„Zdražování benzinu a plynu nedopustíme.“ Vláda pod tlakem slibuje občanům nemožné

Známe zásadní rozhodnutí o tom, kdo postaví nové jaderné bloky. Bude to překvapivě korejská KHNP, francouzská EdF zřejmě kvůli špatné situaci v zemi a podle vlády také kvůli horší nabídce, je mimo hru. Vláda ale měla místo výsledku tendru oznámit výsledek plánovaného jednání o třech klimaticko-energetických materiálech. A také jsme se měli dozvědět to, jak do české legislativy zakomponujeme třaskavou směrnici týkají se rozšíření emisních povolenek na benzin, naftu a plyn. Tedy téma, které minulý týden veřejnou debatou vygradovalo, a vláda ho raději upozadila. Nově vláda Petra Fialy tvrdí, že se žádná transpozice směrnice nechystá. V plánu je prý snaha o její aktualizaci po nástupu nové Evropské komise.

Vláda měla původně jednat o třech dokumentech, kterými jsou Státní energetická koncepce, Národní klimaticko-energetický plán a Politika ochrany klimatu. To se nestalo a členové vlády začali náhle mluvit o tom, že s výjimkou energetické koncepce, teď schvalování dokumentů není nutně na pořadu dne.

„Materiály je třeba rozdělit do dvou skupin. První je Státní energetická koncepce, která s Green Dealem nemá žádnou spojitost a měla být hotova už za minulé vlády. Této koncepci teď budeme věnovat pozornost a já doporučuji, abychom ji schválili v řádu několika týdnů. Mimo jiné bychom měli do koncepce promítnout rozhodnutí vlády o výstavbě nových jaderných bloků. Už víme, jaký budou mít výkon, jaké jsou možnosti využití opce. Další dva materiály podle mě nikam nespěchají,“ tvrdí teď ministr financí Zbyněk Stanjura.

To redakci potvrdila i mluvčí vlády. „Dokumenty, které zmiňujete, musí zohlednit rozhodnutí vlády ze 17. července, že zahájí jednání o výstavbě dvou bloků v lokalitě Dukovany a o možnosti zasmluvnit závazné opce na další nové zdroje v Temelíně. Datum, kdy padne rozhodnutí o jádru, ale nemohlo být zveřejněno předem,“ uvedla Lucie Ješátková.

Za to se ale najednou vláda ostře brání tomu, že by měla se měla schvalovat unijní směrnice týkající se rozšíření systému emisních povolenek i na další, běžné oblasti života. Tedy ne jen na těžký průmysl a energetiku, ale od roku 2027 i na vytápění domů a osobní dopravu. Znamená to, že emisní povolenky se budou vztahovat i na benzin, naftu či plyn, což se výrazně promítne do koncové ceny pro zákazníky, protože distributorům paliv kvůli zvýšeným nákladům nic jiného nezbude. O tom, s jakými cenovými skoky se počítá, jsme podrobněji psali například zde.

Směrnice vychází z evropského balíčku zelených opatření Fit for 55. Hlavní jednání o nich se vedla až za vlády Petra Fialy, ačkoli v počátku v roce 2019 evropský klimatický Green Deal odsouhlasil ještě Andrej Babiš. K finálnímu schválení závazné směrnice o rozšíření systému povolenek došlo v dubnu loňského roku na Radě EU, kde jsme proti tomu nijak nevystupovali.

Nic se nechystá?

Platnost směrnic schvalují členské státy na Radě EU a Evropský parlament. Závazné směrnice pak musí být převedeny do národních legislativ jednotlivých států. K tomu mělo dojít už v polovině tohoto roku, projednávání ale váznou. A teď je transpozice, neboli právě převedení do českých zákonů, nadále odkládáno.

„Co se týče problematiky ETS2, tak žádná transpozice se aktuálně nechystá, budeme se pokoušet její znění aktualizovat po nástupu nové Evropské komise,“ potvrdila Ješátková.

„Pro aktualizované dokumenty Politika ochrany klimatu a Národní klimaticko-energetický plán bych na vládě ruku nezvedl. Místo toho pokračujme v započaté iniciativě hledání spojenců v EU, abychom příliš ambiciózní a nákladné cíle a postupy dekarbonizace změnili. Podle mého málo zohledňují socio-ekonomické dopady na střední třídu jednotlivých zemí. Tyto země ztratí konkurenceschopnost vůči Asii a Spojeným státům. Úplně zrušit nebo odsunout o řadu let bychom měli emisní povolenky na plyn nebo benzín, které by domácnostem a firmám dále zdražily jejich náklady,“ tvrdí najednou Stanjura.

Velmi radikální a nákladná opatření tedy nejprve současná vláda v Evropě odsouhlasila a nyní tvrdí, že se bude snažit prosadit jejich zrušení nebo zmírnění nebo alespoň odložení.

„Každá unijní legislativa má standardně revizní klauzule, na základě kterých má Komise povinnost opatření analyzovat, vypracovat hodnotící zprávy, které budou diskutovány ve výborech EP, bude předkládána členským státům a bude připomínkována i veřejností. Tohle je normální postup u každé regulace, protože situace při zavádění a při realizaci se může notně lišit,“ přibližoval v nedávném rozhovoru pro Echo odborník na evropské právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Michal Říha to, zda se vůbec směrnice dají změnit či zvrátit.

Vzhledem k tomu, že v evropské klimatické politice velmi pravděpodobně ani s novým Evropským parlamentem, ani s dalším obdobím předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nedojde ke změnám, jsou slova českých vládních činitelů spíše jen snahou oddálit dopad opatření na další období po parlamentních volbách v příštím roce.