Síkelovy lži a polopravdy o zestátnění zadlužených plynovodů, které zaplatí občané. Co s nimi dál?

Ze zisků daňový poplatník nic neměl, o ztráty se podělíme a zaplatíme je všichni. Tak lze mluvit o situaci s nevýdělečnými plynovody Net4Gas. Stát je zcela nepochopitelně koupil v době, kdy už dávno Rusko válčilo na Ukrajině, Evropa na něj uvalila sankce a toky ruského plynu do Evropy se proměnily. Vláda podnik pořídila už když byl ztrátový a zadlužený a s vyhlídkou, že tranzit plynu přes Česko bude silně omezený. S péčí řádného hospodáře se tedy stát rozhodně nezachoval. Nyní tvrdí, že trubkami může téct plyn na Slovensko a do Rakouska. To je krajně nejistá varianta. Stejně tak vodíková budoucnost trubek. V tomto případě totiž zasáhl Daniel Křetínský, který svými plány Net4Gas z přepravy vodíku vyšachoval. Ministr průmyslu Jozef Síkela, který o nákup Net4Gas tolik usiloval, se dál snaží přesvědčovat občany, jak výhodnou investici jim pořídil.

Net4Gas, která provozuje 4000 kilometrů plynovodů, pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic, loni v závěru roku koupil státní ČEPS. Od zprivatizování v roce 2001 vlastnila společnost Net4Gas skupina RWE. Ta v roce 2013 prodala svůj podíl německému konsorciu Allianz a kanadské investiční společnosti Borealis Infrastructure, dnes přejmenované na OMERS Infrastructure.

Když Evropa, a především Německo, spoléhaly na dovoz ruského plynu, pozice Česka jako tranzitní země pro plyn dávala smysl, a Net4Gas akcionářům dobře vydělával. Poté, co Rusko vstoupilo na Ukrajinu a Evropa uvalila na Moskvu sankce, ale začalo být jasné, že tranzit plynu trubkami Net4Gas těžce poklesne. Tržby totiž zajišťovala především přeprava ruského plynu do Německa. Teď ale trubkami nemá co téct, protože plyn do Evropy proudí jinudy. Za loňský rok měla celková přeprava plynu plynovody Net4Gas dosáhnout přibližně jen 10 miliard metrů krychlových. Oproti roku 2022 se tak celková přeprava snížila o 20,8 miliardy metrů krychlových plynu.

Do nedávné aukce, kam se měli hlásit zájemci o přepravu plynu přes Česko na roky 2025 a 2026, se nikdo nepřihlásil. Problém je v tom, že Net4Gas je stavěný na kapacitu kolem 60 miliard metrů krychlových plynu ročně. A jeho trubky se nijak zmenšit nedají. Za kapacitu se musí platit stejně, i když trubkami teče menší objem plynu nebo vůbec žádný. A na tranzit vláda žádný vliv nemá. Nerozhoduje o tom, kdo a kolik plynu by našimi trubkami dovezl.

Ministr Síkela má pravdu, když říká, že všechen plyn, který české domácnosti a firmy spotřebovávají, se k nám dopravuje přes trubky Net4Gas. Jenže ty ho loni podle dat energetického regulátora spotřebovaly jen 7,5 miliard metrů krychlových. Vzhledem ke kapacitě plynovodů tedy i toto Síkelovo tvrzení pokulhává.

Tranzit na Slovensko

Ministerstvo průmyslu tvrdí, že Net4Gas bude vydělávat na tranzitu plynu na Slovensko nebo do Rakouska. Na konci letošního roku má totiž vypršet smlouva mezi Ukrajinou a Ruskem o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. A Kyjev už nový kontrakt uzavírat neplánuje. To znamená, že země, které ruský plyn přes Ukrajinu dovážejí, tedy právě Slovensko a Rakousko, musí řešit dodávky jinou cestou. A proto vláda mluví o tom, že by jim přes nás tekl plyn z Norska nebo z německých terminálů (zkapalněný plyn).

To technicky možné je. Ovšem záleží na tom, odkud Slováci nebo Rakušani plyn vezmou a kudy ho budou přepravovat. Pozice Česka jako tranzitní země pro plyn se ještě zhoršila poté, co Němci oznámili, že snižují kapacity průtoku plynu na předávací stanici Brandov v Krušnohoří na 350 GWh denně. to je dvoutřetinový pokles oproti původní kapacitě. Když to Němci nedávno oznámili, obvinil je Síkela z toho, že uměle omezují tok plynu z Německa na český trh.

Nevíme, kolik plynu by Slováci a Rakušani potřebovali přes české území k sobě přepravit. Kapacita 350 GWh denně by ale na pokrytí jejich spotřeby určitě nestačila. Slováci si navíc mohou zajistit plyn přes rakouský Baumgarten nebo ruský plyn plynovodem TurkStream, který vede přes Turecko a Maďarsko.

Zájem Křetínského a pohledávky z Moskvy

Plán, že by se trubkami mohl dovážet v budoucnu vodík, je také docela pokřivený. Za prvé je řeč o poměrně vzdálené budoucnosti, v horizontu desítek let. Iniciativu proti vládě i v tomto směru navíc rozjíždí Daniel Křetínský, který má v plánu převážet vodík vyrobený na západní Ukrajině přes rakouský Baumgarten plynovodem Megal do Německa. Křetínský původně v Net4Gas viděl potenciál právě kvůli přepravě vodíku, proto o něj měl zájem. Nyní je ale zdá se Net4Gas a jeho vodíková budoucnost mimo hru.

