Posuzování invalidity funguje dobře, pochvalují si MPSV a ČSSZ. Ponižující proces, říká matka
POSUZOVÁNÍ INVALIDITY
Praxe potvrzuje, že přítomnost posuzované osoby není až na ojedinělé výjimky nutná, navíc se tak zrychluje celý proces. Pro Echo24 to řekli zástupci jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak ministerstva práce a sociálních věcí. Redakce tento týden přinesla několik svědectví, která ukazují, že dochází ke snížení stupně invalidity či příspěvku na péči, aniž by došlo ke zlepšení zdravotního stavu.
Deník Echo24 tento týden přinesl rozhovor, v němž dlouholetý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt poukazoval na problematické chování úřadů, které mu oznámily, že se jeho zdravotní stav zlepšil, aniž by to byla pravda.
„Vše běželo v klidu až do loňského podzimu, kdy jsem dostal opět poštou k vyplnění dotazník, jaký je můj aktuální zdravotní stav. Považoval jsem to za nějakou předepsanou, povinnou záležitost. Ke konci prosince mi však přišlo vyrozumění, že zahajují přezkoumání mého stavu, bez dalšího zdůvodnění. A hned v lednu mi sdělili, že se můj zdravotní stav o tolik výrazně zlepšil, že mi zkrátka uznaný stupeň invalidity sníží,“ dodal Forejt s tím, že zažíval bezmoc a šok z chování úřadů.
V souvislosti s příspěvky na péči vznikla dokonce petice na základě dopisu zaslaném ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Jeho autorkou je matka dítěte s poruchou autistického spektra. „Já jako pečující osoba vnímám celý proces kolem neustálého dokazování, že dítě se neuzdravilo a je na tom stejně ba hůře za velmi ponižující a stresující. Celkově za špatně uchopený,“ stojí v dopise. Deník Echo24 opakovaně oslovil ministra Jurečku s žádostí o komentář, bez odpovědi.
Rozhovor: Bezmoc a šok, kritizuje Forejt úřady. „Doufám, že mě příště neshledají mrtvým“
Oslovené úřady nicméně v procesu posuzování zdravotního stavu nevidí žádný problém. „Zásadním důvodem pro posouzení zdravotního stavu v přítomnosti posuzované osoby je požadavek ze strany posudkového lékaře, který na základě dostupných lékařských nálezů vyhodnotí přítomnost posuzované osoby jako důvodnou, například v případě nesrovnalostí v doložených podkladech a potřebě provedení vlastního vyšetření,“ uvedla pro Echo24 mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.
„V ostatních případech není přítomnost posuzované osoby nutná, posouzení zdravotního stavu vychází primárně z doložených lékařských nálezů a výsledků funkčních vyšetření, na základě kterých je možné vyhodnotit, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zatímco za přítomnosti posuzované osoby bez možnosti provedení dalších vyšetření lze zhodnotit spíše aktuální zdravotní stav,“ dodala mluvčí. Totožné vyjádření (slovo od slova) zaslal redakci i mluvčí MPSV Jakub Augusta.
Metodický pokyn ČSSZ nicméně hovoří jinak. Sice platí, že přítomnost posuzovaného při posuzování není povinná, stejně tak tam ale stojí, že „jednání na oddělení Lékařské posudkové služby se provede v přítomnosti posuzovaného v případech, kdy to posuzovaný vyžaduje, nebo pokud je jeho přítomnost nezbytná z důvodu nutnosti provést vlastní vyšetření.“ Podle svědectví, které má Echo24 k dispozici, často žádostem o přítomnost o vyšetření vyhověno není.
Podle Drmolové praxe potvrzuje, že „přítomnost posuzované osoby není až na ojedinělé výjimky nutná, zásadní jsou lékařské nálezy a výsledky funkčních vyšetření“. „Přínosem je také rychlejší proces posuzování zdravotního stavu a minimalizace zátěže posuzovaných osob i osob o ně pečujících, které by musely řešit mnohdy složitou přepravu na úřad za účelem posouzení,“ dodala.
Změny proběhly, ale…
Mluvčí MPSV Augusta redakci sdělil, že efektivita lékařské posudkové služby byl léta neřešený problém. „Proto už loni MPSV předložilo novelu zákona na posílení a zrychlení práce posudkových lékařů. Po zapojení odborných nelékařských zdravotnických pracovníků do oblasti posuzování zdravotního stavu, tedy opatření, které vedlo od 1. ledna 2023 k personální stabilizaci lékařské posudkové služby, proběhla od 1. ledna 2024 reorganizace 77 okresních správ sociálního zabezpečení (OSSZ) na 5 územních správ sociálního zabezpečení,“ uvedl Augusta.Současně byl zřízen Institut posuzování zdravotního stavu, pod který byla začleněna dosavadní agenda lékařské posudkové služby ČSSZ a OSSZ. MPSV také připravilo návrh zákona, jehož cílem je systémové sjednocení všech sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem pod hlavičku ČSSZ. Namísto Úřadu práce ČR by tak nově o příspěvku na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením rozhodovaly územní správy sociálního zabezpečení.
„Návrh přináší i řadu opatření směřujících ke zrychlení a zefektivnění správního řízení v návaznosti na digitalizaci. Vyřizování těchto dávek tak bude pro osoby se zdravotním postižením i jejich rodiny co nejjednodušší. Praxe posuzování bez osobní přítomnosti posuzovaných výrazně zrychluje celý proces. V případě, že dojde k nesouhlasu s výsledným posudkem, je možné využití opravných prostředků,“ dodal Augusta.
Nepřehlédněte: VIDEO: Úsporu 1 % HDP za rok jsme neslibovali, říká Stanjura. Fiala však o tom mluvil explicitně
Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy probíhá posudkové řízení především u invalidního důchodu zcela anonymně mimo klienta, pouze na základě předložené lékařské zprávy ošetřujícího lékaře, případně dalších ambulantních specialistů, pokud se jedná o nemoc, která vyžaduje dlouhodobé ambulantní léčení.
„To znamená, že posudkový lékař – dělají to dokonce i vyškolené zdravotní sestry – přečte papíry, klienta vůbec nevidí, neznají jeho prostředí a ani nevědí, co může zhruba dělat. Velmi častá je navíc kombinace několika zdravotních postižení, lidé jsou třeba tělesně postižení a nevidomí. Taková kombinace vylučuje člověka z jakýchkoliv pracovních aktivit,“ uvedl Krása.
„Oni tyto věci vůbec nemají k dispozici, nevědí a rozhodují jenom administrativně. Dokonce mimo klienta, takže on třeba po přiznání invalidního důchodu ani nevidí, že se ho úřad najednou rozhodl znovu posoudit. Najedou zjistí, že byl posouzen a byl mu snížen či odebrán důchod. Nevím o případu, kdy by došlo ke zvýšení invalidního důchodu, vždy je to snížení,“ dodal.
