Sankce za rabování. EU na výročí invaze zakáže vývoz toaletních mís do Ruska

ZÁKAZ TOALET

Sankce za rabování. EU na výročí invaze zakáže vývoz toaletních mís do Ruska
Snímek ruského tanku naloženého kořistí se objevil na začátku tohoto roku. Foto: Ministerstvo vnitra Ukrajiny
1
Svět
Sdílet:

O dalších protiruských sankcích vyjednávali ve středu velvyslanci EU v Bruselu. Na seznamu položek, které by neměly být exportovány do Ruska se objevily toaletní mísy, které byly zakázány už minulý rok v říjnu, informoval server EUobserver. Opatření má údajně působit v symbolické rovině. Toalety, pračky a další vybavení domácností rabovali ruští vojáci z domovů Ukrajinců v prvních dnech po začátku invaze. Evropská Unie sankcemi dává najevo nesouhlas s válkou na Ukrajině. Obchodníci se ale snaží protiruské sankce obejít. Využívají k tomu Turecko, Arménii a Kazachstán.

Při středečním vyjednávání velvyslanců EU v Bruselu se jednalo o dalších sankcích vůči Rusku. Mezi se objevily „bidety, záchodové mísy, splachovací nádržky a podobné sanitární výrobky“. Na začátku války ruští vojáci kradli z ukrajinských domácností jejich vybavení včetně toaletních mís.

Export toalet do Ruska byl Evropskou Unií zakázán již loni v říjnu a nyní má zákaz opět vstoupit v platnost k prvnímu výročí války a to 24. února. „Toalety se staly symbolem 24leté vlády ruského prezidenta Vladimira Putina, která nepřinesla pro ruské občany nic, co by zlepšilo jejich životy. Jedna z pěti ruských domácností stále nevlastní toaletu,“ uvedl Euobserver.

Není zřejmé, nakolik sankce na sanitární zařízení fungují. Spousta obchodníků porušuje zavedené protiruské sankce a snaží se je obejít. Mluvil o podle agentury Reuters tom například lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. "Zdá se být zcela jasné, že obchodníci nacházejí způsoby, jak legálně obchodovat se zbožím, řekněme s Tureckem, Kazachstánem nebo Arménií, z nichž pak jde dál do Ruska. Tyto země nedodržují sankční režim,“ řekl Kariňš novinářům v estonské metropoli Tallinnu. Premiér poukázal na růst evropského obchodu s Tureckem, Kazachstánem a Arménií, který je podle něj neúměrný tomu, jaký byl v minulosti.

„Jedním (řešením) je spolupracovat s těmito zeměmi, dostat je na palubu, aby také následovaly sankce. Druhým je hledat zákony v celé Evropě, abychom zajistili, že obcházení sankcí kriminalizujeme,“ dodal lotyšský premiér.

V minulosti agentura Reuters upozornila s odvoláním na vyšetřování, které vedla společně s britským think-tankem Royal United Services Institute na import mikročipů západní výroby i přes sankce do Ruska. Tyto komponenty používá ve střelách, kterými útočí na Ukrajinu. Čipy, které byly nalezeny v ruských zbraňových systémech, byly vyrobeny americkými společnostmi Intel, Advanced Micro Devices, Texas Instruments, Analog Devices a německou firmou Infineon Technologies.

Mluvčí Intelu agentuře řekl, že firma její zjištění nebere na lehkou váhu a záležitost prověřuje. Sdělil také, že jeho distributoři i zákazníci musejí dodržovat všechny vývozní požadavky i mezinárodní právo.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články