Místo jeslí nebo školky budou hlídat sousedi. Až za desítky tisíc měsíčně ze státního

Stát se chystá od příštího roku zavést takzvané sousedské hlídání, které by mělo pomoci vyřešit věčně nedostupná místa v předškolních zařízeních. Namísto jeslí a školek by se o děti mohli starat chůvy anebo mužští hlídající, kteří by za to z rozpočtu mohli inkasovat až desítky tisíc korun měsíčně. Vládní politici si berou inspiraci z Německa, cílem je rodiče stále ještě relativně malých dětí co nejrychleji a nejjednodušeji vrátit na pracovní trh.

Jeden hlídající by se podle připravovaného návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mohl starat až o 4 děti ve věku od 6 měsíců do zahájení povinné školní docházky. Sousedé by za to inkasovali od státu příspěvek. „Naposledy se zvažovalo, že by to bylo na úrovni dětských skupin. Tam se to pohybuje v tom rozmezí 6 až 11 tisíc podle věku dítěte,“ uvedla pro Echo24 poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), která na návrhu pracuje spolu s místopředsedkyní sněmovny Olgou Richterovou (Piráti).

Desítky tisíc měsíčně

Teoreticky by si tak chůva mohla přijít až na asi 44 tisíc měsíčně v závislosti na tom, zda by nehlídala i své dítě. V takovém případě se příspěvek na vlastního potomka nevyplácí. K tomu si ale ještě hlídající bude moci zažádat o poplatek od samotných rodičů. Ten bude podle Vaňkové zastropovaný přibližně na výši školkovného. „Uvědomujeme si, že když má rodič zvažovat výdaje za hlídaní, musí to pro něj být motivující,“ vysvětluje.

Změny mají vstoupit v účinnost jako novela zákona o dětských skupinách. Zřízení sousedského hlídání si přímo dala do programového prohlášení i vláda Petra Fialy. „Rozšíříme nabídku služeb pro děti o sousedské dětské skupiny, zachováme dětské skupiny a podpoříme služby a péči o nejmenší děti, zvýšíme kvalitu a dostupnost těchto služeb,“ píše se v sekci Rodinná politika a zaměstnanost.

Podle Olgy Richterové se česká úprava inspiruje německým institutem Tagesmutter. „Proto v rámci novely zákona o dětských skupinách, která je potřebná i kvůli podmínkám pro větší dětské skupiny, zavedeme nově tzv. sousedské hlídání, kde tedy bude možné o děti pečovat v malých skupinách v domácím prostředí a zároveň čerpat státní příspěvek. (...) Podpora bude podmíněna splněním základních podmínek v oblasti bezpečnosti, hygieny a pedagogických a zdravotnických nárocích na pečující osobu, podobně jako u dětských skupin,“ míní pirátská poslankyně.

Vrátí se nám to, říkají

Obavy z dalších státních výdajů v době napnutého rozpočtu předkladatelé mírní. „I když se konsolidují veřejné finance, je to pro nás důležité předložit, protože tam jsou další návrhy, jak vrátit rodiče i relativně malých dětí na trh práce. Pokud o to budeme usilovat, tak musíme vytvořit opatření taková, aby stát rodičům umožnil děti alespoň na omezený časový úsek někam umístit. Ne všichni si mohou dovolit platit chůvu,“ myslí si Vaňková.

Podobně hovoří Richterová. Podle ní si předkladatelé nechali spočítat, že veškeré investice se státu výhodně vrátí.

„Nám to přijde jako skvělá věc, která je navíc podporovaná i ministerstvem financí,“ dodává. Podle ní se totiž rodiče malých dětí rychleji a snadněji vrátí k alespoň částečnému pracovnímu úvazku a pomohou naplnit státní kasu.

Podle Jakuba Augusty z oddělení mediální komunikace MPSV by sousedské hlídání mělo fungovat od počátku roku 2024. „Pilotní projekt sousedského hlídání nyní finálně dojednává mimo jiné paní náměstkyně Zuzana Freitas (Piráti) s dalšími složkami MPSV,“ dodává Richterová. Pak by se měl dokument dostat do meziresortního připomínkového řízení.