodinných farem. A to nastavení bylo hrozně vychýlené, protože byly rovné dotace na hektar, takže nejvíce dotací získali největší hráči. To jsme aspoň trochu posunuli, aby i ti malí na ty dotace dosáhli. Neudělali jsme to B, tedy zastropování dotací, na což zase doplatily střední firmy.

Demonstrace u nás pořádali spíše velcí hráči, případně s podporou těch středních. Já je teď objíždím a mluvím s nimi o tom. A ty střední firmy už začínají chápat, že by jim to zastropování také pomohlo. V důsledku těch demonstrací se dostala Komise pod tlak a některá ta opatření zmírnila, například kontroly přes satelity a tak dále. Je tam ale spousta dílčí práce, kterou bude třeba dál udělat. Trochu se zemědělcům podle mě ulevilo, ale ne dostatečně.

Nyní ale došlo k uzavření smlouvy se společenstvím MERCOSUR, což opět vyvolalo protesty. Je to správný krok, jak pomoci evropským zemědělcům? Prý to ohrozí konkurenceschopnost, mluví se dokonce o zvýhodnění autoprůmyslu na úkor zemědělství…

Mercosur nechtějí žádní zemědělci – malí, střední, nebo velcí. Je potřeba říci, že to zatím jen schválila Komise, ještě to budou projednávat členské státy a následně Evropský parlament. A není vůbec jasné, že to schválené bude, například kdyby Francie sehnala blokační menšinu. To je zatím předčasné. Obecně chci ale říci, že naše společnost zbohatla na systému volného obchodování. Já jsem pravicová politička a plně to podporuji. Stejně k různým dovozům dochází na divoko a je lepší, když si můžete ve smlouvách jasně upravit různé stropy, limity, podmínky a tak dále… Celý svět směřuje k ochranářství jednotlivých trhů, což je podle mě hodně nezdravý trend a obchodní války k ničemu nevedou. My jako Česko jsme exportní ekonomika, ale nemůžeme si jen tak říct, že budeme jenom vyvážet a nebudeme dovážet. Podle mě jsou takové dohody jednoznačně ku prospěchu. Také evropští zemědělci dostávají třetinu unijního rozpočtu i proto, aby v takové konkurenci dokázali obstát. Prvoplánově rozumím, že se tomu brání, ale já osobně bych to přivítala.

Jak funguje spolupráce s panem ministrem Výborným? Může být pro Česko výhodná i s ohledem na ten dluh, který sama říkáte, že vláda směrem k zemědělcům má?

S panem ministrem samozřejmě pravidelně komunikujeme. Jsem i součástí zemědělské K8. Pan ministr Výborný říkal, že pokud bychom přistoupili k zastropování těch dotací, tak bychom potřebovali notifikaci Evropské komise, což vůbec není problém. Já jsem připravena o tom s panem Hansenem jednat, respektive jsme to již neformálně předjednávali. Vůbec nevidím žádný problém, že by s tím Komise nesouhlasila. S panem ministrem určitě budeme některé věci ladit dohromady a jsem přesvědčena, že to může být pro Česko výhodné, určitě tedy pro české zemědělce.