V koalici se obrací vítr. Zvyšovat platy na věčný dluh nejde, začíná se ozývat

Ve vládní koalici roste napětí ohledně navyšování platů ve státní sféře. Z jejích řad se totiž stále častěji ozývají hlasy prosazující šetření v již tak ztrátovém rozpočtu. Plánované zvýšení z dílny ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by znamenalo zvýšení platového základu buď o sedm, nebo deset procent, což by do konce roku představovalo náklady ve výši 4,57 miliardy korun, respektive 6,53 miliardy korun. Ministerstvo financí ale upozorňuje, že pouhé zalepení na dluh dělat nelze. A přidávají se k němu další.

„Je to poměrně jednoznačné – ti, kdo prosazuji zvýšení platů ve státní sféře, by měli zároveň určit zdroj finančních prostředků na toto navýšení. Pokud by jím měl byt vyšší dluh, je to pro TOP 09 nepřijatelné, sdělila redakci předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Není v tom sama. Ministerstvo financí ve svých připomínkách k návrhu novely zákona uvedlo, že rozpočtová rezerva vlády je vyčerpána a z podkladů není jasné, z čeho by se navýšení mělo financovat. „Ministerstvo financí s předloženými variantami valorizace základní stupnice platových tarifů pro zaměstnance v pracovním a služebním poměru o sedm procent a deset procent zásadně nesouhlasí. Důvodem je skutečnost, že v materiálu není uveden zdroj financování tohoto navýšení platových tarifů. Upozorňujeme, že v současné době je stav vládní rozpočtové rezervy v podstatě vyčerpán,“ uvedl úřad.

Posun nastal také u Pirátů. Jejich šéf Ivan Bartoš má stále za to, že veřejný sektor je dlouhodobě nekonkurenceschopný a jeho odborníky je třeba adekvátně odměňovat. Současně ale už strana uznává, že pouhé nesystémové pokrytí problém neřeší.

„Současný návrh MPSV vnímáme jako nekoncepční, nezahrnuje všechny pracovníky ve státní správě, pouze plošně zvyšuje části z nich základní tabulkový výměr, zcela opomíjí další prioritní oblasti celého systému zaměstnávání, jako jsou sociální služby nebo školství a vzdělávání, a navíc chybí dopadová studie na státní rozpočet. Kvůli tomu ani není jasné, jak se ke zvýšení platů budou nuceni některé resorty či organizace postavit,“ napsal Bartoš.

Takřka už jediní zastánci tak zůstávají mezi lidovci, jejich šéf Marian Jurečka ostatně navýšení zaštiťuje. „Navrhuje navýšení platů jen u vybraných skupin státních zaměstnanců, zejména u těch nízkopříjmových, právě s ohledem na rozpočtové možnosti státu. Vzhledem k finanční situaci této skupiny zaměstnanců je nezbytné prostředky na navýšení platů poskytnout,“ sdělil za stranu také ekonomický expert KDU-ČSL a poslanec Michael Kohajda.

Čtvrt bilionu na platy

Odboráři, kteří jsou od 24. července ve stávkové pohotovosti, považují navýšení tarifů o deset procent za přijatelné. Podmínkou je ale dostatečné navýšení rozpočtových prostředků. „S navrhovaným navýšením platových tarifů je bezpodmínečně nutné spojit také tomu odpovídající navýšení rozpočtových prostředků na platy tak, aby zaměstnavatelé a služební úřady mohli zvýšení platových tarifů pokrýt,“ uvedlo ministerstvo vnitra. Podobně se vyjádřily i další resorty, včetně ministerstva kultury a ministerstva školství.

pPremiér Petr Fiala má jednat s odboráři 21. srpna, kdy by mělo padnout rozhodnutí o případném navýšení platů. Zatímco část zaměstnanců veřejného sektoru by měla dostat přidáno od září, ostatní by si podle ministra práce Mariana Jurečky měli polepšit až od ledna příštího roku.

Konečný výsledek jednání zůstává nejasný, avšak tlak na vládu a ministerstva ohledně zvýšení platů ve státní sféře sílí. Kritici vládního rozhazování ale upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet.

Kritika přidávání na platech zaměstnanců států je slyšet i kvůli tomu, že navzdory obrovským nákladům na platy stát stále nabírá nové zaměstnance. Podle čísel z posledního státního závěrečného účtu vzrostl loni počet státních zaměstnanců téměř o sedm tisíc. Za poslední tři roky jde celkově o dvacetitisícový nárůst; znamená to, že aktuálně pracuje pro stát 484 tisíc lidí. Ti všichni jsou placeni přímo ze státního rozpočtu a loni šlo na jejich platy dohromady 258 miliard korun. To je částka, která se rovná téměř dvanácti procentům všech rozpočtových výdajů a 3,5 procenta HDP.

S podrobnými čísly o struktuře lidí pracujících pro stát přišel nedávno think-tank IDEA působící při Národohospodářském ústavu Akademie věd. Zcela nejvíc lidí pracuje v regionálním školství. To spadá pod příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem jsou většinou obce nebo kraje, a stát poskytuje prostředky na platy prostřednictvím krajů. Těchto lidí je zhruba 270 tisíc.

Na vládu je „spoleh“

Vládní plány mají očekávaně kritiky na straně opozice. Poslankyně ANO Monika Oborná na sociálních sítích kritizovala vládu za nedodržení slibu zvýšení platů. „Ministr Marian Jurečka sliboval, že v září dojde ke zvýšení platů v části veřejného sektoru. Nyní se ukázalo, že vodil veřejnost i odbory za nos. Rozpočet je vyčerpán, vzkázal mu ministr Zbyněk Stanjura. Pokud je na vládu v něčem spoleh, pak je to v porušování vlastních slibů,“ uvedla Oborná.

Podle exministryně financí Aleny Schillerové nejsou peníze na platy mimo jiné proto, že Zbyněk Stanjura věnoval 13 miliard korun zahraničním obchodním řetězcům. „Dokládají to čísla ČSÚ. Od prosince 2023 vzrostla cena potravin o 0,2 procenta. Snížení DPH o kosmetické 3 p.b. tak vedlo k jedinému: Vyšším maržím řetězců,“ tvrdí Schillerová.

Ekonomický expert TOP 09 Miloš Nový ale dodává, že ekonomika si nemůže dovolit navrhované zvýšení platů. „Na navyšování platů tak, jak navrhuje MPSV, tato ekonomika reálně nemá. Ekonomický růst je zatím bohužel příliš malý, navíc na zádech máme více jak tři bilionový batoh dluhů. To, co je k diskusi, je selektivní pomoc těm, na které pokles reálných mezd způsobený inflací dopadl nejvíce. Pouze ovšem za předpokladu, že omezený nárůst platů například školníků, kuchařek a dalších zaměstnanců ve veřejných službách bude správně doprovázen poklesem počtu zaměstnanců státu v jiných oblastech veřejného sektoru,“ uvedl Nový.

Ekonom Lukáš Kovanda soudí, že v zájmu další konsolidace veřejných financí by ministerstvo financí mělo co možná nejrazantněji odolávat požadavku jednotlivých resortů na růst platů a dalších výdajů. „V tomto kontextu by zřejmě bylo šťastnější, pokud by se debata vedla už nyní přes léto transparentněji, jak tomu bývalo dříve,“ soudí s dodatkem, že přípravy rozpočtu a jednání o přesunech financí probíhají v poslední době v „černé skříňce“.