Česko v tichosti odsouvá zálohování. Povinnosti se však stejně nevyhne

Tento týden byla definitivně schválena evropská směrnice o obalech a obalovém odpadu (PPWR), která vyžaduje, aby v roce 2029 bylo vysbíráno 90 % plastových a kovových plechovek. Ministerstvo životního prostředí kvůli tomu připravilo novelu o obalech, která se týká i zálohování. Novela se však setkala s kritikou obcí, měst či legislativní rady vlády. Původně měl zákon vstoupit v platnost 1. ledna 2025, už nyní však nabírá zpoždění a podle zpravodaje zákona poslance Karla Smetany (KDU-ČSL) vejde v platnost s půlročním zpožděním. Nelze tak vyloučit, že systém zálohování se k 1. lednu následujícího roku nespustí.

Směrnice vyžaduje aby v roce 2026 bylo vysbíráno 72 % plastových a kovových obalů uvedených na trh. V dalších letech je toto číslo zvětšováno a v roce 2029 má být vysbíráno zpět 90 % plastových obalů a 91,5 % kovových obalů. Pokud toho státy nedosáhnou, budou muset přejít na systém zálohování z pera EU. V současnosti této hranice Česko dosahuje u plastů, nikoliv však u plastových obalů.

Ministerstvo životního prostředí tak navrhlo vlastní zákon o obalech, který zavádí zálohování plastových a kovových obalů od 1.1.2026. Účinnosti však kvůli nutným přípravám měl nabýt 1.1.2025. To už však podle ministerstva životního prostředí není reálné, jelikož zákon v prosinci čeká teprve první čtení. To potvrdil pro Echo24 i zpravodaj zákona v Poslanecké sněmovně Karel Smetana.

"Doufám, že se nám ještě na prosincové schůzi podaří zvládnout první čtení tohoto zákona. Je to dosti nepředvídatelné ke konci volebního období, kdy se jednotlivé resorty předhání v prioritách. Nicméně pro MŽP je toto hlavní priorita," uvedl Smetana s tím, že podle jeho odhadu by mohl zákon nabít účinnosti od 1. 7. 2025, tedy s půlročním zpožděním. Zda by to však vedlo ke zpoždění systému zálohování, nechtěl spekulovat. Ministr životního prostředí Petr Hladík však v minulých měsících mluvil o nutnosti 8 až 10 měsíců, než se systém rozjede.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí uvedla, že ministerstvo stále počítá s rokem 2026. " Od průběhu legislativního procesu a schválení novely zákona se bude odvíjet i termín spuštění samotného systému, počítáme s tím, že by zálohový systém měl být plně funkční od roku 2026. Zároveň je potřeba, aby byl systém dobře připraven," uvedla Krejčí.

Před samotným spuštěním systému je totiž třeba například vybrat operátora celého systému nebo dát prostor obchodníkům, kteří se musí na sběr plastu a kovu vybavit a připravit. Například v Polsku systém právě kvůli výběru operátora nabral zpoždění

Ale k těmto povinnostem se dá očekávat, jak uvedl Smetana, "obšírnější debata". K zákonu se totiž sešla celá řada připomínek. Legislativní rada vlády sice doporučila vládě schválení, ale s řadou výhrad. Vláda návrh schválila 11. října 2024. Legislativní rada vlády upozorňuje například na připomínku antimonopolního úřadu, že zákon zřízením pouze jednoho operátora, se kterým mají obchodníci uzavírat smlouvy, vytváří monopol. Ministerstvo na tuto výtku reagovalo upřesněním jeho akcionářské struktury. Legislativní rada také upozornila, že ministerstvo nereflektovalo dostatečně výtky obcí.

Právě svaz měst a obcí kritizuje novelu dlouhodobě. Řadě obcí vadí například snížení výnosů ze současného systému třídění odpadu. A to přesto, že podle návrhu půjde 15 % z nevyplacených záloh obcím. "Mnohé obce, které investovaly do výstavby a zlepšení systémů odpadového hospodářství, pocítí ztrátu investic v důsledku zavedení zálohového systému, který by mohl způsobit i pokles třídění u zbývajícího odpadu (nejen plastového). Např. města Brno a Ostrava vybudovala třídící linky a avizují, že při zavedení zálohového systému přijdou ročně o cca 25 až 30 milionů korun. Je nutné si uvědomit, že obce poměrně často vlastní nebo spoluvlastní svozové společnosti, jejichž součástí jsou také třídící linky," uvádí Svaz měst a obcí.

Zálohovaný systém naopak podporuje řada nápojářů. Například Pivovarnický svaz upozornil, že sousední země již zálohují nebo se k zálohování přidají. Česko tak bude obklopeno zeměmi, ve kterých budou nápojové obaly uzavřeně cirkulovat. "To povede ke snížení množství dostupného recyklovaného PET a hliníku, který pivovary potřebují k výrobě nových obalů, a ve svém důsledku k ohrožení konkurenceschopnosti českého pivovarnictví v Evropě,“ uvedl Tomáš Slunečko, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Ministerstvo předpokládá, že by cena na zálohovanou PET lahev mohla být 4 koruny za kus, její přesnou cenu stanoví až vyhláška k novele. Obaly by následně podobně jako některé skleněné lahve museli vybírat obchodníci v prodejnách nad 50 metrů čtverečních a také na všech čerpacích stanicích. O přesných parametrech počtu obchodníků však poslanec Smetana ještě očekává debatu. V současnosti se předpokládá minimálně 11 000 povinných míst. Celkově by se podle odhadů MŽP mohl systém ročně týkat zhruba 2,5 miliardy kusů PET a plechovek.