Firmy se zbavily dohodářů, vláda s křížkem po funuse brzdí

Firmy k překvapení vlády udělaly přesně to, co avizovaly. Po výrazném přitvrzení flexibilních úvazků začalo jejich rušení, práce dohodářů se přesunula na jiné zaměstnance či v řadě případů na jiné, méně výhodné úvazky například skrze živnost. Od července má přitom přijít další „rána“ pro dohody: povinná evidence a tvrdší výběr odvodů. Vláda se tak snaží vzít „zpátečku“ a platnost odložit. I tak nelze očekávat, že by došlo k úpravě, která by situaci pro zaměstnavatele i zaměstnance výrazně zlepšila.

Jak ukázal další z průzkumů Hospodářské komory, většina zaměstnavatelů v reakci na legislativní změny u dohod o provedení práce a pracovní činnosti snížila počty pracovníků s těmito smlouvami. Ke změnám u pracovních dohod vedly novelizace zákoníku práce a vládní konsolidační balíček.

Práci takzvaných dohodářů zaměstnavatelé podle průzkumu nejčastěji přerozdělili mezi ostatní zaměstnance, najali osoby samostatně výdělečné činné nebo dohody převedli na zkrácené či plné pracovní úvazky. Najímají také více pracovníků v jiných smluvních vztazích, jako jsou například smlouvy o dílo, nebo využívají služeb pracovních agentur. Jen zhruba 30 procent zaměstnavatelů uvedlo, že v jejich firmách neměly vládní změny na zaměstnávání pracovníků na dohody vliv.

Zaměstnavatelé musí zaměstnancům na dohody nově rozvrhovat pracovní dobu alespoň tři dny předem. Dohodáři mají také nově nárok na dovolenou a příplatky za práci o víkendech a svátcích. Konsolidační balíček navíc letos od 1. července zavádí povinnost zaměstnavatelů ohlašovat dohodáře ČSSZ.

Nyní ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce svůj vlastní návrh předělat a mluví o tom, že se systém v dosavadní právní úpravě po debatách s odborníky ukázal jako složitý a s určitými riziky pro takzvané dohodáře z hlediska případných nedoplatků. Řada odborníků i zaměstnavatelů přitom na potíže navržených změn upozorňovala už v době schvalování konsolidačního balíčku. Návrh na odklad už je ve sněmovně a ve středu prošel s posvěcením skrze sněmovní rozpočtový výbor.

Hospodářská komora tvrdí, že nynější reakce zaměstnavatelů byla ještě mírnější, než se očekávalo, jelikož další výrazná administrativní zátěž má přijít právě až s přijetím tvrdších odvodů a evidence dohodářů. Ministr Jurečka však mluví o zjednodušení a vyřešení některých administrativních problémů, základní princip má být zachován. To znamená, že v případě jedné dohody dojde k odvádění pojistného při překročení 25 procent průměrné mzdy, u více zaměstnavatelů pak při překročení 40 procent.

To mimo jiné znamená, že u jednotlivých dohod prakticky nedojde k navýšení limitu oproti současnému stavu, zůstane zhruba na deseti tisíci korunách. „Naprostá většina dohod slouží jako příležitostný přivýdělek, a pro tyto dohody by měla zůstat platit původní pravidla, tedy aby se do určité výše neplatilo zdravotní ani sociální pojištění. Dosavadní limit 10 000 Kč, stanovený v roce 2012, už ale inflace dávno znehodnotila, a proto komora doporučuje tento limit zvýšit alespoň na 15 000 korun,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.