Macron chce válčit na Ukrajině, ale Francie se řítí do velkého finančního průšvihu

V posledních týdnech se výrazně stupňují ambice francouzského prezidenta Emmanuela Macrona hrát vůdčí roli v Evropě, když mimo jiné nevylučuje vojenskou intervenci na Ukrajině. Nicméně zpráva z tohoto týdne, že deficit dosáhl v roce 2023 5,5 procenta HDP, což je výrazně více, než byl vládní cíl 4,9 procenta, a také v rozporu s pravidly EU, vyvolala šokové vlny napříč francouzským establishmentem, píše server Politico. Německý deník Handelsblatt uvádí, že pokud Macron urychleně nedostane výdaje pod kontrolu, Francie se stane pro Evropu rizikem.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire už nedávno naznačil, že prognóza schodku ve výši 4,9 procenta pro rok 2023 nebude naplněna. Statistický úřad INSEE ale v úterý polil Francouze, ale nejen je, ještě studenější sprchou, když oznámil, že deficit byl loni "výrazně" vyšší, neuvěřitelných 5,5 procenta. V EU tuto hodnotu překračuje pouze Itálie. Veřejný dluh potom dosáhl 110.6 procenta HDP.

En 2023, le déficit public s’élève à 5,5 % du PIB, la dette publique à 110,6 % du PIBhttps://t.co/KzGajaT52a

— Insee (@InseeFr) March 26, 2024

Francouzský premiér Gabriel Attal si nechal den oddych a ve středu nasadil odvážnou tvář. Slíbil, že Francie nemine svůj cíl snížit do roku 2027 deficit pod 3 procenta v souladu s kritérii EU. To ale nyní vypadá až moc optimisticky, když předloni činil deficit 4,8 % a v roce 2021 dokonce 6,6 % HDP.

Prezident Emmanuel Macron a jeho ministr financí každopádně již nemohou svůj dluhový problém odsouvat a musí urychleně dostat výdaje pod kontrolu, a to i v případě nepopulárních rozhodnutí. Jinak se Francie stane pro Evropu rizikem.

Paříž příliš dlouho nenásledovala svá vznešená slova o restrukturalizaci rozpočtu činy. Nyní se past zavírá i proto, že francouzská ekonomika neroste tak silně, jak předpokládaly velmi optimistické vládní prognózy.

Náklady státu v novém prostředí úrokových sazeb výrazně vzrostly a hora dluhů, která nyní činí téměř 3,2 bilionu eur, je pro Francii stále dražší. Ratingové agentury se již brzy nenechají odradit a sníží bonitu druhé největší ekonomiky EU, prognózuje Handelsblatt. To opět zvýší úrokové náklady.

5,5 procenta, to je tvrdá fiskální realita, která by mohla zvrátit Macronovy aspirace na vůdce Evropy v době války. Vzhledem k tomu, že Francie je již pohřbena pod nejvyšším poměrem daní k HDP v Evropě spolu s vysokými úrokovými sazbami, není snadné vyřešit Macronův nejnovější problém. Vláda zvažuje škrty v sociálních dávkách a rozpočtech pro místní samosprávy, což je ve Francii politicky vznětlivý krok, národ, který svůj štědrý sociální polštář považuje za posvátný, poznamenává Politico. A to v době, kdy Macronovo vládní hnutí daleko zaostává v preferencích za pravicovým Národním sdružením Marine Le Penové, které nyní podporuje okolo 30 procent Francouzů.

"Vyzývám ke společnému budíčku a snížit veřejné výdaje," řekl ministr Le Maire po oznámení nedobré zprávy. "Musíme se rozhodně vzdát všech výdajů, které nepřinášejí očekávané výsledky," prohlásil.

Francouzský analytický server L'Atlantico v debatě ekonomů nad návrhy premiéra Gabriela Attala a ministra Bruna Le Mairea ohledně ozdravení veřejných financí nazval zamýšlená vládní řešení "sado-technokratismem."

Macronův případný úspěch v uchopení pozice evropského lídra bude také záviset na jeho schopnosti následovat slova činy a na tom, jak Německo přiblíží francouzským myšlenkám na silnější a suverénnější Evropu. Potřebuje velké peníze na nákup zbraní pro Ukrajinu a fiskální disciplínu, aby si udržel důvěru Německa.

„Když se Macron v roce 2017 dostal k moci, zavázal se, že bude velkým reformátorem, dostane veřejné finance pod kontrolu a vybuduje důvěru s Německem,“ řekl Mujtaba Rahman, šéf Europe for Eurasia Group. "Celý tento obraz je nyní zpochybněn," dodal.

Nová francouzská fiskální realita právě podkope Macronův tlak na další společné půjčky na financování evropských obranných projektů. "Přispívá to ke strachu, že se Macron snaží socializovat francouzské domácí problémy, když mluví o společném (evropském) dluhu, že chce sáhnout do německých kapes, aby utřídil svůj ekonomický chaos," řekl Rahman.

Sama Francie přislíbila letos Ukrajině vojenskou pomoc ve výši až 3 miliard eur v rámci bezpečnostní dohody, kterou Paříž a Kyjev podepsaly v návaznosti na závazky přijaté na loňském summitu NATO. Ale ty peníze ještě musí Francie někde najít.