Stát vyslyšel policejního prezidenta. Ve hře jsou vyšší platy pro 40 tisíc policistů

Ministerstvo vnitra začalo připravovat změnu platového ohodnocení policistů. Resort deníku Echo24 sdělil, že hlavním smyslem chystaných změn je odměňovat pracovníky tak, aby se jim služba u policie vyplatila. Podle něj by nový systém platového ohodnocení měl být hotový letos. Stát tak podle všeho hodlá vyhovět nedávnému požadavku policejního prezidenta Martina Vondráška, který chce kvůli konkurenceschopnosti navýšit platy až na 140 procent průměrné mzdy. Kde se situace určitě měnit nebude, jsou výsluhy. Ty ministerstvo sesekat odmítá.

„Aby byla policie konkurenceschopná na trhu práce, musíme nastavit takové platové podmínky, které zaručí, že se vyplatí nadále u policie pracovat. Policisté riskují své zdraví a životy. V letošním roce tak chceme nastavit systém jejich platového ohodnocení. Zaměříme se na to, aby ve sboru zůstávali a aby viděli, že si jejich práce a zkušeností vážíme,“ uvedla na dotazy redakce mluvčí Hana Malá.

Více konkrétní být nechtěla. „Ministerstvo v současné době pracuje na návrzích systému platového ohodnocení, do jejich schválení nebudeme konkrétní kroky blíže specifikovat,“ odmítla Malá otázky na konkrétní plány resortu.

Vloni brali policisté průměrný plat 51 969 korun, občanští zaměstnanci sboru pak 31 083 korun. Vondrášek chtěl, aby první dostávali 140 procent průměrně mzdy a druzí alespoň 90 procent. Průměrná mzda v roce 2023 vystoupala na 40 324 korun. Kdyby se tak mzdy skutečně navýšily podle Vondráška, stouply by policistům platy v průměru na 56 454 korun a v civilu alespoň na 36 292 korun. Každý by tak dostal přidáno asi 4 až 5 tisíc.

Na výsluhy se nesáhne

Další navyšování ve státní sféře není nicméně v době snah o šetření zrovna nejlepším krokem. Ekonomové před ním obecně varují a naopak volají po redukci počtu policistů nebo omezení výsluh. V současné době totiž mají policisté nebo třeba hasiči a další příslušníci, kteří vykonávali službu alespoň 15 let, po odchodu ze služby nárok na výsluhový příspěvek, který činí 20 procent měsíčního příjmu. S každým dalším rokem ve službě navíc příspěvek narůstá.

„Silně bych apelovala na to, aby se udělala základní revize takzvaného výslužného, protože jde o něco, co, možná skrytě, zatěžuje státní rozpočet,“ řekla deníku hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Jenže to stát odmítá. „Co se týče výsluhových příspěvků, stále platí, jak jsme již několikrát deklarovali, že výsluhy se měnit nebudou,“ uvedla za ministerstvo Malá.

Stát dělá všechno opačně

Státní kase by tak mohla ulevit alespoň redukce počtu policistů, což je ostatně jeden z návrhů Národní ekonomické rady vlády.

I tady ale stát zřejmě hodlá postupovat opačně. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod nějž policie spadá, nedávno vysvětloval, že se policie dostává do období, kdy silným ročníkům policistů už náležejí výsluhy a od sboru odcházejí. Je podle něj tak třeba soustředit se zejména na nábory.

Aktuálně je policistů necelých 40 tisíc, nejméně od roku 2015. Česká republika ale pořád v mezinárodním srovnání připomíná spíše high-policing země typu jihu, než státy středu a severu Evropy.

Podle dat Eurostatu z let 2018 a 2020 patří tuzemsko k zemím, kde je podíl policistů na 100 tisíc obyvatel vyšší než průměr EU. Ve srovnání figuruje s 376 policisty na 100 tisíc Čechů na 11. příčce. V osmi členských státech EU to bylo více než 400 osob. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na Kypru (557), v Řecku (509), Chorvatsku (499), na Maltě (458) a v Portugalsku (445). Průměr činil 334 policistů na 100 tisíc osob.

Změny mají probíhat jinde. Zákon neprošel změnou téměř 20 let a podle ministra Víta Rakušana je „zastaralý a obsahuje věci, které nejsou zcela funkční a musejí se upravit“.

„Mezi ně patří třeba to, že není provázaný s ostatními právními předpisy, konkrétně např. správním řádem. Kvůli tomu jsou problémy v oblasti řízení ve věcech služebního poměru, například u běhu a počítání správních lhůt, úhrady nákladů řízení, opravných prostředků atd. Na všechny tyhle rozdíly v aplikační praxi musíme reagovat a praxi u bezpečnostních sborů sjednotit,“ dodal Rakušan.