Boj o petky. Česko se žene do jejich zálohování, jinde tento systém opustili

Vláda nedávno schválila zálohování PET lahví. A to i přes kritiku řady obcí, měst a firem zabývajících se recyklací. Těm vadí především znehodnocení současného systému odpadního hospodářství, ve kterém recyklace plastů měla významnou hodnotu. Kritizují také, že důvod zavádění záloh, tedy splnění evropských směrnic, by šlo splnit i s pomocí současného systému. Česko není jedinou zemí, kde se systém zálohování setkal s kritikou. Odložen byl už několikrát ve Francii či Velké Británii. V Belgii měl systém zálohování být spuštěn v roce 2025, nová regionální vláda to však odmítla.

Zálohování PET lahví ministerstvo životního prostředí navrhlo, mimo jiné, v reakci na směrnici EU. Ta požaduje, aby do roku 2029 bylo zpětně odebráno minimálně 90 procent hmotnosti plastových nápojových lahví. Česko se pohybuje pod touto hranicí, a to jak u plastových lahví, tak u kovových plechovek. K naplnění těchto požadavků má podle ministerstva dopomoci právě systém zálohování, kdy by lidé při vrácení plastové PET láhve mohli dostat zpět až 4 koruny.

"Zálohovat se bude a buď si vytvoříme zákon sami, nebo nám ho po roce 2026 nařídí Evropská unie. Já si myslím, že bude lepší, abychom měli vlastní zákon než si nechat něco nařídit. Všichni říkají, že se zálohovat bude. Já jenom říkám, že ten náš zákon je lepší. Někteří říkají, ať se k tomu necháme dotlačit Unií," uvedl ministr Petr Hladík pro Echo24.

Čtěte více: Zálohování PET láhví naráží na tvrdý odpor samospráv

Návrh se však v Česku setkal s velkou kritikou především od současných organizátorů recyklace, tedy obcí a firem zajišťujících recyklaci. „Při zavedení zálohování vzniknou dva paralelní systémy, které si budou do jisté míry konkurovat. Je otázka, zda občané nerezignují na možnost separace ostatních komodit, kterou jim dnes umožňují obce zdarma jen proto, že jim za to nikdo „neplatí“, uvedla pro Echo24 v minulosti mluvčí Sdružení místních samospráv Šárka Kuželová. Upozornila také, že současný systém je 7x levnější, než ten prostřednictvím zálohování. Některé obce také varují před zmařením investic, když nedávno investovaly do nových třídících linek na plastový odpad.

Česká republika přitom není jedinou zemí, kde se vedou ostré spory o nutnosti zálohování plastů. Často i v cizině zaznívají podobné argumenty.

Francie. Nejdříve odklad a nakonec nic

Ve Francii se původně uvažovalo o zavedení zálohování plastů už v roce 2020. Ale po kritice místních samospráv se zálohování nestalo součástí zákona o cirkulární ekonomice. O jeho případném zavedení se mělo rozhodnout do roku 2023. A minulý rok se vláda rozhodla systém nezavést.

„Je třeba říci, že okamžité a plošné zavedení recyklačních záloh se nesetkává s plnou podporou, kterou potřebujeme,“ řekl ministr životního prostředí Christophe Béchu. Zároveň dodal, že by změna samosprávy připravila o cenný zdroj příjmů. Vláda však také uvedla, že se nevzdává ambice recyklovat 90 % plastů do konce roku 2029, chce toho však dosáhnout zlepšením současného systému sběru a lepším tříděním. Zároveň vláda nevyloučila, že se k systému v budoucnu vrátí. V současnosti se ve Francii recykluje přibližně 60 % plastů.

V Belgii řeší spory o digitalizaci, systém zastavují na poslední chvíli

V Belgii měl původně systém na zálohování fungovat od roku 2025. Mezi Vlámskem, Valonskem a Bruselem, však následně začaly spory o jeho podobě. V některých částech Belgie začaly pilotní projekty zálohování. Vlámsko následně oznámilo, že chce digitální systém, proti kterému se zvedla vlna odporu. Celkem 55 měst v dopise vládním představitelům digitalizaci odmítlo, s tím, že by pro regiony byla příliš nákladná. „Ne všichni naši spoluobčané mají smartphony, bankovní aplikace, či přístup k internetu,“ zaznělo v dopise. Nová vlámská vláda následně v říjnu tohoto roku nedala zavedení systému zálohování do koaliční smlouvy. „Koaliční strany si nemyslí, že je to správný krok kupředu,“ uvedl ministr životního prostředí Jo Brouns. Během jednání v parlamentních komisích prý narazili politici na řadu problémů, například dostupnost míst k návratu lahví. Současná vlámská vláda tak se zavedením systému v nejbližší době nepočítá.

Británie zálohování řeší už skoro dekádu

Británie řeší systém zálohování PET lahví od dob vlády Davida Camerona. Původně se měl systém zálohování, jehož součástí by byly láhve plastové, skleněné i plechovky, rozjet na jaře 2023. Následující vlády však kvůli odporu Walesu a Skotska několikrát systém odložily. Nejdříve do roku 2025 a nyní se počítá se spuštěním systému až v roce 2027. Tyto dvě země chtěly do zálohování zahrnout i sklo, zbytek Velké Británie kvůli odporu výrobců skla chtěl zavést zálohování jen plastových lahví a plechovek. V případě, že by systém zálohování byl v každé zemi různý, rozdíly cen by porušovaly britské zákony. Letos ministerstvo životního prostředí navrhlo spuštění systému v roce 2027, a to bez zálohy na sklo.

Španělsko řeší statistický skandál

Ve Španělsku v současnosti funguje systém sběru odpadů, podobný Česku. Zálohy na plasty současnosti mají pouze v Baskicku. Španělsko však v roce 2022 přijalo zákon, který v souvislosti se evropskými směrnicemi stanovuje recyklační cíle. V roce 2023 mělo být recyklováno 70 % vyprodukovaných plastových lahví, každé dva roky se toto procento zvyšuje a v roce 2029 má dosáhnout 90 %. V případě, že těchto cílů současný systém nedosáhne, má podle zákona být do dvou let zaveden systém záloh. V říjnu tohoto roku má ministerstvo životního prostředí zveřejnit data za minulý rok. A řada ekologických organizací očekává, že 70 % nebylo dosaženo. Viní totiž společnost Ecoembes, která má recyklaci v zemi na starosti, že data falšuje. Podle Ecoembes, dosáhla recyklace v roce 2023 71 %. Podle ekologických organizací je však skutečné číslo poloviční.

Vládní návrh nyní v Česku míří do parlamentu. Pokud bude v současné podobě schválen, mělo by zálohování začít v roce 2026.