Koho poslat na Ukrajinu. Neshody mezi Brity a Francouzi. Na mírové sbory a vyzbrojení Kyjeva nejsou ani peníze

Neshody mezi evropskými zeměmi ohledně vyslání západních vojáků na Ukrajinu jsou jen viditelnou tváří mnohem trpkých jednání o „militarizaci“ této země. Píše o tom tento týden francouzský deník Le Monde s odkazem na diplomatické zdroje. Evropané se nemohou prakticky dohodnout na ničem.

Téměř dva měsíce poté, co Donald Trump oficiálně zahájil mírová jednání mezi Ruskem a Spojenými státy o osudu Ukrajiny, série summitů a setkání na všech úrovních mezi západními spojenci Kyjeva stále více připomíná dlouhou chodbu bez konce. Hlavní příčina této paralýzy je známá: naprostý nedostatek transparentnosti rozhovorů mezi Moskvou a Washingtonem, z nichž Evropa zůstává vyloučena, píše deník.

Le Monde připomíná, že rozhovory o míru jsou samy o sobě širší, než se zdá, protože Rusko požaduje revizi celé bezpečnostní architektury evropského kontinentu. Na straně spojenců však existuje mnoho dalších blokujících faktorů, které riskují, že všechny podporovatele Kyjeva zavedou do nebezpečného cvičení „fiktivní diplomacie.“

Příkladem toho jsou značné spory v otázce vyslání vojáků na Ukrajinu po příměří. Navzdory přání Paříže a Londýna spojit své síly, Le Monde píše, že generální štáby obou zemí se přou o základní řešení. Francouzi preferují vyslání pozemních jednotek a to mimo jiné z toho důvodu, že od roku 2022 už mají své vojáky, asi tisícovku, v Rumunsku a už mají vytvořenou logistickou podporu. Navíc také počítají s Rumunskem jako bojištěm s Rusy a na zdejší válku se připravují. Naopak Britové preferují ochranu vzdušného a námořního prostoru Ukrajiny a účast pozemních vojsk spíše odmítají nedostatečnými počty svých vojáků a politickými riziky. Tyto rozdíly v prioritách brání vytvoření jednotného plánu pro bezpečnostní záruky, které by měly být po příměří Ukrajině Evropany dány. Do toho ale kardinálním problémem zůstává skutečnost, že Spojené státy odmítají při své neúčasti poskytovat případnému vojenskému kontingentu západních zemí na Ukrajině záruky pomoci v případě napadení.

Ale to není vše. Francouzské odhady tvrdí, že nasazení kontingentu by EU mělo stát minimálně 2 až 3 miliardy eur. Tyto peníze ale nejsou.

Dalším pouze spektakulárním krokem se podle Le Monde stává představa šéfky EK Ursuly von der Leyenové o evropské militarizaci Ukrajiny, kdy hovořila o přebudování Ukrajiny v jakéhosi militarizovaného dikobraza. „Musíme udělat Ukrajinu dostatečně silnou, aby byla nestravitelná pro potenciální vetřelce,“ řekla před měsícem Leyenová a plán označila právě za ocelovou „strategii dikobraza.“ Tím má na mysli vybudovat členskými zeměmi EU ukrajinské ozbrojené síly a tamní obranný průmysl, aby byla země dostatečně odstrašující pro Rusko.

Diskuze nad tím probíhají už měsíc, ale mezi členskými zeměmi v tom nepanuje žádná shoda a to zase i ohledně toho, jak by tento proces probíhal a kde se na vyzbrojení Ukrajiny vezmu finance. Podle deníku Le Monde se dosažení dohody nyní odkládá nejméně do léta, ale možná až do podzimu.