Obranář Fiala. „Když má potřebu dohadovat se s institucemi, je něco špatně“

Premiér Petr Fiala se jménem své vlády v posledních dnech pouští do přestřelek se svými kritiky. Nejdříve se ohradil proti datům úřadu Eurostat, podle něhož měla vloni Česká republika takřka nejdražší plyn v Evropě, o pár dní později pak zase odmítl slova guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla, který kabinet označil za hlavního viníka vysoké inflace. I když má podle některých předseda vlády pravdu, za jeho komunikační styl ho mnozí kritizují a nejlépe ho nehodnotí ani politologové.

U Eurostatu premiér odmítl jeho data s tím, že jde o strašení lidí, Michlovi pak vzkázal, že starání se o inflaci je primárně jeho úlohou. Není třeba se obviňovat, vláda a centrální banka by měly spolupracovat, řekl premiér. Vládě podle něj nepřísluší komentovat kroky centrální banky. „Ale pokud vyzývá pan guvernér vládu k tomu, aby konala, tak já říkám, že koná, a ptám se, jestli dostatečné koná také ČNB,“ dodal.

Fiala kromě dementování pro vládu nepříjemných zpráv také uveřejnil komentář s titulkem Nejsme vláda sebevrahů ani hysteričtí křiklouni, víme, co děláme.

Působí to tragikomicky

„Na jednu stranu je dobře, že premiér vystupuje a konečně dává nějakou svou argumentaci. Je to lepší než dlouhodobé mlčení, protože dlouhodobé ticho vyvolává nejistotu a obavy. Na druhou stranu namísto toho, aby premiér oznamoval strategii, zbytečně vyvrací a opakuje, což samozřejmě dává validitu protiargumentům,“ soudí politolog Jan Kubáček.

Podle něj jde o současný největší neduh kabinetu. „Potom se dostává do obrovské defenzívy a působí to až tragikomicky. (...) Mnozí si pak řeknou, že když má potřebu dohadovat se s institucemi, je něco špatně,“ dodává Kubáček.

Podle Romana Chytilka z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity jde o dlouhodobější problém vládní komunikace.

„Evidentně obrovská energie se věnuje nalezení velmi silné interní shody uvnitř koalice. Efektem je, že rozhodování se zvnějšku jeví jako velmi pomalý proces a asi jím i objektivně je, což už samo o sobě v dnešní turbulentní době není plus. Navíc vláda nestíhá přesvědčivě korigovat mínění, které se kolem problémů, které řeší, v mezičase vytváří. Udávat tón by měla ona, ve skutečnosti to dělají všichni ostatní aktéři,“ sdělil redakci.

Vláda je pak nucena jen reagovat, což pak vypadá defenzivně, míní s tím, že dlouhodobě takový styl není udržitelný.

Proti i Kalousek

Do premiéra se pak obuli i někteří současní nebo bývalí politici. „Za inflaci je z Ústavy vskutku odpovědná ČNB. Vláda ale ví, že její obří schodky jsou silně proinflační. Živit inflaci a říkat, že za to nemůžu, není ideální. Potřebujeme odvážnou hospodářskou politiku, kde vláda i ČNB budou s inflací bojovat společně,“ uvedl v otázce inflace kupříkladu exministr financí Miroslav Kalousek.

Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka jsou zase Fialova slova alibismus. „Stát pochopitelně může využít fiskálních nástrojů vedle měnové politiky centrální banky,“ uvedl. Ve fiskálních opatřeních podle něj stát „fatálně selhal“. Má snižovat deficit, přičemž dělá přesný opak, doplnil.

„Druhým nástrojem, který stát může využít, jsou regulatorní opatření proti růstu cen energií. Ale musí být rychlá a krátká, aby to dávalo smysl. Vláda je udělala pozdě a na dlouhé lokty,“ dodal Havlíček.

Ekonomové uvádějí, že primárně zodpovědná je z ústavy za inflaci skutečně ČNB, dále se ale neshodnou. Centrální banka by dokázala proinflační vliv vládních deficitů přetlačit úrokovými sazbami, ovšem takový postup by zatížil ekonomiku dalšími náklady, řekl ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka by ale Česká národní banka měla volit takovou měnovou politiku, aby směřovala ke snížení inflace bez ohledu na další okolnosti.

U cen energií Fiala ve čtvrtek vyjednal, aby energetické firmy úřadům poskytovaly širší data o reálných cenách elektřiny a plynu než dosud.