Čtvrt milionu důchodců může přijít o úspory, desetitisíce i o celé spoření

Chystané změny v důchodovém připojištění skrývají riziko pro statisíce důchodců. Novelizace má oživit poněkud nepřitažlivý třetí pilíř penzijního spoření, ruku v ruce s tím má ale také odebrat státní příspěvky důchodcům. Penzijní společnosti však varují před tím, že to pro značnou část důchodců může znamenat past, v které mohou přijít o část úspor. A pro desetitisíce z nich to dokonce může znamenat ztrátu všech peněz, které zatím do spoření vložili.

Nedávno sněmovnou schválená vládní předloha má podle předkladatelů především podpořit spoření na stáří (podrobněji jsme se tomu věnovali například zde či zde). Například mění podporu penzijního spoření. Zvyšuje práh pro čerpání státního příspěvku. Pro nové smlouvy se minimální doba spoření, po které bude možné peníze vybrat bez sankce, prodlouží z pěti na deset let. Spodní hranice pro získání státní podpory penzijního připojištění se u existujících smluv zvýší ze 300 korun na 500 korun měsíčně. Horní hranice příspěvku účastníka, nad níž už se příspěvek státu nebude zvyšovat, se posune z 1000 na 1700 korun měsíčně. Státní příspěvek bude lineární a bude představovat 20 procent příspěvku účastníka.

Další změnou, která se má dotknout stovek tisíc lidí v důchodovém věku, je konec státního příspěvku pro spořící důchodce. Podle ministerstva je smyslem podpory motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořící produkt. Skupina poslanců ANO v čele s Patrikem Nacherem navrhovala, aby příspěvek zůstal zachován alespoň u existujících smluv a omezení se týkalo až nových smluv. Ministr Stanjura s tím ale nesouhlasil a sněmovna tento návrh neschválila.

Podle penzijních společností tak v současné podobě novela představuje možný problém pro statisíce důchodců. Značná část z nich se totiž může dostat do situace, kdy už jim stát nebude přidávat příspěvky, ovšem pokud se ze systému rozhodnou vystoupit, zároveň jim sebere i všechny, které dostali předtím. Neplní totiž podmínku alespoň pěti let spoření, která je nutná na výběr spoření i se státním příspěvkem.

„Tak, jak zákon prošel třetím čtením ve sněmovně, postaví okolo čtvrt milionu občanů do pozice, kdy pro ně už nebude nadále motivační v systému zůstávat, protože nebudou dostávat státní příspěvky. Ale zároveň ho nebudou moci opustit, aniž by přišli o část, či dokonce o všechny dosud naspořené peníze,“ řekl prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop. Změna má nastat od 1. července příštího roku.

Ještě větší dopady pak podle něj hrozí několika desítkám tisíc důchodců. „V systému je aktuálně 80 tisíc klientů ve věku, kdy už mohou čerpat starobní důchod, ale nebudou mít k 1. červenci splněnou podmínku minimálně dvou let spoření. Nebudou ho tedy moct opustit, aniž by přišli o všechny dosud naspořené prostředky – nejen státní příspěvky, ale i vlastní příspěvky či příspěvky zaměstnavatele,“ zdůrazňuje Poklop. „Férovým řešením situace je zavedení pětileté ochranné lhůty, která umožní lidem s již uzavřenou smlouvou a s nárokem na starobní důchod dospořit za původně dohodnutých podmínek,“ dodal Poklop.

Asociace tak kritizuje, že se vláda chystá zasahovat do smluv retroaktivně. „U produktů, které jsou založeny na dlouhodobosti a jsou spojené s rozhodnutím ‚zablokovat‘ si dobrovolně za nějakých podmínek na několik desítek let své peníze, je takové zacházení obzvlášť nebezpečné. Zákonodárci si tady pohrávají s důvěrou lidí,“ uvedl Poklop. Cestu vidí v zavedení pětileté ochranné lhůty, která by umožnila důchodcům dospořit za původních podmínek.

Novou daňově zvýhodněnou formou spoření na stáří má být také dlouhodobý investiční produkt. V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty, sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika. Podmínkou pro zvýhodnění bude to, že peníze bude možné čerpat nejdříve po deseti letech a klientovi bude nejméně 60 let. Poslanci ale zúžili možnost investovat v rámci tohoto produktu pouze do investičních nástrojů s vyšší mírou bezpečnosti, jako jsou cenné papíry obchodované na burzách nebo třeba do státních dluhopisů.