Gruzie do roku 2028 nebude jednat s EU o vstupu. „Nedopustíme, aby nás někdo vydíral“

Gruzie do roku 2028 pozastaví přístupová jednání s Evropskou unií a odmítne i všechny granty z unijního rozpočtu, uvedla ve čtvrtek vládnoucí strana Gruzínský sen. Rozhodla se tak vzhledem ke „kaskádám urážek“ ze strany sedmadvacítky, informuje agentura Reuters. EU přístupová jednání s touto jihokavkazskou zemí pozastavila už letos v červnu, a to zejména kvůli kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu.

Vstup do EU má Gruzie jako svůj cíl zakotvený v ústavě. Premiér Irakli Kobachidze řekl, že země sice bude pokračovat ve snahách připojit se k EU, „otázku otevření jednání s EU nezařadí na pořad dne do roku 2028“. „Budeme pokračovat v naší cestě k EU, nicméně nedopustíme, aby nás někdo neustále vydíral a manipuloval námi,“ řekl také Kobachidze. Podle agentury AP dodal, že „jistým evropským politikům a byrokratům, kteří naprosto postrádají evropské hodnoty, je třeba jasně ukázat, že musejí s Gruzií mluvit důstojně a nejednat s ní prostřednictvím vydírání a urážek“.

V reakci na premiérovo oznámení přišly v Tbilisi tisíce stoupenců členství Gruzie v EU před sídlo parlamentu, ale i sídlo vedení Gruzínského snu a prezidentskou kancelář. Podle portálu civil.ge se shromáždění konají i v jiných městech, například v Batumi. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová, jejíž role je hlavně ceremoniální, řekla, že „vládnoucí strana vyhlásila válku svým vlastním lidem, své minulosti a budoucnosti“. Politička příští měsíc v úřadu skončí a Gruzínský sen na prezidentský post nominoval kritika Západu Michaila Kavelašviliho, bývalého profesionálního fotbalistu.

Gruzie se kandidátem na členství v EU stala loni v prosinci, její vztahy s Bruselem se však letos výrazně zhoršily. Podle kritiků v Gruzii i v zahraničí vládnoucí strana Gruzínský sen prosazuje normy inspirované Ruskem, kde režim zavedl řadu represivních opatření. V červenci sedmadvacítka zmrazila vojenskou pomoci Gruzii v objemu 30 milionů eur (758 milionu Kč). Unijní velvyslanec v Tbilisi řekl, že v důsledku zhoršení vztahů bude EU postupně snižovat i další pomoc.

Agentura Reuters píše, že Brusel se ke čtvrtečnímu Kobachidzeho oznámení zatím nevyjádřil, nejmenovaný unijní činitel řekl, že dopad kroku je obrovský a že vláda v Tbilisi dělá to, čeho se EU obávala a v co doufala, že neučiní. Západní státy upozorňují, že velké nesrovnalosti provázely říjnové parlamentní volby, ve kterých Gruzínský sen získal téměř 54 procent hlasů.

Evropský parlament ve čtvrtek přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby nebyly svobodné a spravedlivé a že byly dalším projevem propadu demokracie v zemi, „za který je plně odpovědný Gruzínský sen“. Europoslanci vyzvali, aby se během roku volby konaly znovu, uspořádaly je nezávislé úřady a aby byly pod důkladným mezinárodním dohledem. Chtějí, aby sedmadvacítka uvalila sankce na gruzínskou vládu a omezila s ní kontakty.

Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní stát. O členství v EU požádala v roce 2022, krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Agentura Reuters píše, že podle průzkumů veřejného mínění 80 procent Gruzínců podporuje členství své země v EU a vlajky EU společně s gruzínskými vlají na prakticky všech vládních budovách v zemi.