Peníze na důchod: stát zpřísní podporu penzijního spoření, lidi chce učit investovat

Stát chce lidi přimět zhodnocovat peníze na stáří lépe než jen doplňkovým penzijním spořením, kde ani dynamické fondy nepřinášejí příliš zajímavé výnosy. Vzniknout má proto tzv. dlouhodobý produkt, který by umožnil i rizikovější investice a k tomu nabídl daňové odpočty. Měl by stát občany „učit“ investovat a jak by měl kontrolovat, do čeho lidé pod jeho záštitou vkládají peníze?

Vládní návrh zákona na změnu státní podpory penzijního spoření nyní leží ve sněmovně. Způsobil by zvýšení prahu pro čerpání státního příspěvku i maximální výše příspěvku. U nových smluv se má také prodloužit minimální doba spoření z pěti na deset let. Především by měl ale od příštího roku vzniknout právě tzv. dlouhodobý investiční produkt, u kterého bude možné využít daňové zvýhodnění.

V rámci DIP by mělo být od příštího roku možné na penzi skutečně investovat, tedy volit rizikovější strategii, ovšem s možností vyššího zhodnocení, sestavit si vlastní portfolio a posílat peníze do akcií, různých fondů, ETF, dluhopisů a dalších aktiv. Lidé by investovali přes zřízený účet u vybrané finanční instituce, tedy u bank, investičních společností či obchodníků s cennými papíry. K tomu navíc bude možné využít právě daňového odpočtu.

Daňový odpočet bude možné uplatnit až do 48 tisíc korun. Kdo se rozhodne pro investování v DIP, musí ale počítat s tím, že investovat musí minimálně deset let a peníze nesmí vybrat před dosažením šedesátky, jinak hrozí vracení daňových odpočtů.

DIP spadá pod třetí důchodový pilíř, který představuje doplňkové penzijní spoření. První pilíř je povinný pro všechny občany, zaměstnanci, zaměstnavatele i OSVČ do něj odvádějí peníze na sociální pojištění. Na základě výše příjmů tu funguje princip zásluhovosti a solidarity. Druhý pilíř byl dobrovolný, představoval tzv. důchodové spoření a k roku 2016 byl zrušen.

Také dobrovolný třetí pilíř a doplňkové penzijní spoření je vedeno v účastnických fondech. Lidé si v něm mohou vybrat strategii a spořit v konzervativním fondu s nízkým rizikem nebo v dynamickém fondu s potenciálně vyšším výnosem. Podle měsíčního příspěvku se navíc odvíjí výše státního příspěvku.

Na současnou navrženou podobu DPI ale míří výtky některých poslanců z vládní koalice, kteří poukazují na to, že neexistuje dostatečná kontrola nad tím, kde a do čeho by zájemci investovali, pokud by tedy neinvestovali do investičních produktů z nabídky bank. Problémem mohou být například rizikové firemní dluhopisy.

„Riziko velkých ztrát, a tedy následných nepříznivých dopadů je podle mého soudu v případě možnosti investovat do individuálních dluhopisů a podobných cenných papírů velmi silné, protože daňové zvýhodnění může být chybně vnímáno jako doporučení. Samotnou myšlenku podpory dlouhodobých investic ale pokládám za dobrou. Jako schůdné řešení se mně jeví omezení okruhu investic na ty, které projdou nějakým odborným filtrem. Tímto filtrem můžou být například podmínky pro přijetí k obchodování na burzách nebo pro udělení licence. DIP by se v takovém případě omezoval jen na burzovně obchodované cenné papíry anebo na produkty nabízené licencovanými subjekty, tedy například na vklady v bankách nebo na tradiční podílové fondy,“ řekl redakci Echo24 ekonom Michal Skořepa.

Zejména v případě podílových fondů je ale podle Skořepy výběr tak široký, že takové omezení nepokládá u většiny populace za nijak příliš přehnaně svazující.

Co se týče penzijního spoření, v současnosti stát vyplácí podporu při minimálním měsíčním vkladu 300 korun, v takovém případě je příspěvek 90 korun. Maximální výše 230 korun dosáhne státní příspěvek při vkladu 1000 korun měsíčně. Podle novely zákona by nárok na příspěvek vznikal až od vkladu měsíčního 500 korun, kdy by činil 100 korun. S každou další stokorunou vkladu by se státní příspěvek zvyšoval o 20 korun, maximální výše 340 korun by dosáhl při měsíčním vkladu 1700 korun.

Státní příspěvky podle novely již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod. Podle ministerstva je smyslem podpory motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořící produkt.