ANO šije do vlády a NERVu: Obce nechte být, ekonomiku brzdí spíš narůstající počet úředníků

Možné slučování či „optimalizace“ počtu obcí je v posledních týdnech velkým politickým tématem. Na jedné straně stojí návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) a návrh TOP 09, na straně druhé pak hnutí STAN či opoziční subjekty v čele s hnutím ANO. To nyní vyzývá vládu, aby se nevěnovala obcím, ale spíše narůstajícím počtu státních úředníků, kteří brzdí českou ekonomiku. Mluvčí vlády Lucie Ješátková pro Echo24 řekla, že vládní pracovní skupina představí svá doporučení pro škrty ve státní správě.

Deník Echo24 upozornil na znovu otevřenou debatu o slučování rekordního počtu obcí koncem června. Jednat by se mělo o „optimalizaci“ pomocí metody cukru a biče, nicméně proti se staví samotní starostové. A obhájce našli také v opozičním hnutí ANO. „V obcích se jejich sloučením nepřestane v noci svítit, pečovat o zeleň ani odklízet sníh. Samosprávy jsou na rozdíl od Fialovy vlády, která jim poslední dobou jen háže klacky pod nohy například podřezáním sdílených daňových příjmů, dobří hospodáři. A proto by měly být zachovány,“ uvedla pro Echo24 šéfka poslanců hnutí ANO a exministryně financí Alena Schillerová.

Slučování rekordního počtu samospráv navrhuje i NERV. „Nyní NERV navrhuje slučování malých obcí. Brzdí prý potenciál české ekonomiky, protože jsou neefektivní. Tak zaprvé, obce mají kulturní, sportovní a společenskou roli a nebýt starostů, pro místní nezorganizuje nikdo nic,“ uvedla na sociální síti X poslankyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová. „A za druhé. Mrknul už NERV na narůstající počty úředníků na úřadu vlády a některých ministerstvech? To vám, pánové, přijde efektivní? To nás nebrzdí?“ ptala se Vildumetzová.

PODCAST: Není nad dobře natočenou vraždu

Slučování obcí se však zatím neplánuje. Mluvčí vlády Lucie Ješátková pro Echo24 v dubnu řekla, že návrh NERV byl součástí debaty o ozdravném balíčku. „Ten je již realizován a slučování obcí neobsahuje – a nejsou součástí aktuální debaty o prorůstových opatřeních, které navrhla Národní ekonomická rada vlády,“ uvedla Ješátková v reakci na otevřený dopis Sdružení místních samospráv ČR, které kritizovalo návrh NERV na spojování obcí s tím, že nemá základ v odborných datech.

Vláda dostane doporučení ke škrtům

Naopak snižování počtu státních zaměstnanců označuje vláda včetně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) za svou prioritu. A navrhuje ho i NERV. „Snížení nákladů a zvýšení efektivity ve veřejné správě lze docílit kombinací několika kroků. Zaprvé plošným snížením počtu zaměstnanců v centrálních orgánech veřejné správy o 6 %,“ uvádí NERV a jde o oblast na níž má vláda shodu.

Druhým nástrojem jsou podle NERVu personální a procesní audity u centrálních orgánů. „Ihned poté spuštění externího personálního auditu, který identifikuje jednak zbytná místa a jednak možné synergie agend, které by bylo v rámci jedné organizační složky sloučit a snížit tak počet zaměstnanců v administrativě těchto agend,“ uvádí NERV.

Nadržovala ČT před volbami koalici Spolu? Pravidla debat bude řešit i velká mediální rada

V této souvislosti již vznikla při úřadu vlády pracovní skupina, která má za úkol agendy státní správy zmapovat. Již v loňském roce připravilo ministerstvo vnitra metodiku, kterou samo pilotně otestovalo a předalo dalším resortům. Ministr Stanjura v lednu avizoval, že škrtání ve státní správě je jeho prioritou pro letošní rok. Podle mluvčí vlády Lucie Ješátkové vytvořila zmíněná pracovní skupina materiál se závěry a doporučeními ke škrtům agend.

„Materiál shrnuje stávající situaci v několika vybraných oblastech a u vybraných agend představuje návrhy řešení,“ sdělila redakci Ješátková.

NERV zároveň navrhuje slučování agend napříč organizacemi prostřednictvím vytipování činností, které lze sloučit a následně optimalizovat počty zaměstnanců (i dalších nákladů), které jsou s tímto spojené. Jako příklad rada uvádí Jednotné inkasní místo, které by spojilo agendy MPSV a MF. NERV odhaduje celkové úspory na základě těchto kroků na 15 miliard korun.

Podle nové analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR zaměstnává stát téměř půl milionu lidí, což představuje necelých 10 procent pracovní síly v České republice. Největší podíl zaměstnanců tvoří pracovníci v regionálním školství (cca 270 tisíc), následovaní bezpečnostními sbory jako policie, hasiči, celní správa a vězeňská služba (cca 70 tisíc), a armáda.

Počet státních úředníků se v posledních dvou dekádách pohyboval mezi 63 a 79 tisíci. V současnosti jich je přibližně 76 tisíc, což představuje 16 procent všech státních zaměstnanců.

Výdaje na platy státních zaměstnanců pak dosáhly v roce 2023 celkem 258 miliard korun, což tvoří 11,6 procenta výdajů státního rozpočtu a 3,5 procenta HDP. Průměrný plat státního zaměstnance v roce 2023 byl přibližně 43 699 korun měsíčně, což znamená meziroční nárůst o 3 procenta. „Očekávání, že úspory v těchto segmentech se mohou výrazně propsat do konsolidace veřejných výdajů, jsou přehnaně optimistická,“ varuje analýza.