Soudní dvůr EU uložil Česku pokutu kvůli směrnici. Jde to za Babišovou vládou, reagoval Blažek

Česko musí zaplatit Evropské komisi (EK) pokutu 2,3 milionu eur (57,6 milionu Kč) za nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Ten v tiskovém oznámení sdělil, že v souvislosti s touto směrnicí potrestal také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko. Žalobu proti Česku podala EK v březnu 2023. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se jeho vláda snažila zrychlit přijímání evropské legislativy a vedlo se jí v tom. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že pokuta jde za předchozí vládou.

Za pokutu 57,6 milionu, kterou Česku uložil Soudní dvůr EU kvůli nesplnění závazků týkajících se směrnice o ochraně oznamovatelů, může předchozí vláda. Na síti X to uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Lhůta stanovená Evropskou unií uplynula v měsíci, kdy byla jmenována nynější vláda Petra Fialy (ODS), která pak zákon přednostně připravila a prosadila, napsal Blažek. Místopředsedkyně předchozího kabinetu Andreje Babiše Alena Schillerová (oba ANO) na kritiku reagovala tak, že každý by měl začít od sebe.

Lhůta pro začlenění ochrany oznamovatelů do právních řádů členských států uplynula v prosinci 2021. Žalobu proti Česku podala Evropská komise v březnu 2023. V té době Česko nemělo směrnici zavedenou ve svém právu, poslanci o ní stále debatovali. Zákon o ochraně oznamovatelů nabyl účinnosti od 1. srpna 2023 nejprve pro velké firmy, později se jeho účinnost rozšířila na firmy s více než 50 zaměstnanci. „Zůstávám s úžasem nad tím, že vláda vládne 3,5 roku a může za to předchozí vláda. Podíváme se na to, určitě se pak vyjádříme, ale myslím, že má každý začít od sebe. Oni jsou tady 3,5 roku…,“ řekla k Blažkově kritice Schillerová.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka uvedl, že úřad pod Blažkovým vedením zřídil ke dni uplynutí transpoziční lhůty jako jediný v EU vnější systém pro oznamování protiprávních jednání již jen na základě tzv. přímého účinku směrnice. Vydal také metodiku pro veřejnoprávní subjekty a pořádal k problematice školení i konference. „S ohledem na relativní složitost tématu a délku legislativního procesu byly následně transpoziční zákony přijaty v době co nejkratší, kdy to bylo možné,“ zdůraznil.

Doplnil, že zástupci České republiky uváděli tyto i další okolnosti v řízení před Soudním dvorem EU. Evropská komise navrhovala uložit Česku pokutu ve výši 2,9 milionu eur, soud tedy zvolil sankci o 0,7 milionu eur (17,6 milionu korun) nižší. Proti rozsudku se nelze odvolat.

Oznamovatelé protiprávního jednání jsou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Norma se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100 000 korun.