Stát sjednotí informace o zaměstnancích, úřady si budou moci data z registru vytáhnout

Obíhání tří úřadů má být již brzy minulostí. Lidé by mohli brzy posílat státu daně a odvody na jedno místo. Finanční správa aktuálně spolupracuje s MPSV a dalšími institucemi na projektu Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), které je v podstatě předvojem Jednotného inkasního místa (JIM). JMHZ by měl být pilotně spuštěn ve druhé polovině letošního roku a Finanční správa by se mohla připojit v roce 2026 v rámci budování nového daňového informačního systému (nDIS), který umožní hlubší integraci státních IT systémů.

Mluvčí Generálního finančního ředitelství Lukáš Heřtus pro Echo24 řekl, že cílem projektu je, aby firmy reportovaly státu data za své zaměstnance pouze jednou do jednoho centrálního úložiště, ze kterého si poté ostatní státní úřady budou samy tahat data potřebná pro jejich činnost. „Firmy tak už nebudou muset opakovaně posílat stejná data různým státním institucím, jako jsou Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce, Finanční správa a Český statistický úřad,“ uvedl Heřtus.

Očekává se, že projekt JMHZ by měl být pilotně spuštěn ve druhé polovině letošního roku a Finanční správa by se mohla připojit v roce 2026 v rámci budování nového daňového informačního systému (nDIS), který umožní hlubší integraci státních IT systémů.

„Myšlenka jednotného inkasního místa byla jedním ze zásadních důvodů, proč je při budování nDIS hned v 1. etapě zařazena individualizovaná správa dat zaměstnanců pro účely daně z příjmů ze závislé činnosti. Díky tomu budeme rovněž schopni využívat informace z centrálního uložiště k předvyplňování údajů v daňových přiznáních,“ řekl Heřtus s tím, že vedle významného snížení administrativní zátěže firem a opravdového zefektivnění přenosu dat mezi firmami a státem tak budou benefitovat i občané zjednodušením práce při vyplňování daňových přiznání.

„Pokud jde o projekt paušální daně, jedná se o určité prvotní a zjednodušené naplnění myšlenky jednotného inkasní místa, nicméně ve velmi úzce vyměřené oblasti a na omezeném počtu poplatníků. Prostředí v rámci stávajícího systému ADIS, které slouží ke správě paušální daně, proto není možné pro obecnou správu daní v celé její šíři použít,“ dodal Heřtus.

Sdílený datový fond

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že JIM velmi intenzivně řeší. „Je tam do určité míry posun díky projektu, který řešíme my a ministerstvo financí, který to posune do digitálního světa. Jednotné inkasní místo jako jeden fyzický bod byla debata tak před deseti lety,“ uvedl Jurečka.

„My díky digitalizaci a propojenosti dat mezi námi a ministerstvem financí a díky jednotnému měsíčnímu hlášení, které chystáme od příštího roku, budeme schopni data tak zkoncentrovat, že pro toho člověka to bude tak, že on to digitálně státu pošle a my ho nebudeme nutit, aby obíhal tři úřady, pokud to udělá digitální cestou,“ dodal.

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) připomněl, že JIM je i doporučení, které přichází od Národní ekonomické rady vlády. „Ve chvíli, kdy musíte dokládat skutečnosti finanční, sociální a zdravotní, tak nejlépe na jednom místě a nejlépe v jednom kroku. Zrovna ten JIM je příklad obrovského projektu, který integruje několik agend. Navrhnout to na straně státu, vysoutěžit a dodat to nebude úplně triviální,“ řekl pro Echo24 Bartoš.

V projektu zatím není zapojena Digitální a informační agentura (DIA). „Ale víme, jaké systémy to bude konzumovat, třeba ty Identity občanů nebo data z registru. My se soustředíme na to, aby se vybudoval ten sdílený datový fond, což je úplný základ. Pokud máte někde nějakou informaci uloženou, tak aby si jiný úřad, pokud k tomu má zákonné oprávnění, což je ta legislativní část řešená třeba Michalem Šalamounem, mohl na ta data sáhnout,“ řekl Bartoš.

„Z pohledu lidí, vy když se přihlásíte k nějaké službě Portálu a vyplňujete nějaký formulář, tak vám tam vyskočí, jestli si přejete ta data zpřístupnit jednou nebo je tam nechat, nebo zpřístupnit trvale,“ dodal ministr pro místní rozvoj.

„Když jsme se jako vláda rozhodli pomoci lidem s cenami energií těmi pěti tisíci, tak u lidí, kteří mají nárok třeba na podporu bydlení, tak MPSV ta data už má, má číslo účtu, ví, který rodič je opatrovník dítěte a tak dále… A bylo tak možné obratem ty peníze uvolnit. A k tomu má ještě více pomoci ten sdílený datový fond,“ dodal.