Vláda letošní rozpočet měnit nechce. Zvýšení schodku by bylo selhání, říká Pekarová

Vláda Petra Fialy (ODS) nepočítá s tím, že by bylo nutné novelizovat letošní rozpočet, navzdory tomu, co říkají ekonomové. Pro deník Echo24 to řekli představitelé koaličních stran. Podle nich je nyní třeba ostře škrtat, Fialův kabinet ale ve středu odložil jednání o snižování výdajů s tím, že zatím nejsou dostatečné podklady. Jakékoliv zvýšení schváleného schodku nad úroveň 295 miliard by bylo selháním vlády, řekla deníku Echo24 šéfka sněmovny a předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Fialova vláda ve středu neprojednala letošní škrty tak, jak to minulý týden avizoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Premiér k tomu řekl, že zatím není dostatek informací, aby se daly správně nastavit parametry. Uvedl, že se ze strany vlády nejedná o spory nebo váhání. Experti přitom upozorňují, že se škrty je třeba začít okamžitě, jinak se schodek ve výši 295 miliard dodržen nebude. Koaliční subjekty se zároveň shodují na tom, že novelizovat letošní rozpočet a zvyšovat schodek nechtějí.

Mluvčí ministerstva financí Petr Habáň deníku Echo24 sdělil, že vláda učiní ve zbytku letošního roku maximum pro to, aby výsledný schodek rozpočtu byl co nejblíže k jeho plánované výši. V představeném konsolidačním balíčku vláda avizovala úsporu na provozu státu a platech státních zaměstnanců ve výši zhruba 20 miliard korun a ministr Stanjura avizoval, že obdobnou částku by rád uspořil již v letošním rozpočtu.

„Dodáváme, že ministerstvo financí v současnosti stále považuje za předčasnou debatu o novele státního rozpočtu. Novela státního rozpočtu je ze zákona zjednodušeně nezbytná, pokud reálné výdaje neodpovídají těm rozpočtovaným. Většina rizik spojených s hospodařením letošního rozpočtu jsou nicméně zejména na příjmové straně,“ uvedl pro Echo24 Habáň.

Že je debata o novele předčasná míní i člen rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS) „Práce ve sněmovně mě naučila, že musím být připravený na všechno. Co se ale novely rozpočtu týče, tak považuji diskuzi stále za předčasnou. Naopak si cením všech ministrů, kteří si uvědomují složitost situace a jsou již letos připraveni k úsporám,“ uvedl pro Echo24 Havránek. První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix pro Echo24 uvedla, že se uvidí za pár měsíců, jak se srovnají avizované příjmy. „Snahou všech a cílem všech nyní přijímaných a diskutovaných opatření je udržení schváleného deficitu. Bude samozřejmě záležet i na odpovědnosti a ochotě všech resortů,“ míní Decroix.

Předsedkyně sněmovny a koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro Echo24 řekla, že již při zveřejněni vývoje rozpočtu v minulém měsíci bylo zřejmé, že trend hospodaření je špatný. „Pan ministr Stanjura už tehdy slíbil přípravu konkrétních úsporných kroků. K těm musí dojít. Ministerstvo financí má za úkol s plánem přijít, za TOP 09 mohu garantovat podporu úsporám,“ uvedla Pekarová Adamová. „Naopak zvýšení schodku oproti plánu bychom považovali za selhání celé vlády, proto by rozhodně nemělo byt přípustné,“ dodala šéfka TOP 09.

Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda pro Echo24 uvedl, že lidovci s novelou rozpočtu roku 2023 nyní vůbec nepočítají. „Zatím jsme ani tuto alternativu tedy vůbec v poslaneckém klubu neprojednávali,“ řekl Kohajda.

Uvidíme v září, blokovat to nebudeme, říká Vlček ze STAN

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 uvedl, že je potřeba už letos přehodnotit výdaje ministerstev, ale myslet také na dotační programy a případně odložit i některé investice. Důležité budou podle něj i příjmové ukazatele v druhé polovině roku.

