Litva vyslyšela Trumpa a rozhodla se od roku 2026 zvýšit výdaje na obranu až na 6 % HDP. I na dluh

Litva se rozhodla od roku 2026 zvýšit své výdaje na obranu na 5 až 6 % HDP kvůli hrozbě ruské agrese v regionu, řekl v pátek litevský prezident Gitanas Nausėda. S prezidentovým příslibem se pobaltský stát sousedící s Ruskem stane prvním státem NATO, který přísahá, že dosáhne 5% cíle, který požaduje nově zvolený americký prezident Donald Trump. V současnosti utrácí Litva něco přes 3 procenta HDP, píše agentura AP. Část výdajů na obranu půjde ale zřejmě na dluh.

Nausėda řekl, že „historické rozhodnutí“ přijala Rada obrany státu v pátek. "Možnost ruské vojenské agrese je stále reálná, ale není bezprostřední," řekl Nausėda novinářům po setkání v litevském hlavním městě Vilniusu. "Musíme zvýšit naše úsilí výrazně posílit obranu a odstrašení a věnovat tomuto účelu více zdrojů," dodal litevský prezident.

Zvýšení výdajů na obranu v zemích NATO se dostalo na pořad jednání, protože Evropa bude od pondělí čelit nové americké administrativě pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který po léta vyjadřoval skepticismus vůči NATO, otevřeně zpochybňoval hodnotu aliance, která definovala americkou zahraniční politiku po celá desetiletí, a vyhrožoval, že USA nebudou bránit členy, kteří nedosahují cílů v oblasti výdajů na obranu.

Dosažení 5% cíle oproti současnému 2% cíli pro členy by učinilo Litvu první zemí NATO, která vynakládá nejvíce na obranu vzhledem ke svému HDP. Současným lídrem je Polsko, které již utrácí více než 4 % a plánuje jít ještě výše. „Naše bezpečnost je také zajištěna naším členstvím v alianci NATO, ale bude účinné pouze tehdy, budeme-li připraveni se bránit,“ řekl Nausėda. Středolevá vláda zvýšila limit pro mezinárodní půjčky státu, aby mohla utrácet více na obranu.