„Čtyři bloky v Dukovanech jsou chiméra,“ míní bývalý šéf ČEZ

JAROSLAV MÍL O ENERGETICE

„Čtyři bloky v Dukovanech jsou chiméra,“ míní bývalý šéf ČEZ
Bývalý generální ředitel ČEZ, posléze vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a celoživotního energetik Jaroslav Míl. Foto: Michal Čížek
2
Týdeník
Daniel Kaiser
Sdílet:

Minulý týden premiér Petr Fiala rozčeřil energetické vody výrokem, že pod minoritním akcionářem ČEZ si nemáme představovat drobného střádala, ale „často velké bohaté podnikatele se stamilionovými majetky“. Minoritní akcionáři ČEZ, kterých je jen v České republice na 160 tisíc, překážejí vládě v plánování výstavby jaderných elektráren a vláda zas překáží jejich zisku například daní z neočekávaně vysokých zisků, tzv. windfall tax. Otázka je, jaké cíle má ČEZ, ze dvou třetin státní firma, sledovat. Expanzi jaderné energetiky, expanzi tzv. obnovitelných zdrojů OZE – nebo třeba plynových elektráren?

Anebo, když to uchopíme z opačného konce, co nejvyšší zisk a každoroční vysoké odvody do státního rozpočtu? To jsou otázky pro bývalého generálního ředitele ČEZ, posléze vládního zmocněnce pro jadernou energetiku a celoživotního energetika Jaroslava Míla.

Je citovaná premiérova věta věcně správná?

Já bych řekl, že je hlavně zbytečná. Pravdu má premiér v tom, že nejhlasitější z akcionářů jsou ti, kdo mají zainvestováno v řádu stovek milionů, to jednoznačně.

Třeba Michal Šnobr?

Anebo někdo, komu Šnobr poradil, anebo i další. Myslím, že Pavel Tykač má nakoupeno za jednu až dvě miliardy… Já jsem také minoritní akcionář, mám 440 akcií z kuponové privatizace, ale nejen proto si myslím, že je dobře, když má ČEZ minoritní akcionáře. Jenže my minoritáři zas musíme chápat, že energetika byla, je a bude obor pro dlouhodobé investice, že v energetice se nemá kalkulovat na krátkodobé boomy typu umělé inteligence. A máme počítat s tím, že stát do firmy může intervenovat, a klidně se tak může stát, že se třeba deset let nevyplácejí dividendy, díky čemuž pak zase hodnota akcií poroste. Takový je život. Minoritní akcionáři se také nepodíleli na půjčce 75 miliard na zálohy pro obchodování ČEZu na německé burze. Což byl mimochodem absurdní postup, vždyť ČEZ nikdo nenutil na burze v Lipsku být a státu do toho nic není. No a teď zas minoritáři těžko mohou chtít zvláštní ohledy pro sebe.

Takže Fiala měl v zásadě pravdu.

Ano, ale jak říkám, ta premiérova věta byla zbytečná. Nic neřeší. Stát hlavně musí vědět, co po ČEZu chce. Že třeba na windfall tax od firmy získá oproti dividendám o 4,5 miliardy navíc, než kdyby si zisk odebral na dividendách, mi nepřijde jako nic spásonosného. Cíle státu v ČEZu nemají být na rok na dva, mají být dlouhodobé. Energetika je strategické odvětví a i menšinoví akcionáři se prostě mohou svézt se strategickým plánem státu. Když bylo v 90. letech strategickým plánem dostavět Temelín, taky se drobní akcionáři museli smířit s tím, že všechny investice půjdou na Temelín. Totéž se strategickým plánem na odsíření. Ale i oni z těch investic posléze profitovali.

Jaké otázky dále zazněly:
Co má podle vás stát od ČEZu chtít?

Ministři mluví o budoucím mixu jako složenině jádra a OZE. Jak je soužití těchto dvou zdrojů schůdné?

Jak se vám jeví nedávné rozhodnutí vlády hledat dodavatele ne pro jeden až dva, ale rovnou pro čtyři bloky?

Chápu to správně, že když tedy ČEZ vypsal tendr, vypsal ho hlavně proto, aby v něm mohli vyhrát Francouzi? Dalo se to dělat jinak než jako mezivládní dohodu napřímo?

Jak by měl vypadat dobrý energetický mix pro Českou republiku v roce 2050?

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde. 

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články