Máte nízké daně? A mohl bych je vidět?

KOMENTÁŘ

Máte nízké daně? A mohl bych je vidět?
Poněkud mi připomínají jeden „mem“, píše Marian Kechlibar: obrázek pobíhající na internetu a vystihující tento způsob myšlení. Je na něm žlutý pejsek sedící na stoličce, všude kolem něj šlehají do stropu plameny, a on říká: „This is fine!“ Foto: Imgur
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Skoro se stydím přiznat, že jsem byl kdysi voličem ODS. Leč proběhlo to přesně tím samým způsobem jako kdysi u Churchilla: Neopustil jsem stranu, strana opustila mě. Dnes je těžko uvěřit, že ODS kdysi zakládal Václav Klaus a že její původní ideovou linií byl štíhlý stát po thatcherovském vzoru. Vláda vedená ODS zvyšuje byrokracii, zavádí gumové trestné činy na pokyn tajných služeb, rekordně zadlužuje stát a na důležitá místa dosazuje progresivní kádry, které se starají o maximální inkluzi queer témat do vzdělávání.

Český národ je celkem politicky konzervativní, ale od ODS a jejích koaličních partnerů dostává v rámci praktického „středopravého“ vládnutí naděleno zhruba to, co by mu mohla nadělit lehce pravicovější varianta Strany zelených: více papírů, více regulace, více národních parků (o které např. na Křivoklátsku intenzivně nestojí), více trestných činů, více poplatků a více povinností. Výměnou za to – méně osobní svobody. Přerod bude definitivně dokonán v momentě, kdy se na pravidelném kongresu strany začnou delegátům rozdávat jmenovky s preferovanými zájmeny. Půjde-li to takto dál, cca do roku 2030 se toho dočkáme.

 

Poslední epizoda z Partie Terezie Tománkové, kde se předseda ODS Fiala pohrdavě vyjádřil k myšlence, že je u nás komplikované podnikatelské prostředí, je dobrým důkazem toho, jak „mimo“ se dřívější strana podnikatelů a živnostníků posunula pod vedením lidí, kteří znají soukromý sektor jen ze slovníku. Den daňové svobody nastává zhruba v půlce června, což není nijak skvělé datum, a k tomu bychom měli férově připočítat i různé poplatky, které nejsou formálně daňového charakteru, ale jež se postupně také zvyšují. Do toho patří i pokuty za absurdity, které jsou rovněž příjmem státního rozpočtu – víte například, že i běžná „kancelářská krysa“ musí mít školení BOZP a že za zanedbání této povinnosti vyměřují inspektoráty práce tresty? To je přesně ten druh zátěže, který by skutečně pro-tržní vláda okamžitě osekala, například omezením pouze na vyjmenovaná nebezpečná zaměstnání typu dřevorubců a strojníků. Jenže to by se pak nedaly tak snadno vybírat ty sladké pokuty, že.

Rovněž Fialova myšlenka, že máme celkem nízké daně, je tragicky omezená ve svém dohledu. Ano, v Evropě jsou i státy, kde je daňová zátěž vyšší. Jenže takový výrok zazdívá hned dva důležité rozměry věci. Jednak je tíha daňového břemene úměrná nejenom procentu ze mzdy, ale i tomu, co si poplatník může koupit z toho, co mu po odvedení daní zbyde – a to je přesně ten rozměr, který se skrze inflaci posledních let razantně zhoršil. Jednak je celá Evropa hospodářsky nejproblémovějším regionem vyspělého světa, nejvíc zaneseným byrokracií, nejméně rostoucím, nejvíce odměňujícím nicnedělání a nejvíce trestajícím snahu vybudovat prosperitu. Jistě, pokud nám stačí trvalá stagnace ve jménu zeleného údělu, kterou budeme sdílet s dalšími polomrtvými kdysi-šampiony světové ekonomiky, můžeme táhnout s průměrem EU na věčné časy a nikdy jinak. Ale pokud by cílem vlády bylo opravdu zlepšit životní standard Čechů, musela by se snažit o to, abychom v EU byli z hlediska ekonomické svobody na špičce, nejen v průměru nebo lepším průměru. Jenom tak bychom měli šanci se opravdu posouvat dopředu. A nemáme na to přitom nekonečně mnoho času. Už jenom ta zhoršující se demografie nás bude naopak táhnout ke dnu.

Současná ODS by potřebovala nejen prohrát volby, ale i vyletět ze sněmovny, stejně jako ČSSD nebo svého času KDU-ČSL. Kdyby přišli i o ten poslední poslanecký pašalík, museli by se pak nutně zamyslet nad tím, zda se vrátí ke svým pravicovým kořenům, které jim svého času vynášely 25–30 procent hlasů, nebo zda tedy prostě chtějí zaniknout a uvolnit místo na pravé části spektra zcela jiným subjektům, které to budou myslet vážně. Zatím je vidět, že se nad tím v ODS zamýšlet nehodlají. Poněkud mi tím připomínají jeden „mem“, obrázek pobíhající na internetu a vystihující tento způsob myšlení. Je na něm žlutý pejsek sedící na stoličce, všude kolem něj šlehají do stropu plameny, a on říká: „This is fine!“

×

Podobné články