Křetínský už loni oznámil, že se v rámci vodíkového projektu spojí se společností MND Karla Komárka. Ta by za pomoci svých větrných elektráren na Ukrajině vodík vyráběla a Křetínského EP Infrastructure by ho přepravovala do západní Evropy a skladovala ho zde.

Stát měl loni Křetínského přeplatit s lepší nabídkou, aby zadlužený Net4Gas získal, kterého ale stát údajně přeplatil. Vztahy mezi Křetínského holdingem EPH a vládou tím výrazně ochladly. V jím vlastněných denících proběhla kritika éry zestátňování firem a toho, že stát učinil od začátku nevýhodnou investici. Jozef Síkela zase loni označil Daniela Křetínského za „zhrzeného miliardáře“. A v tom pokračuje i nadále. Nedávno si do něj „kopnul“ na svých sociálních sítích v souvislosti s Křetínského zájmem ovládnout britskou poštovní společnost Royal Mail.

„Útok na mou osobu, ke kterému pan Křetínský využil titulní stránku svého deníku Blesk, už nemůže nikoho nechat na pochybách, jak moc ho štve, že čeští zákazníci budou zákonem regulované platby za dodávky plynu hradit do své vlastní státní firmy a ne jemu. Nepřekvapilo mě to. Co mě ovšem zaujalo, je fakt, že své noviny tak otevřeně zneužívá k politickému nátlaku proti vládním představitelům v době, kdy britská vláda rozhoduje o schválení jeho možné akvizice Royal Mail. To se asi mají Britové na co těšit,“ řekl Síkela.

Jen velmi malou naději lze vkládat i do Síkelova tvrzení, že se Česku v mezinárodní arbitráži podaří získat pohledávky ve výši 70 miliard korun za to, že Moskva nedodržela smluvní závazky a plyn přestal trubkami téct. Ruský Gazprom totiž stále má podle platných smluv povinnost platit Net4Gas za rezervovaný tranzit plynu přes Česko bez ohledu na to, jestli ho využívá nebo ne. Jenže i vzhledem k tomu, že EU uvalila na Rusko v oblasti energetiky mnoho sankcí, vyjednávací prostor se dost zmenšil.

Celá situace působí tak, že vláda dala bez jediného jasně vysvětlitelného důvodu zelenou pro koupi společnosti, u níž bylo jasné, že po konci tranzitu ruského plynu je a nadále bude ve velkých problémech. To znamená počínání silně na úkor proti občanům a daňovým poplatníkům, mezi které se teď ztráty rozdělí, tedy budou se socializovat. Jestliže dřívějším vlastníkům, tedy německé Alianz a kanadské OMERS Infrastructures, se vlastnictví plynovodů silně přestalo vyplácet, je nepochopitelné, proč se do koupě tak hrnul český stát. A proč o ni tolik usiloval Jozef Síkela.

Ministr Síkela také nemluví o tom, že působil od roku 2015 v představenstvu rakouské Erste Group Bank. Ta je mateřskou společností České spořitelny, která v roce 2018 řídila emise dluhopisů právě společnosti Net4Gas.

Od roku 2018 byly dluhopisy Net4Gas obchodované na pražské burze a jejich vlastníky jsou podle všeho tuzemské banky a penzijní fondy. Stát nakonec dluhy společnosti neodepsal. Kdyby se tak stalo, znamenalo by to, že na tom budou tratit investoři. Takto na tom budou tratit všichni čeští daňoví poplatníci.

Zaplatí to, a i dále budou platit domácnosti a firmy

V prvním pololetí loňského roku měla Net4Gas tržby ve výši jen 1,6 miliardy a hotovost v hodnotě necelých sedm miliard korun. K tomu ale především měla dluhy ve výší 33 miliard. Z toho 18,5 miliardy jsou vydané dluhopisy, zbytek úvěry s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028. A platí, že koupí plynovodů získal ČEPS sto procent akcií Net4Gas, včetně závazků a pohledávek. Kromě zaplacení kupní ceny pět miliard musel navíc ČEPS zaplatit i necelé tři miliardy korun navíc, což byly peníze, které měli loni do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu. Tu pak ale Net4Gas nevyplatil.

Podle zveřejněné výroční zprávy Net4Gas loni prodělal 1,7 miliardy korun. Předloni přitom společnost ještě byla v zisku přes 6,2 miliardy. Výrazně v loňském roce klesly i tržby podniku, meziročně o více než 76 procent na tři miliardy korun. A vzhledem k tomu, že nejsou tržby a je nutné se vypořádat s dluhy, které stát při koupi Net4Gas neodepsal a převzal je, a s jejich narůstajícími úroky, je pravděpodobné, že platit budou spotřebitelé v cenách plynu.

Spotřebitelům se tedy zvýší poplatky za přepravu plynu, které jsou součást regulované složky konečné ceny. O výši rozhoduje Energetický regulační úřad (ERÚ) na základě energetického zákona. Dle něj musí energetický regulátor zabezpečit financování bezpečného provozu soustav a brát ohledy na investice a přiměřený zisk. Úřad tvrdí, že o změnách bude informovat až v listopadu. Je ale už nyní jasné, že poplatek se bude zvyšovat stále víc, aby se provoz Net4Gas zaplatil. Stát zkrátka bude plynovody tímto způsobem dotovat. Síkela na konto toho argumentuje pouze tím, že poplatky za tranzit se kvůli poklesu objemu přepravovaného ruského plynu zvyšují i v jiných evropských zemích.