DOKUMENT: Babišovým cílem bylo získat dotaci, píše Šaroch v odvolání

KAUZA ČAPÍ HNÍZDO

DOKUMENT: Babišovým cílem bylo získat dotaci, píše Šaroch v odvolání
Farma Čapí hnízdo. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov
Sdílet:

Státní zástupce Jaroslav Šaroch dodal na konci dubna soudu podrobnosti ke svému odvolání v kauze Čapí hnízdo. V doplnění navrhuje, aby Vrchní soud v Praze, který o případu bude znovu rozhodovat, zprošťující rozsudek zrušil a vrátil celou věc Městskému soudu v Praze k opětovnému rozhodnutí. Ve středu to uvedl mluvčí Městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Šaroch v dokumentu argumentuje, že lze dokázat, že hlavním cílem expremiéra Andreje Babiše a jeho okolí bylo neoprávněně získat 50milionovou dotaci, na kterou jinak neměl nárok. Vyvrací i námitku obžalovaných, že si Babišovi příbuzní jen „chtěli vyzkoušet podnikání“.

„Po podrobném rozboru jednotlivých zjištění vyplývajících z provedeného dokazovaní lze dle státního zastupitelství shledat, že hlavním sledovaným cílem souboru všech kroků učiněných obžalovanými při vyvedení společnosti a změně její právní formy bylo získání dotace,“ zní hlavní věta.

Sdělení Městského státního zastupitelství v Praze ke kauze Čapí hnízdo

Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze zaslal dne 28. dubna 2023 k Vrchnímu soudu v Praze, prostřednictvím Městského soudu v Praze, doplnění odvolání ve věci mediálně označované jako “kauza Čapí hnízdo”.

S ohledem na skutečnost, že obžalovaným osobám bude odůvodnění odvolání doručeno až soudem, dovolím si veřejnosti jen ve stručnosti přiblížit základní oblasti, kterými se státní zástupce v odůvodnění odvolání zabýval.

Primárně se státní zástupce věnoval otázce sousedního a relevantního trhu. V otázce sousedního trhu státní zástupce akceptoval závěry vyslovené nalézacím soudem. Naopak stran relevantního trhu se se závěry soudu neztotožnil. Státní zástupce se v rámci podaného odvolání věnuje jednak otázce vymezení zeměpisného trhu, tak faktické konkurenci zejména restauračních služeb, neboť v době žádosti o dotaci byla restaurace FČH zamýšlena jako samostatná jednotka (i v dnešních dnech neslouží toliko pouze pro potřeby ubytovaných hostů, ale je přístupná i neubytovaným hostům, kteří jiné služby nevyužívají), což se stírá s identickou činností jiného restauračního zařízení spadajícího do koncernu. Státní zástupce má tedy za to, že se především obžalovaná v době podání žádosti o dotaci v krajním případě otázkou působení na společném trhu nezabývala, ačkoliv se zabývat měla, neboť si byla propojenosti podniků vědoma. Otázka propojenosti podniků byla pak soudem hodnocena jako prokázaná.

Dále se státní zástupce v rámci odůvodnění odvolání věnuje otázce, zda došlo ze strany obžalovaných k zneužití práva (obcházení zákona) tím, že byly uměle vytvořeny podmínky pro získání dotace, respektive, zda účelem konkrétního způsobu vyčlenění společnosti bylo získání dotace bez jiného ekonomického nebo závažného důvodu. Stran této části státní zástupce poukazuje na časovou chronologii a soudem nedostatečně zohledněné části výpovědi jednoho ze svědků. Na podporu svých závěrů státní zástupce poukazuje na doslovné znění více částí výpovědi svědka. Po podrobném rozboru jednotlivých zjištění vyplývajících z provedeného dokazovaní lze dle státního zastupitelství shledat, že hlavním sledovaným cílem souboru všech kroků učiněných obžalovanými při vyvedení společnosti a změně její právní formy bylo získání dotace. Zároveň státní zástupce rozporuje závěr, že konkrétní způsob vyvedení společnosti sledoval toliko záměr umožnit podnikání rodinným příslušníkům obžalovaného.

Byť by bylo možné přijmout obecný závěr, že si chtěli rodinní příslušníci vyzkoušet podnikání, pak konkrétní způsob vyvedení společnosti nenachází žádného odůvodnění v provedených důkazech. Vyjma získání dotace nebyl zjištěn jiný závažný důvod nebo ekonomický důvod, proč byla zvolena právní forma v podobě akciové společnosti s akciemi na majitele. Naopak tvrzení o důvodnosti takové operace nekorelují s prokázanými skutečnostmi, kdy jeden z údajných akcionářů akcie nikdy nevlastnil, respektive nedržel a akcionářská práva nevykonával, respektive o tento druh podnikání ani neměl zájem. Další údajní akcionáři z řad rodinných příslušníku, byť se například podíleli na výbavě interiéru, či se zabývali problematikou ohledně chovu koní, tak fakticky akcionářská práva též nevykonávali a v tomto směru nebyl zjištěn ani žádný důkaz jejich aktivity (například se nikdy nezúčastnili valné hromady). Naopak řada provedených důkazů a svědeckých výpovědí dokládá zvýšený zájem obžalovaného o udržení si faktické kontroly nad daným projektem, a to nikoliv pouze ve smyslu otcovské pomoci dětem, které chtějí podnikat, ale ve smyslu vlastního zájmu o realizaci svého nápadu. Státní zástupce též poukazuje na následné převody akcií.

Tvrzení o „vyzkoušení si podnikání“ naráží na skutečnost, že již v počátcích byla společnost zatížena několikasetmilionovým dluhem a projekt byl dle holdingu Agrofert rizikový, proto jej nechtěl realizovat v rámci své holdingové struktury. Též v popisu projektu bylo uvedeno, že v případně špatné finanční situace v prvotní fázi projektu, by finanční udržitelnost projektu zajistili akcionáři, kteří by navýšili základní kapitál společnosti. S ohledem na poměry akcionářů, by s největší pravděpodobností tito takové operace schopni reálně nebyli a, ostatně ve shodě s výpovědí jednoho ze svědků, by finanční potřeby společnosti řešil sám obžalovaný.

Státní zástupce též poukázal na okolnosti vývoje celého projektu FČH. Od původního záměru realizovat projekt pod společností Imoba, přes faktickou realizaci prostřednictvím akciové společnosti, po jeho převzetí společností Imoba téměř bezprostředně po uplynutí doby udržitelnosti.

V závěru se státní zástupce věnuje otázce faktického převodu vlastnického práva k části akcií. Minimálně stran akcií, které měly údajně patřit svědkovi A. Babišovi mladšímu, jde jednak o poznatek, že tím, že akcie fakticky nabyla jiná osoba, než co bylo tvrzeno společnosti ZZN Pelhřimov a.s., čímž tato společnost mohla být uvedena v omyl, tak o skutečnost znejišťující závěr o vyvedení společnosti z důvodu vzniku rodinné firmy.

Závěrečným návrhem je, aby soud odvolací pro uvedené nedostatky zprošťující rozsudek soudu nalézacího zrušil a věc mu vrátil k novému rozhodnutí.

Šéfa hnutí ANO a jeho spolupracovnici Janu Nagyovou obžaloby v lednu zprostil soudce Jan Šott. Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Babiš s Nagyovou už od počátku vinu odmítají.

Případ se teď po Šarochově odvolání přesouvá k Vrchnímu soudu v Praze.

Sdílet:

Hlavní zprávy

domov
×

Podobné články