„Je třeba si uvědomit, že do mandatorních výdajů nemůžeme zasáhnout. Co jsem zaslechl informace, že se budou měnit tarify, tak si myslím, že to není úplně správně nastaveno. Pan ministr financí tu možnost dá jednotlivým ministrům, aby měli nějaký manévrovací prostor. Po stránce personálních nákladů jednotlivých ministerstev se bude pracovat s celkovým objemem,“ řekl pro Echo24 Vlček.

„Zároveň je třeba přehodnotit dotační politiku letošního roku u programů, které se ještě nevyhlásily a jsou nyní zbytné. Tak je samozřejmě na zvážení je zrevidovat už letos. Třetí taková větší položka, která může pomoci, je přehodnocení či odložení některých nákupů vybavení či investic,“ řekl Vlček s tím, že tento čas mohou resorty využít na to, že aby se projekty patřičně promyslely a vysoutěžily. Vláda také podle něj musí využít všechny možnosti z Evropské unie, Národní plán obnovy či půjčku od Evropské investiční banky, která je v podstatě bezúročná. Zároveň uvedl, že je třeba počkat na reálné příjmy z windfall tax či z dividend ČEZu. Zásadní roli také může hrát spotřeba obyvatelstva, která by se po útlumu v první polovině roku mohla zvýšit, protože postupně odpadávají obavy např. z drahých energií. Vzrůst by tak mohl třeba příjem DPH.

V souvislosti s potenciální novelou zákona o letošním rozpočtu Vlček uvedl, že dobrý manažer počítá se všemi variantami, které má k dispozici. „Pokusíme se ale zapojit jiné nástroje a tento si můžeme nechat v záloze. Pokud by na něj došlo, tak až v případě, že by ty předchozí nástroje, které jsem zmiňoval, nefungovaly,“ řekl Vlček s tím, že se uvidí zhruba na konci září, zda bude novela potřeba. „Uvidíme, jak dopadne červenec a srpen. Pokud se nenastartuje spotřeba a nepodaří se najít patřičné úspory, tak pak logicky budeme hledat další nástroje, což je i hypoteticky novela zákona,“ míní Vlček.

Dodal, že pokud k tomu budou okolnosti, tak hnutí STAN nebude tím subjektem, který by novelu ve sněmovně blokoval. My budeme ti, kteří budou na svých ministerstvech hledat úspory, splníme si domácí úkoly. Novela je jedna z pozdních variant,“ uvedl Vlček.

Pokud by potenciální novela neprošla ve sněmovně, nastal by chaos

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky škrty na úrovni dvaceti miliard současný stav rozpočtu nespasí. „Je ale dobré vidět, že si vláda spolu s ministrem financí uvědomuje vážnost situace a snaží se alespoň signalizovat jistou snahu o obrat v současném trendu vývoje veřejných financí. Otázkou je jako vždy, zda se takové škrty podaří prosadit,“ uvedl pro Echo24 Peterka. „I kdyby ano, tak plánovaný deficit rozpočtu na rok 2023 na úrovni 295 miliard splněn nebude. Deficit bude v lepším případě dosahovat úrovně 400 miliard. Spíše více. Ukazuje na to současný vývoj plnění státního rozpočtu,“ míní Peterka.

Pokud by došlo k tomu, že by vláda nakonec musela schvalovat novelu rozpočtu, je podle Peterky nepravděpodobné, že by se některý vládní subjekt vzbouřil a novela by neprošla. „Vládní strany mají v poslanecké sněmovně pohodlnou většinu. To platí i pro senát. Nečekám, že by prezident Petr Pavel novelu rozpočtu obstruoval. Pokud by na takovou situaci přeci jen došlo, pak by státní rozpočet fungoval v rozpočtovém provizoriu,“ řekl Peterka s tím, že v takové situaci by se stát přesunul do rozpočtového provizoria, což by způsobilo chaos. „K této situaci jednoduše nesmí dojít,“ uvedl Peterka.