Jurečka připouští možné změny: vrací se debata o dřívějším důchodu pro statisíce lidí

Penzijní reforma se může během letních měsíců dočkat zásadních úprav. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už připouští možné přibrždění růstu hranice důchodového věku, což je jedno z nejvýraznějších opatření důchodové novely, znovu se má ale otevřít debata i o dalším kontroverzním tématu: kterým profesím má zůstat nárok na o několik let dřívější odchod do penze bez jejího krácení.

Předčasné důchody patřily v určitém ohledu k důvodům, které poměrně rapidně odstartovaly změny v penzích. Kvůli mimořádným valorizacím se nevídanému počtu lidí vyplatilo vstoupit do důchodu dříve a roky 2022 a 2023 tak zažily pro rozpočet neslavné „rekordy“ v žádostech.

V dlouhodobém měřítku odcházelo v posledních deseti letech do předčasného důchodu většinou kolem 30 % seniorů a seniorek. Ministerstvo práce se v návrhu penzijních změn odkazuje na analýzy, podle kterých zhruba ve 20 % případů dochází k odchodu do předčasné penze kvůli zdravotním důvodům či ztrátě zaměstnání. Právě pro zaměstnance zatížené vybranými faktory, které škodí zdraví, tak mají penzijní změny přinést možnost odejít do důchodu dříve, aniž by se jim kvůli tomu penze krátila. Výpadek mají zaplatit podnikatelé na zvýšených odvodech, které se mají v rámci několika let postupně navyšovat.

Nynější návrh penzijní reformy počítá s tím, že bude k dřívějším odchodům docházet postupně, možnost odejít až o pět let dříve mají totiž lidé získat až za desítky let. Vycházet se totiž bude z archivovaných údajů o směnách, které však mají dosud zaměstnavatelé povinnost archivovat jen deset let zpětně. Z dlouhodobější evidence, která by skutečně naplnila počet směn nutný ke zkrácení odchodu do důchodu o pět let, mají tak tedy těžit nejdříve zaměstnanci o dvě dekády později.

Výčet profesí s možností dřívější penze má vycházet z nynějších čtyř kategorií prací. Kvůli překračování limitů hluku, prachu a dalších rizikových faktorů jsou ve třetí a čtvrté kategorii potřeba ochranné pomůcky, ve čtvrté kategorii je i při jejich používání vysoké riziko ohrožení zdraví. Shoda je na tom, aby dřívější penze byla možná pro všechny pracovníky čtvrté kategorie, tedy asi pro 18 000 lidí.

Nynější návrh pracuje s tím, že by nárok na předčasný důchod získalo i s částí zaměstnanců z takzvané třetí kategorie celkem asi 120 tisíc lidí, z nichž ale všichni nejsou v předdůchodovém věku, opět by tedy mělo jít o postupný náběh. Zatímco odbory požadují rozšířit seznam na výrazně více profesí, zaměstnavatelé se naopak obávají odchodu přílišného počtu lidí. Do třetí kategorie přitom spadá celkem kolem 400 tisíc lidí.

Odbory pak upozorňovaly také na to, že zásadní bude způsob výpočtu, který zatím není zcela přesně definován. Návrh mluví o počtu odpracovaných směn v náročné profesi, striktnější definice by však mohla v konečném důsledku podle odborů výrazně snižovat zápočet směn, pokud se nebudou automaticky započítávat celé.

Ministr práce Marian Jurečka nyní připustil, že o změnách chtějí diskutovat i koaliční strany. „Ještě budou chtít diskutovat o nastavení dřívějších důchodů bez krácení pro náročné profese,“ řekl ministr serveru Novinky.cz. V části koaličních stran se pak zvedá i podpora pro návrh České demografické společnosti, která navrhuje jiný, pomalejší model navyšování důchodového věku. Ministr Jurečka připouští možnou změnu, čeká se však na odhad, o kolik by se kvůli tomu do budoucna prodražily výdaje důchodového systému.

Starobní důchod nyní pobírá zhruba 2,4 milionu lidí. Počet začne výrazně růst po odchodu silné generace Husákových dětí ze 70. let do penze. Zvedat se začne od poloviny příštího desetiletí. Podle nové zprávy bude penzistů od 30. let přibývat rychleji, než se před pěti lety očekávalo. Třímilionovou hranici počet překročí o několik let dřív – asi v polovině 40. let. Kolem roku 2060 by měl být nad 3,3 milionu. Po odchodu Husákových dětí začne klesat. Pokles by měl být ale také mnohem menší, než se předpokládalo.